Ministerstvo školství v pandemii selhává. Nekomunikuje, neřídí. Trpí tím školáci

Premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga. (ČTK)

Premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga. | FOTO: ČTK

Ministerstvo školství chce od konce února začít s očkováním pedagogů. Poslední dva týdny totiž roste ze strany veřejnosti i hejtmanů tlak na to, aby se děti vrátily do školních lavic. Distanční výuku mají české děti nejdéle z evropských zemí a podle odborníků se to začíná významně odrážet na jejich psychice i fyzické kondici. Jak reálný je v současné chvíli návrat studentů do škol a jak ministerstvo zvládá krizový management? Přinášíme reportáž z Česka, Belgie a dalších zemí o tom, jak přistupují ke vzdělávání v průběhu pandemie.

„Na děti jako by se zapomnělo, média píší o hospodách, podnikatelích, ale o dětech dodnes nebylo slyšet. Chybí tu někdo, kdo by za ně lobboval. Zdá se mi, že se tu vytvořil klamný názor, že distanční výuka je úplně v pořádku. Jako by se úplně zapomnělo na to, že škola je místem setkávání, sociálního i osobního rozvoje,“ popisuje ředitel pražského gymnázia Přírodní škola František Tichý.

Stojíme na Malostranském náměstí. Je 11. únor, teplota několik stupňů pod nulou. Studenti Přírodní školy oblečení symbolicky do pyžam, ve kterých prý poslední půlrok tráví nejvíc času, trpělivě obcházejí náměstí s transparentem „Dostaňte nás ven“ a kolemjdoucím rozdávají letáčky s výzvou na podpis petice nazvané – Nesmíme obětovat děti. Tu k dnešnímu dni podepsalo přes 16 tisíc lidí.

„Pořádáme tuhle akci, protože chceme, aby nám vláda umožnila alespoň venkovní mimoškolní aktivity, kde bychom samozřejmě dodržovali bezpečnostní předpisy. Když jsme doma, naučíme se toho mnohem méně a také se nevidíme s vrstevníky,“ popisuje student Matyáš motivaci k uspořádání akce, která měla původně proběhnout před Poslaneckou sněmovnou, kam ale studenty policie nepustila.

Na distanční výuce Matyáše nejvíc trápí osamocenost a také fakt, že se podle svých slov naučí polovinu toho, co při běžné výuce.

„Když máme kontakt s učitelem, probíhá interakce, můžeme se ptát na věci, kterým nerozumíme. Takhle to člověk hledá hodinu, pak to zkopíruje z internetu a nic se ve výsledku nenaučí,“ říká Matyáš.

„Jeden náš spolužák strávil několik dnů v psychiatrické léčebně, protože na něj ten lockdown dopadal velice špatně, a vím o víc vrstevnících, kteří sháněli terapeuta, aby se s ním mohli online setkávat,“ dodává jeho spolužačka Katka. Její slova potvrzuje i ředitel Tichý:

„Obecně vnímám u studentů obrovskou ztrátu motivace cokoliv dělat. Deziluzi o světě. Ztrátu sociálních i pracovních návyků a myslím, že některé tyto věci se budou napravovat mnoho let,“ říká František Tichý s tím, že si jako učitel biologie plně uvědomuje rizika spojená s šířením nemoci.

„Vím, že je tu spousta rizik, ale na druhou stranu, kdyby byla epidemie další rok, tak necháme děti doma dva roky? Musíme uvažovat asi jiným způsobem,“ domnívá se František Tichý, který má za to, že Ministerstvo školství a ministr Robert Plaga za školáky dostatečně nebojují.

Ustrašené ministerstvo

Tento názor s ním sdílí také ředitel pražské Základní školy Antonína Čermáka Petr Karvánek. Většině pedagogů není jasné ani to, zda školství za současné situace řídí ministr školství nebo zdravotnictví: „Z mého pohledu to řídí ministr zdravotnictví. Skoro se zdá, že se ministr školství za rozhodnutí ministerstva zdravotnictví schovává. Ministr Plaga se smířil s tím, že jsou školy zavřené. Jeho tlak na ministra zdravotnictví je slabý. Komunikace mezi školami a ministerstvem prakticky neprobíhá,“ popisuje Petr Karvánek.

