Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
S příchodem covidu, vypnutím ekonomiky, růstem nezaměstnanosti a kolabujícím zdravotnictvím se mezi politiky stala otázka ochrany těch nejzranitelnějších oblíbenější než obvykle. Zpětně se můžeme podívat na jejich kroky a opatření a zhodnotit, že množství z nich svého adresáta buď vůbec nenašlo, nebo to byla jen slova do větru a vyhozené miliardy ze státních rozpočtů, které si jako dluh ponese na svých bedrech následující generace. Snah o pomoc není nikdy dost, a proto se Evropská komise rozhodla vstoupit do debat o minimální mzdě v členských státech EU za účelem pomoci těm nejzranitelnějším centrálně. Je to však nutné?
Evropská komise ve zveřejněném dokumentu navrhuje postupy stanovování minimální mzdy, přičemž podporuje například právo na kolektivní vyjednávání, zapojení sociálních partnerů a nezávislých odborníků či určení jednoznačných a stabilních kritérií pro stanovení a změny výše minimální mzdy.
K tomuto dlouhému seznamu navíc přidala referenční hodnoty, které mají napomoci v hodnocení přiměřenosti minimální mzdy. Těmito kroky se EU snaží odstranit veškeré výjimky a odlišnosti panující mezi systémy minimální mzdy členských států. Nutno podotknout, že podle Evropské komise se státy nemusejí bát změn svých nynějších systémů minimální mzdy. Zda tomu tak skutečně bude, můžete posoudit sami.
Argumenty, že minimální mzda zvyšuje chuť pracovat, a tím pádem i zaměstnanost, ponechme stranou. Mzda je odměna pro zaměstnance za odvedenou práci, která úzce souvisí s jeho produktivitou. Její výše je výsledkem trhu práce, do kterého vstupuje nespočet proměnných. Především je však mzda předmětem dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a cílem by tak mělo být zohlednit zájmy obou stran, jelikož dříve či později se pracovní místa zaměstnanců, jejichž mzda je uměle navýšena nad jejich produktivitu, ocitnou v ohrožení. Je třeba si uvědomit, že se zvýšením minimální mzdy se zvyšuje i zaručená mzda v mnoha návazných profesích.
Hybná síla zvyšování cen
Každý rok jsme svědky dlouhých debat ohledně spravedlivé výše minimální mzdy. Rok co rok vstupují odbory a zaměstnavatelé do stejných debat a my vždy čekáme, jak by to tentokrát mělo vyjít. Politické boje, které i tak rozhodne vláda stanovením výše minimální mzdy. A jak ji stanoví? To nikdo neví; jedná se o hodnotu mezi tím, co navrhli odboráři, a tím, co se jeví přijatelné zaměstnavatelům. Argumentačně by se hodilo, že to je pouze nějaké pěkné číslo uprostřed. Pěkné číslo, které s sebou ovšem nese mnoho „ale“ a citelné dopady hlavně pro lidi, kteří nemají to štěstí žít v regionech s nízkou nezaměstnaností a vysokými platy.
Možná právě kvůli těmto válkám a každoročnímu hašteření v mnoha státech EU se Evropská komise rozhodla jednat. Ovšem její dokument a představy mají hned několik problémů.
Celý dokument vychází ze stanovení přiměřené mzdy. Jak si představují stanovit přiměřenou mzdu ve státech EU, které mají diametrálně rozdílné podmínky? Na základě statistik hrubé a čisté mediánové či průměrné mzdy.
Ukazatel průměrné mzdy však ignoruje příjmovou strukturu a je značně ovlivněn podílem vysokopříjmových domácností na celkovém příjmu. Mediánová mzda má rovněž ze statistického pohledu mnoho nedostatků a v některých zemích se kromě toho ani každoročně nezjišťuje. K tomu všemu navíc kvůli rozdílným daňovým a odvodovým režimům neodráží hrubá mzda skutečnou příjmovou situaci v jednotlivých zemích.
Také stanovení minimální mzdy podle referenčních hodnot je problematické – vzhledem k vázání této hodnoty na procento průměrné nebo mediánové mzdy. Bude-li minimální mzda stanovena na vyšší úrovni než nyní, logicky dojde i k navýšení celkového průměru. Může tak cyklicky docházet k neustálému navyšovaní minimální mzdy, jelikož ta by byla určena jako procento té průměrné, což se může stát hybnou silou zvyšování cen a zároveň míry nezaměstnanosti mezi nízko-produktivními zaměstnanci.
Zákonodárci by si rovněž měli dát pozor na situaci, ve které by se výše minimální mzdy stanovovala na základě několikaletého průměru mediánové či průměrné mzdy. V tomto případě může kvůli automatickému systému dojít k tomu, že bude minimální mzda růst i v období ekonomické krize, což by krizi mohlo citelně zhoršit.
Co si z toho vzít
V mnoha případech stanovení minimální mzdy situaci nízkopříjmových zaměstnanců spíše komplikuje. Zaměstnavatelé musí zvyšování nákladů kompenzovat, a touto kompenzací jsou často právě pracovní místa těch, kterým má toto opatření pomoci. Trh práce se stává méně dynamickým a neschopným reagovat na změny. V současné situaci s koronavirem bychom se měli naopak snažit odstraňovat jakékoliv překážky bránící vzájemné dohodě účastníků trhu práce a vyhnout se tak dalším tvrdým ranám ekonomice.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.
