Jakub Splavec z iniciativy ČESKO.plus FOTO: Alena Spálenská / Se svolením autorky
FOTO: Alena Spálenská / Se svolením autorky
Jeden ze zakládajících členů iniciativy ČESKO.plus Jakub Splavec v rozhovoru pro deník FORUM 24 rozvádí některé z 12 bodů pro modernizaci České republiky, se kterými iniciativa členů ODS přišla. Dává příklady ministerstev, která jsou podle jejich názoru nadbytečná a nemusela by existovat, a také popisuje, jaké podniky ve vlastnictví státu by se podle zakladatelů této iniciativy měly zprivatizovat.
Na jaké body jsou největší reakce?
U starších lidí je to dabing. U mladých třeba dokončení privatizace, která se jim vůbec nelíbí, protože 90. léta a privatizace jsou v této republice největší zlo. Naprosto falešně, ale ten obraz takový je. Lidé přijdou na debatu, pochválí naši iniciativu, a pak se pustí do některého z bodů. Proč by se nemělo dabovat? Český dabing je náš klenot. Když to pak lidem začneme vysvětlovat, že to není zákaz dabingu, ale zákaz dabingu z veřejných peněz, začnou tomu být přístupnější.
Také jste se nechali slyšet, že by se měla zrušit ČT sport.
(smích) To byla trochu sranda a zkouška teploty vody. Řekli jsme, že ČT Sport by neměla existovat, a už to jelo, protože Čechům se nesmí sáhnout na sport a na pivo, ale samozřejmě všude ve světě je to normální. U nás je taky O2 TV nebo Oktagon TV, což je krásný příklad toho, jak byznys dokázal zaujmout prostor a lidé jim za to rádi zaplatí. Je to ukázka toho, že jsme se za posledních 30 let stali nárokovou republikou. Lidé mají pocit, že sport v ČT je zadarmo, ale tak to samozřejmě není.
Stali jsme se nárokovou republikou až po roce 1989, nebo je to naopak dědictví minulého režimu?
Vždycky je nejvíc slyšet menší hlasitá skupina. Děláme si z toho trochu legraci, když říkáme, že bohatství nevzniká zdaněním ani přerozdělováním. Vzniká, když člověk pracuje nebo něco vymyslí. Jsme už více než 30 let po revoluci, a stále se formujeme. Lidé říkají, jak je to tady hrozné, ale není. Ve všech zemích, i v Německu, ve Spojených státech nebo v Británii, měli také postupný vývoj. Společnost se kultivuje. Měli štěstí, že byli na dobré straně a byli bohatí dříve. My jsme nebyli bohatí, jsme v uvozovkách postsovětská republika, která byla bohatá naposledy na začátku 20. století.
Myslím si, že jsme pořád velice vyspělý stát v technologiích a v inovacích v průmyslu. Třeba český zbrojní průmysl je naprostá špička. Naši armádní chemici jsou jedni z nejlepších na světě. Spíš do toho trochu zabředáváme a samozřejmě na hysterickém twitteru lidé, kteří jsou reálně šikovní, nebudou slyšet, protože na to nemají čas, ale nejsme na tom tak špatně. Nám hodně vadí, že jsme se v České republice přestali zaměřovat na konkrétní věci a začali jsme se obalovat emocionálním balastem, kdy vše dělíme na dobré a špatné. První prezidentská volba rozdělila republiku, ale v očích novinářů v Praze, ne v očích zbytku republiky, oni si vybrali toho, koho chtěli. Je to legitimně zvolený prezident. Samozřejmě to naznačilo určitý kurz a teď jsou všichni zabředlí v tom, jak je to špatné, ale než přišel covid, byli jsme na vrcholu růstu životní úrovně.
Česká republika na tom není špatně, ale když se podíváte na to, jak se tady daří prosazovat důležité reformy, je vidět, že v mnoha ohledech stát nefunguje a začíná nám ujíždět vlak. Vzdělávání máme zastaralé, důchodový systém je letadlo. Stávající mladé generaci reálně hrozí, že se na rozdíl od svých rodičů nebude mít lépe než generace před nimi, a kdo se nezajistí na důchod, bude žebrákem.
Proto chceme jít opravdu po jednotlivých, konkrétních věcech. Zjednodušit stavební povolení či investovat do 5G sítí, protože se ukázalo, že během pandemie některé děti neměly internet a nemohly se ani připojit do školy. Chceme se skutečně soustředit na to, aby nefunkční věci ve státní správě skončily, ale ne tak, že přijdeme a řekneme: digitalizujeme státní správu. To je zase přesně ten kec. Řekneme například úřadům: dejte nám pět věcí, se kterými za vámi lidé nejčastěji chodí, a ty zdigitalizujeme, ale nepřijdete o práci. Lidé to jen budou moct dělat z aplikace nebo z webu. Nebudou za vámi muset chodit.
