Hlavním problémem české zahraniční politiky je prezident Miloš Zeman, jsou přesvědčeni analytici Asociace pro mezinárodní otázky. V publikaci Agenda pro českou zahraniční politiku 2016 kritizují zejména jeho postoje k Rusku nebo migrační krizi, které podle nich silně poškozují pověst Česka ve světě.
Publikace, na jejíž přípravě se podílelo 16 autorů, připomíná Zemanovu účast na oslavách Dne vítězství v Moskvě nebo na přehlídce k ukončení druhé světové války v Pekingu. „V obou případech se po jednáních s Vladimirem Putinem zasazoval za zrušení sankcí vůči Ruské federaci, a to bez ohledu na skutečnost, že důvody k jejich zavedení nepominuly,“ konstatují autoři. Vláda přitom sankce podporuje.
Ani střípek lidskosti a přehršel urážek
Za nové téma pro hlavu státu považují analytici uprchlickou krizi. „Z jeho (Zemanova) vyjadřování však nebylo možné zaznamenat ani střípek humanity. Dominovaly urážky jiných kultur a náboženství, ne zájem pomoci potřebným,“ stojí také v materiálu, který hovoří o „svévolném překračování dosaženého konsenzu“ ze strany prezidenta.
„Vláda by se měla jasně distancovat od projevů prezidenta, které nejsou v souladu s její zahraniční politikou. Poškozování renomé ČR ze strany prezidenta se musí být vláda schopna věcně postavit,“ stojí pak v doporučeních pro letošní rok. „Bez soustavného vysvětlování vládní pozice veřejnosti i zahraničním partnerům zůstane česká diplomacie nečitelná. Této úlohy by se měl kromě ministra zahraničních věcí zhostit také premiér,“ konstatují také autoři.
Posun v ekonomické diplomacii je spíše výjimkou
Mezi další doporučení patří to, aby Česko nepřistupovalo k uprchlické krizi reaktivně a izolacionisticky a zasazovalo se o taková řešení, která umožní zachování a posílení schengenského systému. Autoři také varují před tím, aby politici využívali obav společnosti z migrace ke krátkodobým vnitropolitickým ziskům. S migrací souvisí i doporučení zlepšit obraz ČR v Německu, který podle autorů poškodil český přístup právě k uprchlické krizi.
Jako pozitivní analytici hodnotí nastartování strategického dialogu s Berlínem nebo další posun ve vztazích s Jižní Koreou. „V neposlední řadě je třeba si povšimnout toho, že vymizely spory o ekonomickou diplomacii mezi ministerstvem zahraničních věcí a ministerstvem průmyslu a obchodu,“ poznamenal také editor publikace Vít Dostál.
