Ministr Baxa: Ekonomická udržitelnost ČT? Zvyšování poplatků není jediná cesta

Martin Baxa (ODS) (ODS / se souhlasem)

Martin Baxa (ODS) | FOTO: ODS / se souhlasem

Ministr kultury Martin Baxa v rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje své plány pro příští čtyři roky. Za nejzásadnější považuje lepší připomínání naší novodobé historie a zločinů dvou totalit, novely týkající se veřejnoprávních médií, zejména změny ve způsobu volby mediálních rad nebo nový autorský zákon. Baxa zároveň odmítl, že by se chystal vypsat nové výběrové řízení na ředitele Národní galerie.

V programovém prohlášení vlády je uvedeno, že by se měl zlepšit způsob, jakým si v Česku připomínáme totalitní režimy 20. století. Co si pod tím máme představit?

Je to hodně důležité téma i pro mě osobně, stejně jako pro učitele dějepisu. Za minulé vlády Andreje Babiše, která byla závislá na komunistech, se kolem tohoto tématu našlapovalo po špičkách. Já bych chtěl, aby se plnou silou vrátilo zpět, a to ze dvou důvodů. Připomínat si oběti i hrdiny totality je důležité samo o sobě. Letos si připomínáme osmdesát let od vojenské operace Anthropoid, k čemuž chystáme v rámci rezortu kultury velké projekty, které mají toto výročí připomenout. Druhým významem je vzdělávání, to, aby se mladí lidé o velkých událostech našich dějin dozvídali. Máme k tomu i nástroje, protože ministerstvo kultury zřizuje řadu paměťových institucí, muzeí, ale také instituce, které jsou s tím bytostně spojeny: například Památník Terezín nebo další instituce, které se zabývají holocaustem. 

(Týdeník FORUM)

Znamená to, že by mohlo vzniknout něco, jako je Muzeum teroru v Budapešti?

Myslím si, že během relativně krátkého volebního období ambici na vznik nové podobné instituce nemáme. Je však potřeba vtisknout konkrétní obrys Památníku ticha v Bubnech. Jde o příspěvkovou organizaci zřízenou ve smyslu legislativy, jejíž samotný obsah se teprve tvoří. Budou pokračovat i práce na Památníku v Letech, kde chceme navázat na kroky paní ředitelky Horváthové. Podpoříme také velmi významný projekt věznice v Uherském Hradišti, kde by mělo vzniknout muzeum nebo památník připomínající teror 50. let. Abych to shrnul – velkou instituci teď neplánujeme, ale několik menších projektů máme na stole a tím můžeme působit na více lidí ve větším počtu lokalit.

Zmiňujete, že jste učitelem dějepisu. Jedním z důležitých témat je zlepšení mediální gramotnosti a také lepší znalosti historie 20. století, o čemž je v programovém prohlášení vlády také řeč. Neobáváte se, že se v případě takových změn zase ozve část společnosti, která začne mluvit o politickém ovlivňování dětí? Zejména u mediální gramotnosti jde o častý jev.

Tohle je důležitá otázka. Dějiny 20. a už i 21. století a rozšiřování povědomí u nich vychází ze základních dokumentů našeho státu. V naší Ústavě ČR a v Listině základních práv a svobod jsou definovány hodnoty, na jejichž základě naše společnost stojí. Komunismus i nacismus byly antitezemi systému, který máme dnes, a to je zapotřebí dětem říkat. Je to ještě důležitější proto, že jde o relativně čerstvé události, ať už jde o 2. světovou válku, nebo o konec komunismu. A zásadní je i to, jak rychle komunisté československou společnost ovládli. Ano, mohou být lidé, hlavně asi komunisté, kteří budou proti tomu, aby se o dějinách 20. století mluvilo tím způsobem, o kterém jsem přesvědčen, že je správný, ale na to nedbám.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) (Ministerstvo kultury České republiky / se souhlasem)

A pokud jde o mediální výchovu, to patří mezi rozšiřování dalších kompetencí, jakou je čtenářská gramotnost, finanční gramotnost a další. Jako učitel mám za to, že do novelizovaných rámcových vzdělávacích programů tyto gramotnosti patří. Ta mediální nikomu nestraní, jen říká, jak se nenechat manipulovat. Žijeme v době valících se informací, mediální výchova je o tom, jak s těmito informacemi pracovat a jak je strukturovat.