Zároveň říkáte, že chcete snížit náklady na státní správu o 50 % a zrušit mnoho různých úřadů. Máte představu, jak by stát potom vypadal?
Myslím si, že by byl pořád stejný, protože státní správa nejen že opravdu hodně nabobtnala, ale přestala v mnoha ohledech efektivně plnit svou roli. Vezměte si, že spoustu věcí dnes ve světě už jde skutečně vyřešit v mobilu bez toho, aniž byste museli navštěvovat úřad. Nás třeba během covidu fascinovalo, že najednou byly omezené úřední hodiny a v největších epidemiologických průšvizích tam stála fronta. A nějaký starosta se chlubil, že mají otevřeno. Oni ale neměli mít vůbec otevřeno. Úřady by dnes měly fungovat přesně jako v Estonsku, Honkongu či na Novém Zélandu, kde ať už chci udělat cokoli, převést na někoho auto, založit firmu, nebo vyjet si výpis z registru řidičů, nepotřebuji někam chodit fyzicky a brát si tam papír. To je strašně neefektivní. A když se dneska v České republice řekne „digitalizujte“, znamená to, že to dají do počítače, ale úředník si to stejně vytiskne, protože papírové věci nám vládnou. Co se týče rušení úřadů, děláme si srandu z toho, jestli úřad práce někdy někomu našel práci. Dávky a podporu může vyplácet kdokoliv. Je to samozřejmě radikální, ale jsem o tom přesvědčený.
Rušení ministerstev
Zrušit všechny úřady práce by znamenalo zrušit spoustu agendy nebo ji převést jinam.
Vždycky říkáme, že soukromník by to udělal mnohem lépe než úřad. Nejlépe je to vidět na příkladu doručování. Kdyby to místo České pošty dělala Zásilkovna, zvládla by to daleko líp. Dneska v Německu DHL převzala spoustu služeb od Deutsche Post, která už je jenom sranda na vesnicích, kde si koupíte poštovní známku. Jobs.cz by asi taky zvládnul jednou za měsíc někomu poslat na účet peníze za dávky nebo kontrolovat výplaty důchodů.
Když chcete rušit ministerstva, vyjmenoval byste jich pět, která nemusí existovat?
Ministerstvo kultury nemusí být samostatné vzhledem k tomu, že máme ministerstvo školství, tělovýchovy a sportu, může to být klidně společně ve sportu a volném čase. Ministerstvo práce a sociálních věcí také nemusí být. To je jenom přerozdělování sociálních dávek a podpory. To může být jeden digitalizovaný úřad, který bude jen posílat lidem peníze podle toho, jestli na to mají nárok. Ministerstvo pro místní rozvoj rovněž nedává smysl. Tam by přišlo na řadu posílení kompetencí krajů, když už je máme. Naše názory na kraje se v ČESKO.plus sice liší, ale krajské samosprávy vědí nejlíp, jak pomoci. Příkladem je tornádo na jižní Moravě. Kdyby to bylo centrálně řízené z Prahy, asi by to nikam nevedlo, ale tím, že si to vzal za své Honza Grolich v Jihomoravském kraji, tak přesně ví, co je potřeba udělat a komu zavolat. Upřímně, lepší krizový management jsem dlouho neviděl.
Nejdůležitější jsou finance, vnitro a zahraničí. Ty nemůžou jít pryč. Do budoucna bude samozřejmě důležité životní prostředí, které díky schválení Green Dealu bude jedno z velice mocných ministerstev. Proč? Protože bude disponovat velkými penězi. Neobejdeme se například bez ministerstva spravedlnosti a zdravotnictví. Reálně jsem však přesvědčen, že ze 14 ministerstev může být nakrásně 9.
Doprava a průmysl a obchod dnes už také fungují pod jedním ministrem.
Přesně, to je další, které jsme měli na mysli. To, že je teď nějaký superministr, znamená, že je můžeme spojit a mohl by to dělat na jednom baráku. Když si vezmu Svaz průmyslu a dopravy ČR, taky je to tam dohromady. Zastupuje všechny podniky, takže to jde a ušetřilo by se dost peněz.
Další váš bod je pokračování privatizace. Chcete privatizovat také ČEZ? Není dobré, aby si stát pohlídal energetickou bezpečnost?
U privatizace společnosti ČEZ se jedná o to, že si tam stát musí ponechat svá strategická aktiva. To je prakticky to jediné, co dává smysl, aby stát vlastnil. Kdyby si ČEZ mohl jako firma rozhodovat sám, zřejmě bychom dnes byli daleko ve fázi příprav dostavby Temelína nebo Dukovan. Stát to prostě a jednoduše komplikuje, protože se dostavba jaderné elektrárny stala zahraniční politikou, a to je z hlediska efektivnosti celého procesu špatně. Brát si státní firmu a technický projekt jako politické rukojmí? Uf.
