Andrej Babiš (ANO) versus Petr Fiala (ODS/SPOLU) FOTO: Michal Hošek / FORUM 24
FOTO: Michal Hošek / FORUM 24
PPŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Moderátor a mediální podnikatel Michal Půr oznámil na síti X, že nepůjde volit. Napsal, že „člověk by měl svým postojem i trestat, zbytek je vůle lidu“. Většina lidí z jeho okolí prý volila v minulých volbách koalici SPOLU, ale teď rovněž volit nepůjdou, nebo budou volit ANO. Tak daleko on tedy ještě nejde. Jemu samotnému se prý ale ulehčilo, když se rozhodl, že volit nepůjde. Musel se tím tedy asi hodně trápit.
Volby nejsou naštěstí povinné a každý má právo nejít volit. Když to ale někdo prezentuje veřejně a se značnou komunikační silou, tak je namístě se jeho vysvětlením zabývat a oponovat mu, když se ve svých úsudcích mýlí.
Své prohlášení, že nepůjde volit, vysvětluje Půr v článku na InsiderCz s titulkem: „Okamurové dobra. Proč český liberalismus přestal být liberální“. Protože je Půr rozhodně vzdělaný člověk, který provozuje jeden z nejzajímavějších českých podcastů Nový svět (s profesory Miroslavem Bártou a s Martinem Kovářem), má i tento jeho text formálně vysokou úroveň a hlavně má v řadě ohledů pravdu. Jenom to nesouvisí s českým předvolebním sporem, a proto jde o výstřel, kterým se netrefil do správného terče.
V kostce: Liberálové, příznivci EU a Green Dealu a celé progresivistické agendy dělají podle Půra z každého svého kritika rovnou dezoláta a snaží se kdekoho exkomunikovat ze slušné společnosti. Tím ženou lidi do opačných a krajních pozic. Radikální liberálové paradoxně sami liberalismus dusí. Volič, který má k EU spíš rezervovaný vztah, ale jinak podporuje demokracii a právní stát, se na sociálních sítích dozví, že je „dezolát“. Občan, který má otázky k energetické politice, slyší, že je „popírač reality“. A když se ohradí proti tomu, aby byla jakákoli kritika Ukrajiny rovna vlastizradě, je označen za proruského trolla.
Podle Michala Půra si člověk, který si o sobě na sociálních sítích přečte, že je dezolát, snadno může říct: „Dobrá, jestli mě pořád hází mezi dezoláty, možná se k nim fakt přidám.“ Jenže právě v tomto bodě se Půr plete. Žádný člověk se nestane dezolátem jenom proto, že by mu někdo vynadal za kritiku Green Dealu nebo progresivistického fanatismu.
Latinské slovo „desolare“ znamená zpustošit, zničit či opustit. Novým českým slovem „dezolát“ jsme původně mysleli zoufalce a ubožáka, ovšem postupem času se význam tohoto slova posunul do kulturní roviny, v níž dezolát už není jen obětí, nýbrž aktivním strůjcem hodnotové destrukce. Jde tedy o pustošitele a ničitele. A tím se člověk nestane po urážce na sociálních sítích. Jde o projev krajního a extremistického světonázoru, který je obvykle v rozporu s konceptem svobodné společnosti, právního řádu a mezinárodní bezpečnosti. Podpora Ruska v kontextu jeho agresivní války naplňuje rozpor se všemi jmenovanými hodnotami. A o to tu jde. Nikoli o Green Deal.
Slovo dezolát bylo považováno některými údajně ušlechtilými lidmi za netolerantní urážku. V praxi ale spíše odráží komunikační a dorozumívací potřebu označit novou společenskou realitu a je také projevem snahy hájit svět standardních pravidel a tradičních hodnot. Nikoli progresivismus.
S Fialovou vládou tento celý problém přitom vůbec nesouvisí. Vládní strany nereprezentují fanatické progresivisty, nemají nic společného s cancel culture, Fiala navíc ani nikdy nikoho neoznačil za dezoláta. S výjimkou lidovců se nikdo z vlády neúčastní kulturních válek a KDU stojí navíc na opačné straně než progresivisté. Snaha různých pseudopravicových skupin udělat z Fialovy vlády cenzorský úřad pro ideologickou čistotu je zákeřný a trapný podvod. Nic takového se neděje. Je to prostě jenom hloupá lež. Půr to sice výslovně neříká, ale zdá se, že jeho argumentace má k této poloze nebezpečně blízko.
Článek Michala Půra, který má vysvětlovat, proč nepůjde volit, se českého předvolebního sporu týká jen okrajově. Půr omylem popisuje spíše konflikt v americké či jiné západní společnosti, než že by popsal souboj o moc v České republice. Nebojují tu levicoví liberálové s konzervativci.