Plánujete nějakým způsobem podporovat mediální gramotnost u seniorů? I to je dnes velký problém.

To je dobrá otázka. Samozřejmě že primárně směřujeme na žáky, protože tam máme nástroje, jak to udělat. Někteří senioři, stejně jako i další skupiny naší společnosti, by to potřebovali, ale je dobré se spolehnout na věrohodné zdroje a na doporučení, protože mediální výchova ve vlastním slova smyslu je celoplošně asi těžko realizovatelná.

Jak se díváte na situaci v Národní galerii?

Určitě jsem do funkce nepřišel, abych hned v prvních týdnech udělal unáhlené radikální kroky. Obecně k příspěvkovým organizacím bych řekl, že ministerstvo kultury má jako zřizovatel sledovat, jakým způsobem jednotlivé instituce naplňují to, co je v jejich zřizovacích listinách, v případě Národní galerie dokonce v samostatném zákoně, a za druhé to, jakým způsobem ředitelé naplňují své koncepce. Musím dodat, že paní ředitelka Knastová má v tomto situaci obzvlášť ztíženou, protože nastoupila uprostřed covidové pandemie, takže řada jejích plánů se uskutečnit nemohla. Určitě budu Národní galerii dál sledovat, jak se jí daří plnit úkoly a naplňovat svou koncepci.

Marian Jurečka (KDU-ČSL) (ČTK)

Zatím tedy neuvažujete například o novém výběrovém řízení?

Určitě ne. Myslím si, že je vždycky chybou ukvapeně a bez hlubší analýzy přistupovat k personálním řezům tak, jak to činili někteří moji předchůdci.

Jednou z velkých věcí jsou i chystané změny v oblasti autorského práva. Máte na nich shodu s pirátskými kolegy?

(smích) Velká novela autorského zákona je jednou z nejdůležitějších norem, které nás během tohoto volebního období čekají, a to hned na samém začátku. Jde o velkou implementaci evropských předpisů do našeho právního řádu. Vychází z velké proměny trhu i prostředí, ze změny pozice autorů, ze změny těch, kteří toto všechno využívají. Samozřejmě to vyvolává diskuzi, kterou v koalici povedeme, jsem otevřený všem debatám. Věřím, že tento zákon, který byl připravován několik let, podporu najde. Přípravy se zúčastnilo 120 různých aktérů, kteří se v tomto prostředí pohybují. 

Co je nejzásadnější změnou?

Jde o poměrně složitou věc. Jsou zde dvě důležité záležitosti. To, jakým způsobem se bude přistupovat k tzv. platformám pro sdílení obsahu, tedy k prostředí na facebooku a dalších sítích, což se týká licencí. A podstatná je úprava autorských práv v prostředí elektronického světa, zjednodušeně řečeno. Novela proto zavádí nové právo vydavatelů periodického tisku pro užití novin a časopisů online. 

Důležitým tématem jsou i změny týkající se médií veřejné služby. Dojde k tomu, že se změní způsob volby mediálních rad?

V oblasti médií veřejné služby jsme se rozhodli řešit tři věci. První z nich je teď nejdůležitější a časově nejrychlejší, to je změna způsobu obsazování mediálních rad. Sem patří zapojení senátu. Novela se připravuje, určitě bude podrobena diskuzi v rámci koalice a já mám za to, že jde o užitečný nástroj. Minulé volební období ukázalo, že nezávislost veřejnoprávních médií je poměrně křehká. Většinu ve sněmovně má nyní koalice, která na to nahlíží odpovědně, ale tak to nemusí být vždy. Někteří členové koalice minulé na média veřejné služby útočili. Zapojení senátu vytvoří stabilnější prostředí jak pro Českou televizi, tak pro Český rozhlas.