Pokračování privatizace
Proč je pro vás privatizace tak důležitá?
Proč má naše republika vlastnit pivovar? Proč stále Budvar držíme, když je zřejmé, že toto aktivum nepřináší adekvátní výnos, ale i kdyby přinášelo, stát si prostě nemá na podnikatele hrát, a už vůbec ne ten náš. Proč vlastníme lesy? Fakt je tady někdo spokojen s tím, jak státní podnik „zvládá“ kůrovcovou kalamitu? Já tedy naprosto ne. Nebo České dráhy. Tenhle podnik se od dob Kalamity Věry Chytilové také nezměnil. Respektive mění se tam, kde je vystaven tlaku konkurence soukromého sektoru. Čili debata o státním vlastnictví je něco, k čemu se musíme a chceme vrátit. Soukromník to prostě vždycky bude dělat lépe. K tomu, abych nějaké odvětví uměl regulovat, ho naprosto nemusím majetkově vlastnit. Plus máme v těchto doménách zbytečně umrtvený kapitál. Odhadem nějakých 500+ miliard.
Navíc zvláště u České pošty se do toho promítají i nejrůznější politické zájmy, kdy politici nedovolí například redukci sítě poboček. Ty přitom dneska nejsou ani zdaleka tak vytížené jako v minulosti. Nepotřebujete už na poštu chodit telefonovat nebo poslat dopis. Máte mobil, email a datové schránky. A i obslužnost venkova je možné zajistit mnohem efektivněji.
Rádi bychom kromě strategických aktiv ČEZ zprivatizovali úplně všechno: Českou poštu, České dráhy, Budějovický Budvar, Lesy ČR i majetky à la chátrající rekreační areály.
Když chceme zprivatizovat lesy, říkají nám: ukradnete nám lesy. Odpovídám: ne, my vám je dáváme. Hezky se to ukázalo na kůrovcové kalamitě. Než Lesy ČR udělají transparentní výběrové řízení, uběhne pět týdnů, ale kůrovec se musí zlikvidovat do týdne. To zvládne jenom soukromý vlastník. Lesy dokáže ochránit a vrátit lidem jenom soukromník, protože může jednat a o les se opravdu starat. Lesy nebude zavírat. Dnes jsou tisíce hektarů soukromých lesů, a když tam nepytlačíte dřevo, nikdo vás nevyhazuje.
Možná taková historka z natáčení. Kdysi jsme se v Budějovicích v hospodě dostali do debaty o privatizaci Budvaru. Už to bylo celkem vyhrocené. Říkají: frajere, a co bys pil, kdyby tady nebyl Budvar? Odpovídám: Plzeň. A oni: to není tak špatný. (smích)
Samozřejmě jsou to všechno marketingové věci, které lidi tak trochu nadzvednou. Zároveň je to očištění jména privatizace z 90. let. Hlavně mladí lidé z levicové scény dnes nadávají na to, že devadesátky, které ani sami nezažili, byly nejhorší období. Prostě sorry, nebyly. Byl to start kapitalismu a světa, ve kterém teď žijeme, a to, že se privatizovaly podniky, bylo úplně normální. Bylo to potřeba a udělalo se to dobře. Tečka.
Zdůrazňujete modernizaci, inovace, technologie, ale zároveň ODS má pověst strany, která je vůči novinkám opatrná, konzervativní a úplně se do nich nehrne. Nebylo by dobré to změnit, aby neměla image strany minulosti?
ODS má být konzervativní především v ekonomice. Má neustále říkat, že nejlepší daně jsou žádné daně. Top země, například Estonsko, to nejsou daňové ráje, to jsou centra technologií. Když tam firma přináší hodnotu a nechává ji tam, jakmile si chce odvést dividendy, zaplatí za to, ale jde tam kvůli tomu, že se tam podniká bez překážek. To by měla prosazovat ODS. V ekonomice být konzervativní a státní správu zeštíhlovat, zeštíhlovat, zeštíhlovat. Je třeba být inovativní v přístupu ke vzdělávání a technologiím a konzervativních hodnot se držet v byznysu. Nebudeme lidem nic dávat, ale dáme jim možnost si bez překážek vydělat, kolik jen budou chtít. Naše republika potřebuje vizi a já věřím, že alespoň trochu ji v rámci ČESKO.plus přinášíme.
Velký rozhovor s Jakubem Splavcem přinášíme v srpnovém čísle Revue FORUM. Týdeník FORUM, který poprvé vyjde 19. srpna, si můžete předplatit ZDE.
