Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Europoslanec Mikuláš Peksa potvrdil deníku FORUM 24, že by Evropský parlament měl v květnu znovu jednat o Andreji Babišovi v návaznosti na zveřejnění definitivní auditní zprávy o jeho střetu zájmů. Vysvětlil, že nyní o znění případné rezoluce budou vyjednávat jednotlivé frakce, a připomněl, že nejde pouze o dotace, ale také například o vlastnictví médií.
Překvapilo vás, že Evropská komise zveřejnila finální znění auditu?
Čekal jsem na to jako na smilování Boží. Všechny překážky, kterými zdůvodňovali nezveřejnění, mě extrémně iritovaly. Žádný formální důvod, proč věc nezveřejnit, nebyl. Jsem rád, že se to stalo, škoda, že až nyní. Obsah auditu bude podkladem pro další práci a pro řešení finanční kriminality v České republice.
Zpráva obsahuje řadu doporučení. Co se stane, když na ně Česká republika nezareaguje?
Česká republika musí zareagovat, jde o povinnost ministrů české vlády, aby ve svých rezortech zjednali pořádek a zajistili, že peníze českých a ostatních evropských daňových poplatníků se nebudou ztrácet v černé díře. Neexistuje možnost, že bychom nereagovali.
Agrofertu byly vyplaceny stovky milionů z českého rozpočtu, o které vláda EU ani nepožádala, protože věděla o problému střetu zájmů. Má EU nějakou možnost tlačit na český stát, aby svým vlastním občanům tyto peníze vrátil?
Ano. Jedním ze základních principů společného evropského trhu je, že na něm nelze vyplácet dotační podporu protežovaným národním šampionům. Český stát se nemůže jen tak rozhodnout a říct, že firmě Agrofert vyplatí deset miliard korun, protože by šlo o pokřivení toho společného trhu. Bavíme se o situaci, kdy této firmě byly vyplaceny dotace v rozporu se společnými evropskými pravidly a dohodami, díky kterým společný trh existuje. Takto to zůstat nemůže a Agrofert by ty peníze měl vrátit.
Očekáváte, že bude na Česko kvůli tomu například aplikována tzv. podmínka právního státu?
To by byl nepříjemný důsledek toho, pokud by Česká republika pravidla, která drží pohromadě společný evropský trh, nevynucovala. Pokud by ministři jednali v rozporu se svými zákonnými povinnostmi, jde o ukázku toho, že v Česku nefunguje právní stát. Ministři konat musí, protože je jejich povinností dodržovat zákony, právě to je základní princip právního státu. Pokud by to nedělali, právní stát bude závažným způsobem narušen a ten mechanismus na ochranu právního státu se automaticky spustí. Viděl bych to velice nerad, ale může jít o vývoj, ke kterému záměrná nečinnost ministrů může přispět.
Co bude ze strany evropských institucí dál? Chystá se debata na plenárním zasedání v květnu?
Je to tak. Případ dospěl k tomu, že je třeba jasně říci, že zákony se musí dodržovat. Agrofert musí peníze vrátit a ministři to musí vynucovat. Pokud se to nebude dít, EU bude muset přistoupit k akci. O tom, o jakou akci by mělo jít, nejspíše proběhne debata na květnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu.
Můžeme očekávat, že se bude schvalovat rezoluce?
To se určitě očekávat dá. V danou chvíli se předsedové frakcí europarlamentu shodli na tom, že by se o nějaké takové rezoluci mluvit mělo. Máme měsíc na to, co by měla obsahovat. Procesně je v podstatě jasné, že nějaký text vznikne.
Znamená to, že by se na tomtéž zasedání i hlasovalo?
Toto je vždy nejisté až do posledního týdne před plenárním zasedáním. Myslím, že by to mělo proběhnout všechno v květnu, a já sám bych to preferoval.
Co by podle vašeho názoru v rezoluci nemělo chybět?
Musí být jasně řečeno, že ministři české vlády mají povinnost dodržovat zákony vlastní země. To platí pro jakékoli ministry. Tudíž mají povinnost vynucovat po firmách, které operují na společném trhu, dodržování pravidel. Nesmí jim být bez speciálních důvodů vypláceny peníze nebo odpouštěny povinnosti, které tyto firmy mají. To bylo v českém případě porušeno a Evropský parlament to bude muset připomenout. Česká vláda si musí uvědomit, že nelze zvýhodňovat premiéra republiky, respektive podniky jím vlastněné.
Očekáváte shodu ve frakcích Evropského parlamentu? U vaší frakce či u Evropské lidové strany je postoj celkem jasný, ale otázka zůstává například u Renew Europe, jejímž členem je hnutí ANO.
Renew Europe se potácí v rozporech. Členové Babišovy politické strany tam mají poměrně významné funkce, paní Charanzová je místopředsedkyní. Je to pro ně obtížné. Budeme na kolegy apelovat, aby to řešili. Zevnitř této politické skupiny již při předchozích jednáních zaznívaly kritické hlasy. Je tam řada lidí, kteří jsou nespokojení.
Ve zprávě auditorů i v předchozí rezoluci Evropského parlamentu se hovořilo i o střetu zájmů Andreje Babiše v oblasti médií. Mělo by se toto opět zdůraznit a nějak více řešit?
V Evropě dlouhodobě běží debata o fungování právního státu. Zahrnuje to několik spolu souvisejících témat. To, aby nedocházelo ke střetu zájmů a k dotačním podvodům, je jedna část. Další je zajištění oddělení moci zákonodárné, výkonné a soudní v jednotlivých státech. Další otázkou je vlastnictví a kontrola médií. Evropská komise to monitoruje napříč členskými státy. Andrej Babiš vlastní třicet procent mediálního trhu, čímž se dostáváme do problematické situace. Začíná to být problémem a myslím, že parlament neopomene příležitost se k tomu vyjádřit.
Často vzniká spor o to, zda Babiš vyhověl českému zákonu o střetu zájmů. Nestálo by za to zvážit, aby střet zájmů nebyl přestupek, ale například trestný čin?
Existuje určitá kategorie trestných činů, které jsou považovány za trestné v celé Evropě. Můžeme debatovat o tom, co by tam mělo být přidáno. Myslím si, že takto závažný dotační podvod vycházející ze střetu zájmů by tam patřit měl, protože pokud má z celé kauzy Babiš Evropa vyvodit nějaké poučení, bylo by to tohle: střet zájmů by měl být celoevropsky trestný, aby se takový případ již neopakoval.