Týdeník FORUM (FORUM 24)

Jsou tu ale další témata, která vyžadují podrobnější diskuzi. Čas od času se objevují debaty o výši koncesionářských poplatků.

Jaký je váš názor?

Názor mám, ale určitě bych ho sdělil nejprve kolegům v koalici, protože jde o téma, které vyvolává debaty. Ekonomická udržitelnost je v našem programovém prohlášení a zvyšování poplatků není jediná cesta. 

Pak je tu zákon o České televizi, který je velmi starý a i přesto, že byl novelizován, ne úplně dobře postihuje obrovskou proměnu mediálního světa současné doby. Jedná se i o technologickou novelizaci zákonů, což je záležitost na delší časový horizont. Média řešit chceme, mediální rady poměrně rychle, a to ostatní podrobíme diskuzi.

Ohledně mediálních rad se hovoří i o tom, že už nebude možné, aby kandidáta nominovala jakákoli pochybná organizace. Pokud dojde k takovým změnám, měly by být převoleny rady jako celek?

Tohle rozhodnutí nás ještě čeká. Moje ministerstvo připraví legislativní podklad. Je jasné, že nominovat kandidáty by měly takové organizace, které žádné pochybnosti nevzbuzují. 

Když jsme u médií, uvažujete o nějaké formě podpory nezávislých médií a jejich plurality, tak jak je tomu i v některých jiných zemích EU?

To je hodně citlivé téma. Když bude nezávislé médium podporované, bude dál nezávislé? A co další médium, které by tuto podporu nepřijalo? To je opravdu složitá debata, která se v Česku zatím tak úplně nevedla. Je to k diskuzi, ale nejdůležitější pro mě teď je vyřešit legislativu týkající se veřejnoprávních médií.

Co považujete za nejdůležitější krok ve vašem rezortu, který byste určitě chtěl provést?

Byl bych rád, aby ministerstvo kultury bylo vnímané jako rezort 21. století. Aby vedle tradičních oblastí živého umění či památkové péče byla vidět naše podpora kulturně-kreativních odvětví, role filmu, herního průmyslu či designu. Aby se zvýraznilo i to, že kultura je důležitý sektor ekonomiky nebo sociální soudržnosti, což se ukázalo v době covidu. Je třeba říkat, že nejsme jen dotační agentura pro živé umění a pro památky.

()

Zabývali jsme se inzercí, která proudila v minulých letech do vydavatelství Mafra, i vy jste se k tomu vyjadřoval v souvislosti s patnácti miliony korun do České filharmonie. Zabýváte se tím i nadále?

Nechal jsem věc prověřit, což ještě běží. Je zjevné, že velké instituce inzerují průřezově, ale mou rolí jednoznačně bude to, abychom sledovali rovnoměrnost rozvržení inzerce, aby to nevyvolávalo výhrady a otazníky. Čekáme na kompletní podklady a určitě to kolegům poté řeknu. Na základě definitivních výsledků šetření přijmeme případně další opatření. Každopádně se za mého ministrování nebude zvýhodňovat jen médium jednoho majitele. 

Poslední otázka se týká kauzy týkající se studentů DAMU, petice s názvem Nemusíš to vydržet. Chystáte se v tomto nějak angažovat?

Mockrát jsem nad tím přemýšlel. Je dobře, že žijeme ve světě, který diskuzi umožňuje. Nicméně to je rolí vysokých škol a univerzit, aby se těmto tématům věnovaly, pokud si to jejich studenti přejí a aby našly způsob, jak se s tématy vyrovnat. Nejsem příznivcem toho, aby se zvnějšku vstupovalo do života univerzit, které žijí v prostředí akademických svobod. Je třeba mít na paměti, že každá mince má dvě strany, a pokud stojíte mimo akademickou půdu, vyvarovat se rychlých soudů, přestože v emocích, které podobné debaty provázejí, k tomu lze snadno sklouznout. 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]