Na jeho základní škole tento týden probíhá pilotní antigenní testování žáků prvních a druhých tříd na covid-19. To ale zařídila městská část, nikoliv ministerstvo školství.

Pilotní testování žáků podle Petra Karvánka smysl má, aby ověřilo, jaké formy testů by byly případně nejvhodnější v celorepublikovém měřítku: „Testy musí být přátelské, neinvazivní, nesmí zatěžovat školy věcmi, jako je likvidace biologických odpadů nebo praktické provádění testů. To si ve své škole vůbec neumím představit. Abych řekl pravdu, ani bych to u nás nepřipustil,“ říká ředitel základní školy, kde od listopadového návratu prvňáků a druháků do školy zaznamenali jednotkové případy covid pozitivních žáků či pedagogů.

I z toho důvodu by se Petr Karvánek návratu dalších žáků do školy nebránil: „Například naši deváťáci nechodí půl roku do školy. Já si neumím představit, jaké škody to napáchá nejen v oblasti vzdělání dětí, ale na psychice, na sociální adaptaci dětí. Máme ve škole 80 dětí, které mají nějaké handicapy, například problémy se začleňováním se do kolektivu, a to se v době distanční výuky samozřejmě prohlubuje,“ popisuje Karvánek.

Reálně ale vidí návrat žáků na základní školy jako možný až po velikonočních prázdninách, tedy na počátku dubna. Pokud by si v tomto ohledu něco přál, pak je to zlepšení informovanosti ředitelů a vůbec komunikace s nimi ze strany ministra školství.

„Jediná forma komunikace je, že nám datovými schránkami chodí, jak postupovat v konkrétních situacích. Chodí nám metodiky, jak hodnotit žáky, jaká opatření přijímat. Jinak se nás nikdo na nic neptá,“ poukazuje ředitel základní školy na zásadní absenci komunikace mezi ministerstvy a pedagogy z praxe, což potvrdili také pedagogové ze středních i vysokých škol a prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi. Ten z tristní situace ve školství viní přímo ministra Plagu.

„Už před krizí byl laxní, zásadní rozhodnutí odkládal. Školství potřebuje krizového manažera, který je schopen jednat. Problém pana ministra ale je, že s nikým nekomunikuje. My jsme za Pedagogickou komoru dávali spoustu podnětů, co by bylo potřeba během pandemie dělat, MŠMT ale nekomunikuje. A například školská tripartita, která dříve zasedala co měsíc, se naposledy sešla v srpnu,“ popisuje Sárközi chaotickou situaci na ministerstvu školství.

Chybějící statistiky

Co podle Sárköziho zásadně chybí, jsou dostupná data a statistiky. Ministerstva je nezveřejňují a podle Sárköziho ani neshromažďují.

„Pedagogická komora už od jara upozorňuje, že je k dispozici strašně málo dat, strašně málo dat se zveřejňuje a některá data se bohužel ani nesbírají,“ říká prezident Pedagogické komory s tím, že se původně domníval, že data o situaci na školách řeší MŠMT. Tam ho ale odkázali na krajské hygienické stanice.

„Dlouhodobě tedy usiluji o to, aby krajské hygienické stanice zveřejňovaly data, která sbírají. Zjistil jsem, že například už od září posílají excelovou tabulku na tým Chytré karantény, ale zdá se, že tam s tím nikdo dál nepracuje,“ tvrdí Sárközi. Za Pedagogickou komoru sestavil vlastní statistiky, z nichž podle něj vyplývá, že otevírání škol by byl za současného stavu holý nesmysl.

„Vidíme, že denně máme přes 10 000 nakažených, a chceme otevírat školy?“ kroutí hlavou Radek Sárközi. „Minulý týden zveřejnila Hygienická stanice v Hradci Králové statistiku, kolik škol je postiženo koronavirem – tedy že se tam nalezla nákaza u dětí nebo učitelů. Aktuálně je to 43 % mateřských škol v tomto kraji. Takhle hrozná čísla nebyla za celou dobu epidemie,“ upozorňuje Sárközi na problém špatně nastavených hygienických opatření v mateřských školách, kde například nefunguje tzv. homogenita tříd – tedy zákaz mísení žáků z různých oddělení mezi sebou.

