Ministerstvo financí opakovaně selhává, Schillerová by měla rezignovat

ČTK

Andrej Babiš a Alena Schillerová | FOTO: ČTK

Problémy kolem ministerstva financí narůstají. Po aktuálním nálezu o EET se dostalo už podruhé do kolize s Ústavním soudem, poprvé v souvislosti se stížností na kontrolní hlášení DPH. Kritice bylo podrobeno i zneužívání zajišťovacích příkazů, kvůli kterým byla už dříve Alena Schillerová vyzývána k rezignaci. Dnes to platí dvojnásob.

Ve všech uvedených případech platí, že si ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše a jeho pravé ruky, náměstkyně pro daně a cla Aleny Schillerové, přisvojovalo více moci, než mu náleží. Vládní moc při tažení proti zejména malým podnikatelům pozapomněla, že si nemůže stanovovat regulační pravidla svévolně sama.

To vše za aplausu lidí, kteří často sami netuší, jak složitě se dnes musí živnostníci probíjet stále zarůstající administrativní džunglí a zároveň se sami starat o svou budoucnost.

Osud EET nejistý

Ústavní soud sice nebyl jako celek při rozhodování o stížnosti pravicové opozice na EET tak odvážný jako pětice soudců, kteří v odlišném stanovisku precizně zdůvodnili, proč je tento zákon protiústavní. Za určitých okolností by však jeho zásah mohl vést ke zrušení celého systému, protože se rozpadla původní vládní koalice, a bude obtížné hledat pro potřebné změny EET většinu.

ČTK

Nikdo dnes nedokáže odhadnout, co se v parlamentu při otevření tohoto zákona odehraje. Současně není nic horšího než nečitelnost a nepředvídatelnost podnikatelského prostředí, které se za působení ministerstva financí s jeho protiústavními lapsy a nejednoznačnými výklady zákonů stalo normou.

Nejpodstatnější částí nálezu Ústavního soudu bylo zrušení plánovaného startu třetí a čtvrté vlny, protože dotčené obory týkající se stovek tisíc řemeslníků, lékařů, právníků apod. definuje jen vládní nařízení, nikoli zákon. Tím vláda překročila svoji pravomoc, protože mohla mimo jiné libovolně rozhodovat o různých výjimkách, a v této praxi hodlala pokračovat nadále.

Klamavá reklamní kampaň

Nová ministryně financí Alena Schillerová dostala prostor k obhajobě v Lidových novinách (16. 12. 2017). Označila za úspěch, že zákon o EET nebyl zrušen s tím, že pokud vše půjde hladce, třetí a čtvrtá vlna budou posunuty o rok.

Znovu přiznala velké nesrovnalosti se šermování daty ministerstva financí, které původně odhadovalo roční přínos zavedení EET na 18 miliard korun po náběhu všech čtyř fází. Každý si může připomenout jeho kampaň, co všechno si bude moci stát za takto získané peníze pořídit: vybavení 18 nemocnic, nebo 140 škol a školek, nebo 500 korun měsíčně navíc důchodcům atd. Dnes situace vypadá jinak.

Ministryně uvádí, že první dvě vlny vynesou navíc zhruba pět miliard korun, přičemž nález Ústavního soudu očekávané navýšení daňových příjmů prý příliš neovlivní. „Třetí a čtvrtá vlna mají menší fiskální efekt než první dvě fáze, jde o jednotky miliard,“ tvrdí, což nesedí s reklamní kampaní za 30 milionů korun, kterou tak lze označit za klamavou.

Jakými kouzly chce vyčarovat propagovaných 18 miliard? Nehledě na to, že nezávislé propočty naopak zvýšený výběr daní vlivem EET nepotvrzují, protože u oborů, které jej používají, je třikrát nižší než u ostatních. Z údajů daňové správy vyplývá, že u živnostníků a podniků, na něž se povinná EET nevztahovala, vzrostl zejména díky rychle rostoucí ekonomice výběr DPH meziročně o 9,6 procenta, zatímco u oborů s EET (mimo prodeje vozidel) jen o 3,4 procenta.

