Ministr Havlíček se kroutí, jak to bude kvůli reaktorům s penězi, Ruskem a soběstačností

ČTK

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO) | FOTO: ČTK

K čemu přesně měly sloužit egyptské pyramidy, o tom se lze přít. Na jejich ukazování se ale pořád ještě dá něco vydělat a celkem ta stavba ani nemůže moc spadnout. S jaderným reaktorem je to horší. Sice víme, k čemu má sloužit, ale jeho ekonomický význam je – mírně řečeno – pochybný. Zvláště u nás.

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček pohovořil o plánech na další jadernou výstavbu v Českém rozhlase. Stojí za to se podívat na to, co řekl, a také na to, co neřekl a čemu se vyhýbal.

Odhad ceny za dostavbu jaderných bloků v Dukovanech je dnes 160 miliard korun. Ministr Havlíček tvrdí, že mají „rozbor všech současných staveb jaderných elektráren ve světě“ a že jim to tak vychází. Poslední stavby v Evropě ovšem byly zatím dvakrát až třikrát dražší, než se plánovalo. Jestli to vláda zahrnula do svých úvah, to nevíme. Také nevíme, jestli nezafunguje nějaká záhadná zákonitost, že ať dáme odhad ceny jakkoli vysoký, vždycky to bude nakonec násobně dražší. Ono se také špatně přestává stavět něco, do čeho už se daly takové peníze.

Pavel Hofman

Upřímně řečeno, vsadili byste své peníze na to, že reaktory budou hotové včas podle plánu a nebudou stát dvakrát tolik?

Vláda také plánuje, že bude státem majoritně vlastněné společnosti ČEZ garantovat výkupní ceny elektřiny z nového bloku v Dukovanech. Energii bude od ČEZ vykupovat za předem stanovenou cenu a pak ji prodávat na trhu za aktuální tržní cenu.

Zajímavé. Když je jaderná energie tak výhodná a jistá, proč si ji nechce ČEZ prodávat tržně sám? Chce se tím říct, že hrozí, že to třeba výhodné nebude, takže zisky bude mít ČEZ a případné ztráty zaplatí občané?

Pozoruhodný je tento Havlíčkův výrok: „Výsledek je, že sice budeme garantovat nějakou výkupní cenu elektřiny, ale ČEZ bude mít zase jasnou odpovědnost za to, že to zvládne včas postavit za cenu, kterou nasmlouvá. Každý tedy nese určitou dávku odpovědnosti.“

Dejme tomu, že to ČEZ postaví včas, ale pokud to bude prodělečné, snad by bylo lepší, aby to nedostavěl nikdy, ne? Ale to jsme jen tak trochu ironičtí. Jděme dál.

Havlíček vysvětluje, že stejně není řeč o velkých penězích: „Připusťme variantu, že by cena energie byla na burze nižší, než za kolik bychom ji vykupovali od společnosti ČEZ, třeba o deset eur, což není úplně málo. Víte, jaký dopad na státní rozpočet by to mělo v jednom roce? 1,8 miliardy. Pod rozlišovací schopnost. Teď si připusťme, že by byla tržní cena nižší o 20 eur, to už je hodně velký rozdíl. V tom případě by to stát stálo ročně 3,6 miliardy.“

Takže ještě jednou, když tedy nejde o žádné velké riziko a velké peníze, proč si to ČEZ neriskne sám?

Pak byl ministr Havlíček tázán na to, co je pravdy na zjištění týdeníku Respekt, že jeho resort plánuje zavést nový plošný poplatek za jistič. (To by podle Respektu znamenalo, že platby dopadnou třeba na chalupáře, kteří mají cirkulárku.) „Respekt pracuje s nějakou nehotovou verzí zákona, kterou se mu podařilo nějak získat. To není finální verze. Vůbec to není o žádných jističích. Nemůžu přece komentovat něco, co ještě neprojednala ani vláda. Ten zákon ještě není hotov.“ A ještě ujistil: „Ne, žádná daň se nechystá.“

