Viktor Medvedčuk krátce po svém zadržení FOTO: Security Service of Ukraine / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Security Service of Ukraine / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
KOMENTÁŘ / Viktor Medvedčuk, bývalý ukrajinský politik, který byl obviněn ze zrady, uvězněn a posléze vyměněn do Ruska za zajaté bojovníky, sepsal pseudohistorický článek, v němž s mnoha odkazy na poválečný soud s nacisty v Norimberku popisuje, co se podle jeho mínění děje na Ukrajině a kam celá situace dnes spěje. Je to smutné čtení, ale z jiného důvodu, než Medvedčuk zamýšlel. V první řadě je to však velice poučná a hluboká sonda do duše Putinova režimu.
„CIA připravovala plány na použití Ukrajiny proti Rusku od 50. let. Nedávno americká rozvědka odtajnila část archivů a v médiích se objevily kopie odtajněných dokumentů z let 1958–59. Jak vyplývá z obsahu dokumentů, účelem amerických zpravodajských služeb bylo využít ukrajinské nacionalistické tendence pro účely politické a psychologické války proti Rusku a SSSR,“ napsal Medvedčuk a své myšlenky shrnul do tvrzení, že západní země po rozpadu Sovětského svazu začaly na Ukrajině „oživovat nacismus“ a prosazovat jeho myšlenky „zavedením nacionalistické ideologie do povědomí veřejnosti Ukrajinci“, aby se „nacizovaná Ukrajina“ stala „zbraní“ proti Rusku.
Medvedčuk samozřejmě nezůstal jen u této teze, ale v duchu kremelské propagandy se jal vysvětlovat děje roku 2014, kdy „západní politici a zpravodajské služby provedly s pomocí ukrajinské kompradorské elity na Ukrajině protiústavní pronacistický státní převrat“. Měl samozřejmě na mysli tzv. Majdan, kdy lidé protestovali proti okleštění proevropského kurzu země proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Po těchto protestech Janukovyč uprchl do Ruska, kde žije dodnes.
Těžištěm Medvedčukova článku jsou však časté citáty z rozsudku norimberského tribunálu, k nimž se snaží naroubovat paralely s činností současných ukrajinských představitelů. Jen tak mimochodem také tvrdí, že za vlády Volodymyra Zelenského Ukrajina „prošla cestu od nacionalistického státu až k nacistické diktatuře“.
Medvedčuk píše, že v Zelenského nástupu k moci viděli „zákulisní loutkáři“ z USA šanci zformovat na Ukrajině „konečně diktátorský nacistický režim podobný Hitlerovi“ a zaměřit ho na východ, tedy proti Rusku. „Po nástupu Zelenského k moci režim přestal skrývat svou nacistickou podstatu a začal reprodukovat činy Hitlera, po jeho nástupu k moci, popsané v rozsudku norimberského tribunálu,“ nestydí se Medvedčuk přirovnat ukrajinského prezidenta k nacistickému vůdci, přestože je Volodymyr Zelenskyj Žid.
„Dnes celý svět vidí Ukrajinu ze Zelenského snu, posetého ruinami měst a hřbitovů,“ napsal Medvedčuk, ale ani slůvkem se nezmínil, že ony ruiny měst a hřbitovy plné zavražděných civilistů má na svědomí Putinova armáda, která je v této válce prokazatelným agresorem.
Podle Medvedčuka přesně v intencích kremelské propagandy „Zelenského režim do roku 2022 vytvořil všechny podmínky pro eskalaci agrese proti obyvatelům Donbasu a zapojení Ruska do ozbrojeného konfliktu jako v Hitlerově Třetí říši v předvečer roku 1941“. To už chce mít hodně silný žaludek a slabou paměť, aby mohl srovnával Ukrajinu a nacistické Německo a zaměňovat oběť a agresora.
Medvedčuk ve svém textu však souhlasí s vytvořením mezinárodního tribunálu, po kterém volají demokratické státy. Jen by měl místo Putinových válečných zločinů a zločinů, jichž se dopouští ruská armáda, „vyšetřovat nacistické spiknutí s cílem uchvátit moc na Ukrajině, válečné zločiny, zločiny proti míru a lidskosti spáchané úřady Ukrajiny a jejich západními komplici“. Medvedčuk požaduje, aby západní státy „právně posoudily“ činy „Zelenského nacistického režimu, jeho předchůdců a patronů“.
V závěru pak Medvedčuk vypočítává, co všechno dalšího strašného se na Ukrajině stalo. „Jen za období od 24. února 2022 do současnosti vykonstruovaly orgány činné v trestním řízení asi 17 000 trestních případů proti vlastním občanům pro obvinění ze spáchání trestných činů proti základům bezpečnosti státu. Vymýšlením trestních případů za zločiny, za které lze uložit dlouhé tresty odnětí svobody, chtějí úřady zjevně potlačit jakýkoli nesouhlas na Ukrajině.“
O soudech s lidmi, kteří „snižují vážnost armády“, kteří nesouhlasí s válkou, o cenzuře, fízlování, šikanování a dalších krocích ruských úřadů se v jeho textu však čtenář nedozví nic.
Tomu se zkrátka říká chucpe.
