Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Ke zrušení povinnosti nosit roušky je potřeba proočkovat 75 procent obyvatel. To je také podíl očkovaných, který se udává jako zlomový k tomu, aby vlády při dalším nárůstu nakažených již nevyhlašovaly nepopulární lockdown. Jenže plně vakcinovaných proti koronaviru je u nás zatím jen 55 procent a tempo neroste, jak by bylo potřeba. Do toho se blíží podzim, kdy odborníci očekávají příchod další vlny epidemie; Česko však není jediné, které je problémem nedostatečné proočkovanosti zatížené. Některé země se proto již uchýlily k zavedení očkovacích povinností.
Zavést očkovací povinnost pro určité skupiny lidí a tím se přiblížit k vakcinačnímu cíli? Některé země se této nové realitě přizpůsobují. Ve Francii se musí nově proočkovat nemocniční personál, řidiči sanitek, pracovníci domovů důchodců, soukromí lékaři, příslušníci hasičských sborů a lidé, kteří se doma starají o nemohoucí. Celkem jde zhruba o 2,7 milionu lidí.
Prezident Emmanuel Macron své ultimátum vydal už před dvěma měsíci, povinnostem se však nadále brání tisíce lidí. Některé nemocnice dokonce začaly rušit desítky operací plánovaných na příští týden kvůli nedostatku očkovaných anesteziologů. Francouzská odborová organizace CGT již varovala před „zdravotní katastrofou“, pokud vláda pozastaví činnost velkému počtu zdravotníků a zakáže lékařům ze soukromého sektoru vykonávat praxi.
Ještě přísnější opatření plánuje zavést Bílý dům. Americký prezident Joe Biden představil v rámci svého plánu na zvýšení proočkovanosti tzv. „vaccine mandates“, tedy očkovací mandát zahrnující povinné očkování. To by se mělo dotknout až 100 milionů Američanů – tedy téměř dvou třetin americké pracovní síly. Zaměstnanci ve firmách se 100 a více zaměstnanci by se museli povinně očkovat nebo testovat na covid.
Ačkoli konkrétní pravidla pro tento očkovací mandát ještě nebyla sepsána, několik republikánských státních úředníků již uvedlo, že je hodlají napadat u soudu. I několik odborových svazů prosazujících právo projevilo pochybnosti o tom, jak hodlá Biden svůj plán realizovat. Zda je tento postup v souladu se zákonem, bude záležet na tom, jak federální agentura OSHA definuje „vážné nebezpečí“ a jak na věc pohlíží soudy. Bidenova administrativa bude uznávat pouze omezené výjimky z právně uznávaných důvodů – např. zdravotních nebo náboženských.
Nutit takovou masu lidí, aby se nechala očkovat, nebylo Bidenovou první volbou. Bílý dům chtěl situaci nejdříve nechat na samotných Američanech. Ale vzhledem k počtu neočkovaných, přestože očkování je snadno dostupné, Biden ztrácí trpělivost.
Opírá se o schopnost ministerstva práce vydat „nouzovou dočasnou normu“ na ochranu zaměstnanců před novými riziky, pokud „jsou vystaveni vážnému nebezpečí“ a jejich očkování je tak „nezbytné k jejich ochraně“ před tímto nebezpečím – což vyplývá ze zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci z roku 1970.
Jak se k těmto opatřením postaví Česká republika? Česká vláda má podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského v některých situacích právo nařídit očkování. „Jsou situace, kdy má stát právo nařídit očkování. Československo s tím má velmi významnou zkušenost z doby po druhé světové válce. Kdyby nedošlo k očkování proti záškrtu a pravým neštovicím, tak by zcela nepochybně Evropa zažila další morovou ránu,“ uvedl Rychetský v rozhovoru pro Aktualne.cz.
Podíl plně vakcinovaných obyvatel
Že se bez povinného očkování Česká republika k nezbytnému 70procentnímu proočkování nedostane, si myslí i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Považuje však za nereálné realizovat takovou záležitost plošně.
„Šlo by totiž víceméně o politiku. Řada lidí by dávala najevo nesouhlas s vládou tím, že by se demonstrativně nenechala očkovat. Proto by dle mého povinné očkování nepřineslo kýžený efekt,“ řekl. Více mu připadá v úvahu zaměřit se na očkování pro zdravotníky, bojí se však jejich nedostatku, který by se mohl v takovém případě dál prohlubovat.
Pro Bidena je návrh velkým politickým rizikem a jako podobně kontroverzní krok by byl vnímán i u nás. I proto by si ho před současnými sněmovními volbami nedovolil otevřít žádný politik. Lze očekávat, že diskutovat se o něm bude až po navýšení případů každodenně nakažených a následném zaplňování nemocnic.