Graf, který si nechala zpracovat Pedagogická komora z veřejně dostupných dat ÚZIS. Graf ukazuje počet nově nakažených dětí na 100 000 obyvatel týdně v dané věkové kategorii v otevřených školách (děti v MŠ a v prvních dvou ročnících ZŠ – modrá čára) versus žáci uzavřených škol – žlutá čára a průměr všech věkových kategorií za celou Českou republiku – přerušovaná čára. Autor: Michal Bauer

Bez dat v bludném kruhu

Data o dopadech otevřených mateřských škol a prvních a druhých ročníků základních škol na vývoj pandemie v České republice žádal po ministerstvech školství a zdravotnictví také HlídacíPes.org. Chtěli jsme také vědět, na základě jakých dat se vláda rozhodla školy na podzim zavřít. Bezúspěšně.

Z ministerstva zdravotnictví přišla stručná odpověď, že na takové otázky odpovídá ministerstvo školství, které se zas odkázalo na ministerstvo zdravotnictví. Jeho tiskový odbor nakonec na otázky na druhý pokus odpověděl, nicméně opět bez konkrétních čísel.

„Dle šetření krajských hygienických stanic v celkovém dlouhodobém přehledu tvoří školy významný počet ohnisek nákazy Covidu -19. Po uzavření škol (kromě mateřských) od 14. 10. 2020 dochází k poklesu a vymizení nákaz v základních a středních školách, po návratu části dětí a studentů do škol od 18. 11. a 30. 11. lze pozorovat nárůst v základních školách i středních školách, po poklesu v období vánočních prázdnin je na začátku roku 2021 opět pozorován nárůst v mateřských a základních školách,“ napsala tisková mluvčí Ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

Zahraniční studie

O tom, jak je to s šířením Covidu-19 mezi žáky a pedagogy, nemají úplně jasno ani v zahraničí, kde na toto téma vyšlo několik studií. Jejich závěry se ale neshodují.

Evropská unie na podzim minulého roku financovala studii, jež na základě matematického modelu zjistila, že zavření škol může snížit přenosovou rychlost ve společnosti o 21%. Studii zveřejnil v listopadu časopis BioMed Central (BMC) Infectious Diseases.

Americké středisko pro výzkum a prevenci nemocí (CDC) zase shromažďovalo během prosince a ledna data na základních školách v americké Marrietě ve státě Georgia. Výsledkem jejich studie bylo, že pedagogové a jejich setkávání například na obědě je častějším iniciátorem nákaz než samotní studenti.

V Německu udělal srovnávací studii na konci letních prázdnin tým ekonoma a vědce Ingo Isphordinga. Protože prázdniny končily v každém spolkovém státě v jiné období, mohli vědci srovnat nárůst případů Covid pozitivních poté, co se v různých státech otevřely školy.

„Z průzkumu nám vyšlo, že státy, které znovu otevřely školy, nezaznamenaly žádný významný nárůst pozitivních případů Covidu-19. Dokonce se v některých státech situace mírně vylepšila,“ okomentoval výsledky výzkumu pro HlídacíPes.org Ingo Isphording. Podle něj nejsou školy hlavním šiřitelem nemoci, podotýká ale, že v létě byla jiná situace než na podzim a v zimě, kvůli lepší možnosti větrání ve třídách a častějšímu pobytu žáků na čerstvém vzduchu.

„Stále ale nevíme jistě, jakou roli děti a školy v šíření koronaviru mají,“ podotýká Isphording.

Němci v rámci bezpečnostních opatření zavřeli školy v polovině prosince a od 22. února se žáci do lavic mohli vrátit. V každém státě si ale nastavují odlišná pravidla, za jakých podmínek. Počty nakažených klesly v Německu na přibližně 5700 za den. Podle Isphordinga zatím neprobíhá v Německu antigenní testování žáků jako například v sousedním Rakousku.

„Testy, které používají v Rakousku, zatím nejsou v Německu schválené. Budou až od března, takže v tomto ohledu jsme pozadu,“ říká Ingo Isphording. Stejně tak zatím neprobíhá ani očkování učitelů. V Německu se o tom vede debata.

„Otevřené školy jsou kontroverzní téma. Pokud uzavřeme celou ekonomiku, pak je jasné, že uzavřeme i školy, ale mít zavřené školy, když otevíráme jiné části ekonomiky… Vůči dětem by to nebylo fér, každý týden doma navíc je pro ně zátěž,“ říká Isphording.