V českém politickém boji jsou témata z kulturní války jenom rétorickými instrumenty, nikoli podstatou sporu. Nevedeme tu vážnou rozepři o vztahu k migraci. Nelegální migraci nechce nikdo. Nevedeme tu vážnou rozepři ani o Green Dealu. Při pohledu na blížící se povolenky a rizika pro automobilový průmysl tu prakticky všichni chtějí větší nebo menší korekci Green Dealu.
Celá přehnaná progresivistická agenda se už u nás dávno stala předmětem takřka obecného pohrdání. Pro svůj styl arogantního prosazování vlastně právem. Skoro všechno, co Půr deklaruje jako nesnesitelný útok „liberálů“ na svobodu, je už dávno překonáno, a skoro všechno, co Půr prezentuje jako „liberály“ potlačované a umlčované postoje, patří tu už dávno k vítěznému mainstreamu. Půr má jistě pravdu ohledně fanatismu levicových liberálů, ale ti jsou u nás v naprosté menšině. Většina městské populace v Česku je liberální spíš v tom klasickém původním smyslu slova. A s vládou tento konflikt o liberalismus nesouvisí vůbec v ničem.
Když to shrneme: Půr ve svém článku své rozhodnutí nejít volit vůbec nevysvětlil v kontextu našeho domácího sporu. Víme jen, proč by v Americe nevolil demokraty. Je zřejmé, že jako televizní moderátor politických debat těžko může říct, v čem je zakopaný pes českých voleb, a nemůže otevřeně mluvit o sporu Andreje Babiše s Petrem Fialou, což je základní drama blížících se voleb.
Zkusíme to tedy říci za něj.
Lze se domnívat, že lidé Půrova založení jsou obvykle příznivci deregulací a odvážných a efektivních řešení. Takové lidi vláda Petra Fialy skutečně zklamala. Museli by být ale padlí na hlavu, kdyby šli kvůli tomu volit autoritářské ANO v čele s ukázkovým představitelem komunistického managementu, který vedení demokratického státu neovládá. Ovládá ale dobývání moci.
Mě samotného tato vláda zklamala tím, že projevovala slabost a posílala benevolentně do Agrofertu veřejné peníze, místo toho, aby Babišův mocensko-ekonomický kombajn zastavila. To mě ale nedovede nikdy k tomu, abych pak natruc volil Agrofert. A nejít k volbám znamená stejně volit Agrofert.
Nízká schopnost mocenského vedení je sice charakteristikou naší koaliční vlády, ale byla vyvážena stabilitou a racionalitou. Po Fialově vládě nám také zůstanou dálnice nebo třeba chytřejší zacházení se sociálními dávkami a postup v digitalizaci. Samozřejmě tu zůstane i skandální selhání v digitalizaci stavebního řízení a víme, jak to bylo. Celkově jsme tu měli vládu sice zbytečně slabou (jakkoli byla silná na mandáty), ale zároveň vládu slušnou a normální, což je dneska velký luxus.
A teď k té vlastní povaze našeho volebního sporu, jemuž se Michal Půr obloukem vyhnul.
V naší zemi jde o to, zda předáme zemi silám, které utahují šrouby a vědomě či nevědomě slouží Rusku. Babišův útok na muniční pomoc Ukrajině není ani zdaleka jen rétorické cvičení. Babiš opravdu změní kurz země už proto, že se orientuje na Orbána a Fica, a také proto, že ho k tomu donutí SPD a Stačilo!. Oni budou mít – pokud se naplní současné průzkumy – v rukou Babišovo trestní stíhání. A mohou to zobchodovat i za referendum o členství v EU, či dokonce v NATO. Utahování šroubů jsme v éře Babišova vládnutí již zažili. Zmanipulovaná média, zaklekávání na konkurenty a hon na drobné podnikatele, z nichž dělala vláda a priori zloděje. Tohle si nemůže žádný soudný, svobodomyslný či pravicově orientovaný volič chtít zopakovat. Teď by to ale bylo mnohem horší o tu ruskou linku. A nedělejme, že tu není. To by hraničilo se slepotou. Buďme si jisti tím, že moskevský Kreml má v Česku zájem na ustavení povolební koalice ANO + SPD + Stačilo!.
Takže sečteno a podtrženo. Když někdo z lidí klasické pravice nepůjde volit, tak s největší pravděpodobností napomůže právě tomuto směru vývoje. Směr Rusko. Michal Půr by si to měl ještě rozmyslet. Jinak je jeho zvolání, že po těžkém vnitřním boji se rozhodl nevolit, jenom službou Babišovu ANO. Takže není žádný důvod, aby z něj teď spadla tíha jeho rozhodnutí. Svým postojem netrestá vládu, ale svoji vlastní zemi.
