Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. ICC to v pátek oznámil ve zveřejněném prohlášení. Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo sdělením, že „rozhodnutí nemá žádný význam“ a že „vůči ICC nemá žádné závazky“.

„Zločiny byly údajně na ukrajinském okupovaném území páchány nejpozději od 24. února 2022. Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident Putin za ně osobně nese odpovědnost,“ stojí v prohlášení soudu.

V souvislosti s únosy ukrajinských dětí na ruské území stíhá ICC osmatřicetiletou Lvovovou-Bělovovou. Ve zprávě soudu u jejího jména stojí totéž datum 24. února 2022 i prohlášení, že „existují opodstatněné důvody se domnívat“, že činy „páchala přímo, společně s jinými osobami, nebo prostřednictvím jiných osob“.

Dále čtěte

Útok na Kapitol. Týdeník FORUM píše o řádění lůzy, za nímž stojí aktivista Rajchl

Nový Týdeník FORUM se zevrubně věnuje demonstraci, která se konala v sobotu na Václavském náměstí, kdy se skupina proruských…

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na oznámení z Haagu reagovala prohlášením, že „Rusko není součástí Římského statutu (na základě kterého ICC vznikl, pozn. ČTK)“ a tudíž vůči tomuto soudu nemá žádné závazky“. „Rozhodnutí vydat zatykač na prezidenta Putina nemá vůbec žádný význam,“ řekla Zacharovová podle agentury Reuters.

Postup soudu uvítali ukrajinští představitelé. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak podle Reuters prohlásil, že zatykač na Putina „je jen začátek“, a ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin rozhodnutí označil za „historické“.

ICC soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Uznává ho přes 120 zemí, na jeho jurisdikci ale kromě Ruska nepřistupují například ani Spojené státy americké. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.

Rusko navzdory důkazům vyšetřovatelů, médií i očitým svědectvím odmítá, že by jeho jednotky na Ukrajině útočily na civilní cíle, a zmíněné únosy ukrajinských dětí a dospívajících označuje za humanitární program.