Polsko připravuje žalobu, v níž bude po Rusku požadovat reparace za zločiny spáchané v době sovětské nadvlády. Informoval o tom deník Financial Times. Výše požadované částky zatím není známa, podle dřívějších vyjádření polských představitelů ale nelze vyloučit, že půjde o sumu srovnatelnou či vyšší než v případě reparačních nároků vůči Německu, kdy Varšava vyčíslila škody na 1,3 bilionu eur (31,6 bilionu korun).

Vedením institutu pro vyšetřování ruských historických zločinů pověřil premiér Donald Tusk historika Bartosze Gondeka. Ten uvedl, že připravované šetření bude rozsáhlejší než dokumentace zvěrstev nacistického Německa. Zaměřit se má totiž nejen na období druhé světové války, ale i na více než čtyři desetiletí sovětské nadvlády nad Polskem.

Dále čtěte

Polsko chce jaderné zbraně, řekl prezident Nawrocki. Reakci Rusů řešit odmítl

Polsko by se mělo zapojit do jaderného programu, řekl tamní prezident Karol Nawrocki. „Jsme státem, který má hned u hranic…

Podle Gondeka je předčasné odhadovat konečnou výši požadovaných reparací. Výzkum označil za dlouhodobý projekt komplikovaný mimo jiné tím, že polští historici nemají přístup do ruských archivů. Problémem je i nedůvěryhodnost části dobových dokumentů, které byly během sovětské éry zfalšovány či zničeny.

Kreml odpovědnost za válečné zločiny na polském území dlouhodobě popírá. Podíl na katyňském masakru, při němž sovětská tajná policie zastřelila zhruba 22 tisíc Poláků, uznal ruský parlament až v roce 2010. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 však Moskva podle Financial Times prosazuje revizionistický výklad dějin.

Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo na polské úvahy ironicky. „Jako odškodné můžeme poskytnout videozáznam opery Ivan Susanin,“ prohlásila mluvčí Marija Zacharovová. Opera vypráví příběh ruského rolníka, který měl během polsko-ruských válek v 17. století zavést polské vojáky do bažin, aby ochránil cara.

Napětí kolem historických otázek mezi oběma zeměmi není nové. Polští představitelé v minulosti připomínali i to, že ruská strana po pádu komunismu vznesla vůči Polsku naprosto nehorázné finanční požadavky za „osvobození“ Rudou armádou během druhé světové války.

Nevyřešený však zůstává i zmiňovaný spor o válečné reparace mezi Polskem a Německem. Berlín dlouhodobě tvrdí, že otázka byla po druhé světové válce uzavřena v souladu s mezinárodním právem, ale téma nadále vyvolává politické střety v Polsku. Opoziční Právo a spravedlnost (PiS) kritizuje vládu, že po nástupu k moci v roce 2023 nepostupuje při vymáhání nároků dostatečně razantně.

Dále čtěte

Češi nejsou kolaboranti, stojíme za Ukrajinou! Pojďte to s námi ukázat Okamurovi a kupte si plakát

Nehoráznosti, jaké vypouští z úst předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura a další představitelé vládní koalice Andreje Babiše, překročily už všechny…

Europoslanec Arkadiusz Mularczyk z PiS poznamenal, že jeho strana plánovala žádat odškodné i po Rusku již dříve. Současnou iniciativu vlády označil za snahu odvést pozornost od neúspěchu při jednání s Německem.

Financial Times připomíná, že navzdory odmítavému postoji Berlína podniklo Německo v poslední době některé kroky ke zmírnění sporů. Patří mezi ně závazek vybudovat v Berlíně památník věnovaný Polsku či vracet předměty uloupené nacistickou armádou během okupace.