Otevřené školy – priorita Belgičanů

Za společenskou prioritu si otevřené školy vzali Belgičané. Jakkoliv počty nakažených i mrtvých byly ve srovnatelně velké Belgii až do začátku listopadu vyšší než v České republice. Po jarním uzavření škol udělali Belgičané vše pro to, aby se studenti mohli co nejdříve vrátit ke školním i mimoškolním aktivitám, jak popisuje z Belgie reportérka Eva Hrnčířová.

„Belgie zažila dva vrcholy epidemie. Na jaře, kdy tady na rozdíl od Česka umíraly tisíce lidí, a na podzim, kdy se vystřídala vláda. Ta nejdříve rozvolnila opatření, ale to se ukázalo být katastrofické, takže pak naopak přitvrdila,“ vysvětluje Eva Hrnčířová, jak se Belgičanům postupně podařilo snížit vysoké počty nakažených.

„Vánoce a Nový rok se zpřísnila omezení tak, že se Belgičané nemohli normálně setkat ani s vlastní rodinou. A výsledky se po Novém roce dostavily.“

Zatímco na konci února připadá v České republice 870 nakažených na milion obyvatel, v Belgii je to 195. Srovnání najdete v grafické podobě zde.

Pediatr, infektolog a mluvčí Pediatrické skupiny pro Covid-19 Dimitri van der Linden popsal Evě Hrnčířové, proč se Belgičané rozhodli od podzimu udržet školy částečně otevřené. 

„Samozřejmě že když zavřete školy, tak se to projeví na epidemii. Ale pak musíte vždycky zvážit vliv zavření škol na epidemii v porovnání s negativním vlivem na děti, protože jak víte, děti ta nemoc tolik neohrožuje, ale může je vážně ohrozit vedlejší vliv koronavirové krize,“ říká van der Linden.

Děti do čtrnácti let chodí v Belgii do školy denně, starší teenageři mají napůl prezenční a napůl distanční vyučování a nejpostiženější jsou vysokoškoláci, kteří i v Belgii zůstali odkázáni pouze na on-line. Napříč společností panuje shoda, že děti je potřeba chránit a součástí této ochrany je i snaha nenabourávat dětem jejich režim.

„Osobně si myslím, že zavření škol je selhání společnosti. Protože to znamená, že jsme nedokázali jako politici a společnost snížit čísla jinde, aby se to zvládlo,“ upozorňuje na negativní dopady zavřených škol na děti a dospívající mládež epidemiolog a profesor Katolické univerzity v Lovani Niko Speybroeck.

Podle belgických výzkumů přibralo na váze až 25 % dětí, rostou ale také případy anorexie. Více než 80 % dětí trávilo přes pět hodin u obrazovek, což vedlo podle psychologů k roztěkanosti, pocitům frustrace, ale i vzniku očních vad.

„Víme, že řada dětí a adolescentů je odolná a že řadu týdnů nebo měsíců zvládnou překonávat těžkosti, ale teď už mluvíme skoro o roce a vidíme, že i velmi odolné dětí začínají tou situací opravdu trpět,“ potvrdila Evě Hrnčířové Delphine Jacobsová, primářka dětské psychiatrie Fakultní kliniky St. Luc v Bruselu.

Školy proto Belgičané nechtějí hromadně zavřít ani v případě, že by pandemickou situaci zhoršila britská mutace viru. „Nová varianta není důvod, proč zavřít školy, ale je důvodem, proč rychleji reagovat a víc testovat tam, kde se virus objeví. Ukládat karanténu nakaženým učitelům i dětem,“ popisuje belgický přístup pediatr Dimitri van der Linden.

Podle Evy Hrnčířové má on-line výuka všude v Evropě i další stinnou stránku. Studie Europolu ukázaly, že se na internetu od začátku pandemie zdesetinásobil oběh pornografie . Třikrát až čtyřikrát narostly případy nejrůznějších forem sexuálního zneužívání dětí přes internet. Narůstá také počet případů domácího sexuálního obtěžování a domácího násilí.

Alespoň ohrožené děti

K tomu dochází samozřejmě i v České republice. Dětem ohroženým domácím násilím se v Česku věnuje nezisková organizace LOCIKA.