I Schillerová najednou tvrdí, že finanční přínos EET pro ni není tím hlavním, jako je „narovnání podnikatelského prostředí“. To je ovšem v rozporu s mnoha dalšími připravovanými výjimkami, a nyní hrozí zásadní nerovnost, že se bude vztahovat pouze na restaurační a ubytovací služby a obchod.

Byrokratické kontrolní hlášení DPH

Ústavní soud neshledal nálezem o EET poprvé, že si stát přisvojuje směrem k podnikatelům více moci, než mu náleží, a praktikuje rčení „když se kácí les, lítají třísky“. Do podobných problémů se ministerstvo financí dostalo už před rokem při rozhodování o ústavní stížnosti na kontrolní hlášení DPH.

Tehdy Ústavní soud podobně jako v případě EET rozhodl o tom, že není možné, aby požadované nesmyslně široké údaje, jež podnikatelé povinně vyplňují u kontrolních hlášení DPH, stanovila jen finanční správa, která si nepřípustně přisvojila moc zákonodárnou.

Ministerstvo financí se této zásadní legislativní změně dlouho bránilo, pět měsíců nedělalo nic, aby nakonec použilo nouzové řešení přes přílepek k jinému zákonu. Je ovšem otázkou, jestli bude stačit a počátkem příštího roku, odkdy má novela platit, nevzniknou další problémy.

Zneužívané zajišťovací příkazy

V rukou současného vedení ministerstva financí a jemu podřízené finanční správy v čele s generálním ředitelem Martinem Janečkem se staly obávaným nástrojem na likvidaci firem zajišťovací příkazy, vydávané často při pouhém podezření z daňových nedoplatků, a to i stále častěji u dodavatelů postižené firmy. Zatím desítky z nich byly podle pravomocných rozhodnutí soudů zničeny nezákonně, aniž by kdokoli vyvodil osobní odpovědnost.

Právě nadužívání zajišťovacích příkazů se už na jaře stalo předmětem vážného sporu i uvnitř vládní koalice. Premiér Bohuslav Sobotka tehdy odmítl nominaci Aleny Schillerové na místo odvolaného exministra financí Andreje Babiše, protože byla příliš spojena s nepřijatelně bující státní represí vůči podnikatelům.

Krátce před volbami vyzval k odvolání Aleny Schillerové a Martina Janečka kvůli zneužívání zajišťovacích příkazů i lídr ČSSD Lubomír Zaorálek.  Činnost finanční správy, spadající pod náměstkyni pro daně a cla, tehdy přirovnal k insolvenční mafii.

Důvody pro rezignaci rostou

Dnes po dalším excesu u Ústavního soudu důvody k vyvození osobní odpovědnosti současné ministryně financí (o Janečkovi nemluvě) ještě přibývají. Premiér Babiš však potřebuje ve vládě stoprocentně loajální postavy hájící jeho zájmy, což spolehlivě převáží nad jejich opakovanou nekompetencí.

ČTK

Ostatně neúměrné posilování role exekutivy odpovídá revolučnímu přístupu předsedy hnutí ANO, který by rád řídil stát jako firmu, aniž by ho z jeho pohledu zbytečně brzdila parlamentní „žvanírna“. Nejraději by rozhodoval sám stylem „jak řeknu, tak bude“, aniž by se zdržoval zdlouhavými, leč standardními legislativními procesy. Jenže často neplatí, že čím více a rychleji, tím lépe, což lze vztáhnout zejména na přijímání zákonů posilujících byrokracii všeho typu.

Andrej Babiš by proto nejraději zrušil senát, přičemž druhým nepřiznaným důvodem jsou slabé výsledky hnutí ANO v senátních volbách. Dnes mu „klid na práci“ komplikuje i Ústavní soud, který se stává významným hráčem v současném rozdělení ústavní moci. Mimochodem i proto je důležité, kdo příští rok usedne na Hradě, protože ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem senátu.

 

 

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner