Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Mikuláš Peksa byl jedním z europoslanců, které během kontrolní mise do České republiky urazil premiér Andrej Babiš. Ten také označil rezoluci Evropského parlamentu, která se týká jeho střetu zájmů, za vměšování do vnitřních záležitostí České republiky. To v úterý dopisem odmítl předseda Evropského parlamentu David Sassoli – a Peksa tento postup uvítal.
Jak hodnotíte dopis předsedy Evropského parlamentu Andreji Babišovi?
Obávám se, že to byl nutný krok, protože česká vláda občas vydává dost zvláštní opatření a občas šíří i dezinformace o Evropské unii. Jsem proto rád, že to pan předseda parlamentu uvedl na pravou míru.
Očekával jste něco podobného?
Dá se říci, že to celkem navazuje na to, jak se nás zastal, když nás pan premiér nazval vlastizrádci (během kontrolní mise Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP Babiš o Mikuláši Peksovi a Tomáši Zdechovském řekl, že jsou vlastizrádci, a německou europoslankyni a šéfku výboru Moniku Hohlmeierovou označil za pomatenou – pozn. red.).
Pan předseda Sassoli se i v tomto dopise k urážkám na vaši adresu vrátil. Mohl by následovat například požadavek na to, aby se Andrej Babiš oficiálně omluvil?
Ten požadavek zazněl, ale nejsem si jist, že je realistické toto očekávat.
Co může následovat po rezoluci Evropského parlamentu o Andreji Babišovi?
Je důležité, že rezoluce přichází v době, kdy se projednává jak záchranný balíček po koronavirové krizi, tak Víceletý finanční rámec. To je v úhrnu poměrně velké množství peněz, odpovídá to asi dvanácti procentům evropského HDP. Andrej Babiš do těch jednání vstupuje nejen v pozici českého premiéra, ale i poživatele výhod skrze firmu Agrofert. V případě, že bude mít možnost jednání usměrňovat, je Agrofert ve významné výhodě. Rezoluce na tento problém upozorňuje a znemožňuje mu tuto výhodu jen tak využívat.
Myslíte si, že je možné, aby za Česko na Evropské radě vyjednával někdo jiný?
Teoreticky by měl mít tuto možnost prezident. Zároveň ale myslím, že nikdo nenutí Andreje Babiše, aby byl majitelem firmy Agrofert. Může ji docela normálně prodat. Stejně tak ho nikdo nenutí, aby byl premiérem České republiky. Může docela normálně rezignovat a předat to paní ministryni Schillerové nebo někomu jinému z ANO. A pak jednání mohou pokračovat bez problému se střetem zájmů.
Je Česká republika znevýhodněna? Můžeme ve výsledku získat méně peněz, než bychom získali s jiným premiérem?
Myslím, že celou Českou republiku to neznevýhodňuje. Problém mají ti, kteří zneužívají evropské dotace. Výstupem jednání může být podmínka, která bude zabraňovat v čerpání dotací firmám, jejichž majitel je ve střetu zájmů.
Jak by se nyní měla zachovat Evropská rada? Mohla by se vyslovit tak, že nesouhlasí s tím, aby se jednání zúčastnil Andrej Babiš?
Nepochybně se v tomto smyslu může vyjádřit. Evropská rada rozhoduje konsenzuálně a Andrej Babiš může zablokovat rozhodnutí všech ostatních a kdokoliv může zablokovat dotační dárečky pro Andreje Babiše. Je to o rozhodnutí jednotlivých lidí, kteří tam sedí, jestli se něco takového rozhodnou udělat. Nezastírám, že nepovažuji Evropskou radu a celý tento konstrukt řízení Evropské unie za optimální. Na druhé straně pracujeme s tím, co máme.
Myslíte si, že rezoluce urychlí auditní řízení týkající se Andreje Babiše?
Auditní řízení je dost nezávislý proces. To, co maximálně může být důležité, je to, že česká vláda se k tomu staví takovým způsobem, aby auditní řízení zdržovala. Zneužívá časové lhůty, které má, a kličkuje. Dovedu si představit, že to na ni vyvine dodatečný tlak, aby se tímto způsobem nechovala.
Myslíte si, že to může mít dopady na možné budoucí případy a že se způsob řízení změní tak, aby se neopakovala situace, že se věc táhne dva roky a nic se neděje?
Rezoluce europoslanců vyzývá ke změnám norem týkajících se střetu zájmů tak, aby se něco podobného nemohlo opakovat. My sice máme poměrně dobře popsáno v zákonech, za jakých podmínek střet zájmů nastává, ale už tam nemáme dobrou metodiku pro to, kdo jej vlastně bude prověřovat. Nejvyšší kontrolní úřad a podobné instituce nemají v EU garantované pravomoci, které by jim dávaly možnost tento typ problémů řešit. V některých členských státech je to lepší, v jiných horší. My bychom se měli dostat k tomu, že bude standardně všude legislativa dobrá.
Rezoluce hovoří i o zastropování zemědělských dotací. Myslíte si, že i toto se konečně sjednotí?
Pevně doufám, že ano. Je to věc vyjednávání. Evropská unie verbálně všude zdůrazňuje politiku podpory malých a středních podniků. Praxe v tomto odvětví je jiná a špatná, speciálně v českých podmínkách jsou protežovány velké zemědělské výrobní komplexy. To pak vede k tomu, že trh je ovládán oligopoly. Měli bychom se postarat o to, že tyto oligopoly nebudou narušovat fungování tržní soutěže na evropském trhu. Bohužel to bude znamenat přijetí nových pravidel pro společnou zemědělskou politiku.
Věříte tomu, že od roku 2021, kdy začíná nový finanční rámec, bude už praxe jiná?
To velmi záleží na vyjednáváních, která nyní probíhají. Pevně doufám, že se nám podaří uspět. Děláme maximum pro to, aby se situace změnila. Uvidíme, jestli se to podaří.
Váš pirátský kolega europoslanec Marcel Kolaja by byl rád, aby se na Výboru pro kulturu a vzdělávání řešil problém oligarchizace médií v České republice. Měla by se situace v českých médiích více řešit v Evropském parlamentu?
Jde o obecný problém. Všude v Evropě narážíme na to, že se nezávislá média dostávají pod tlak. Je to problém pro demokracii, protože kontrola informací se dostává do rukou úzkého okruhu lidí. V České republice se trh oligopolizuje. Premiér je navázán na jeden významný mediální dům. Nebudu říkat, že je to úplně nejhorší, myslím, že v Maďarsku je v tomto smyslu situace horší, ale je to trend, kterým nechceme jít. Evropská unie by měla chránit mediální trh podporou malých a středních nezávislých médií. Zásadní je pluralita ve zpracování informací.
Není ale problém v tom, že tuto otázku má v Evropské komisi na starosti Věra Jourová, která asi těžko půjde proti panu Babišovi a hnutí ANO, za které byla zvolena?
Zaregistroval jsem, že paní Jourová podstatně více energie věnuje diskuzím s Facebookem a dalšími platformami. Internetové platformy jsou ale momentálně v mnoha zemích náhražkou plurality klasických médií. Upřímně řečeno bych dal přednost většímu soustředění na podporu malých médií než na rozšiřování automatických filtrů na internetu.