„Od ledna se nám častěji stává, že si k nám do Centra děti samy přicházejí pro pomoc. Situaci doma už nezvládají a nevědí, co mají dělat. Tento stav je pro děti, které potřebují specializovanou pomoc, nadále neudržitelný,” popsala na online tiskové konferenci Petra Wünschová, ředitelka Centra LOCIKA.

Podle pedopsychiatričky Lucie Vaškové pandemie a uzavřené školy výrazně zhoršily stav dětí s psychickými potížemi, u zdravých dětí pak dochází k výrazné ztrátě motivace a nedostatku radosti.

„Absence každodenních rituálů a režimu spolu s nemožností rozvíjet svůj potenciál, vytvářet vztahy s kamarády vede k pocitům prázdnoty a ztráty smyslu. Významná část života dětí přestala existovat bez možnosti jakékoliv náhrady,” popisuje Lucia Vašková.

Neziskové organizace proto apelují na vládu, aby co nejdříve umožnila docházet do škol alespoň skupinám nejvíce ohrožených dětí nebo jim zajistila potřebnou individuální podporu v domácím prostředí.

Podle Zuzany Ramajzlové, vedoucí vzdělávacích služeb Člověka v tísni, totiž v Česku stále zůstává pětina rodin bez kontaktu se školou, plno rodin také nesplňuje podmínky potřebné k on-line výuce. V České republice, totiž na rozdíl od jiných evropských zemí, neexistuje v rámci vzdělávacího systému identifikace ohrožených dětí. Musí ji suplovat školy, potažmo učitelé, a ti toho nejsou vždy schopni.

Bez připojení

„Zhruba čtvrtina škol na začátku září vůbec nemapovala, jestli jsou děti připojené, jestli mají počítače, to znamená, jestli vůbec splňují podmínky k povinné distanční výuce,“ popsala Zuzana Ramajzlová.

Podle ní jsou v kvalitě distanční výuky mezi jednotlivými školami velké rozdíly a to způsobuje rozevírající se nůžky mezi znalostmi dětí. Některé z nich to podle Ramajzlové může doživotně diskvalifikovat z dalšího vzdělávacího procesu. „My pracujeme s dětmi, které měly problémy už před koronavirovou pandemií, ale ta rozdíly jen prohlubuje. Nejen mezi žáky. Nůžky se rozevírají i mezi školami, a to bude mít dopad na děti v závislosti na věku, kdy do pandemické krize vstoupily,“ varuje Zuzana Ramajzlová.

V rámci studie, kterou Člověk v tísni vypracoval v osmi stech rodinách z deseti regionů, zaznamenali u stoupajícího počtu dětí návrhy na opakování ročníku nebo návraty do školek. Čtvrtina dětí nerozumí probírané látce. „V případě dětí například před přijímacími zkouškami to může mít dopad na celou vzdělávací dráhu, protože je v jistém momentu nikdo nepodpořil, ony nebudou schopné dostát požadavkům, a tím pádem odpadnou,“ upozorňuje Zuzana Ramajzlová.

Zarážející je, že výzkum Člověka v tísni je za celou dobu pandemie jediný, který se dětmi z ohrožených rodin zabýval. Ministerstvo školství si nenechalo vypracovat žádnou plošnou studii, jak se jednotlivé školy postavily k distanční výuce, a tím pádem opět chybí data o tom, kolik zůstává dětí, které se nepřipojují k on-line výuce, kolik je dětí, které z výuky odpadly úplně, jaké mají problémy.

„Jeden průzkum udělala Česká školní inspekce, ten probíhal mezi řediteli škol. Ani po roce ale nemáme žádná data tohoto typu. MŠMT nepracuje s žádnými přesnými daty, s žádnými kvantitativními ukazateli v tomto směru,“ upozorňuje Zuzana Ramajzlová i na to, že neexistuje ani žádný koncepční plán, který by zajistil po skončení nouzového stavu a otevření škol pomoc dětem, které kvůli pandemii zaostávají za ostatními studenty.

Jistotou v chaotické situaci ve školství tak v tuto chvíli je, že české děti zůstávají doma nejdéle z celé Evropy a v brzké době se to nezmění. Proklamované datum 1. března už vláda definitivně zamítla. Ministerstvo zdravotnictví naopak zvažuje, zda nezavřít i první a druhé třídy a mateřské školy.

Článek zveřejňujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]