Tak to ještě uvidíme. Jak je vidět z výkladu o „nějaké nehotové verzi“, kterou se podařilo „nějak získat“, zřejmě byl takový návrh skutečně přinejmenším na stole. Všechno by bylo jasnější, kdyby Havlíček řekl, že takový návrh se objevil, ale byl rozhodně odmítnut. To ovšem neřekl. Takže můžeme čekat, že bude zapotřebí vymyslet nějakou fintu, jak z lidí dostat peníze, aniž by se to vázalo na spotřebu a cenu elektřiny. Lidé jsou zlomyslní a třeba by snížili spotřebu, člověk nikdy neví, že.

A pak ta důležitá otázka, kdo to tedy bude stavět. Havlíček: „Mně vůbec nepřísluší někoho favorizovat nebo nefavorizovat. Je tam pět společností ze Spojených států, Francie, Ruska, Korey a Číny, které projevily předběžný zájem. Otázka je, jestli budou chtít projevit zájem i v další fázi. ČEZ s nimi jedná. Pak proběhne soutěž a uvidíme, jak to dopadne.“

Když dojde na strategické a bezpečnostní faktory, ministr odpovídá: „Rozhodně budou hrát jednu z významných rolí. Musí to být vybalancované s ohledem na reference, bezpečnost, technologické i ekonomické faktory… Já jako vicepremiér jsem v pozici, kdy nemůžu komentovat žádného z těch hráčů. Nemůžu nikoho zvýhodnit ani znevýhodnit… Já do toho nechci vstupovat politicky. Tady hrajeme vysokou hru o cenách elektrické energie, hrajeme o soběstačnost.“

Jenže byl tázán na strategickou bezpečnost, ne na to, jestli to vybuchne. A mluví o soběstačnosti, a přitom se uran stejně musí kupovat v zahraničí. Říká: „Nakoupit se to dá, ale podstatné je, kde se vyrábí ta energie. (…) Nikdy nebudeme stoprocentně soběstační, to je pravda. Ale palivo je možné dovážet třeba i odjinud. To teď není podstatné. Podstatné je, že budeme mít náš zdroj, budeme sami sebe zásobovat elektrickou energií.“

Jenže ono je pro tu „soběstačnost“ podstatné, kde se nakoupí to, co se v té elektrárně bude spalovat. Stojící elektrárna by naši soběstačnost nijak nezvýšila. Elektrárna s ruským palivem také ne. Proč kolem toho tak krouží?

Nakonec je potřeba konstatovat, že bohužel můžeme sotva věřit nějaké vládě, když mluví o tom, co bude potřebné. Této už vůbec ne. Dostavba Temelína se kdysi zdůvodňovala tím, že bez něj budeme bez energie. Temelín podle plánu dokončen nebyl a my jsme energii vyváželi. Mezitím se lidem rozdaly dotace na přímotopy. Proč? O tom později promluvil bývalý náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner. Přímotopy pomohly zvýšit spotřebu elektřiny, a tím obhájit dostavbu prvních dvou bloků Temelína. „Mnozí si nadšeně zabetonovali komíny a dostávali různé formy dotací. A přímotopy spotřebu elektřiny výrazně zvýšily. (…) Ten trik se ale povedl – díky vyšší spotřebě elektřiny bylo jakési opodstatnění dokončit Temelín. Později se podpora přímotopů zrušila, lidé byli naštvaní a nedůvěra ve stát se velice prohloubila.“ (viz Aktuálně.cz)

Pořád se mluví o tom, že jde o projekt na příštích 50 let. Přitom za deset let bude technologie už někde úplně jinde a tady bude vznikat monstrum, jehož výhodností si není jistá ani firma, co si ho nechá postavit.

A to jsme ještě nemluvili o tom, že jsme právě v období rekordního propadu ekonomiky. Schodek státního rozpočtu se zatím na letošek plánuje ve výši 300 miliard korun. Takže pokud se očekává takový, ještě uvidíme, jaký skutečně bude. To máme skoro dvě dostavby Dukovan. Jsme skutečně zvědaví na to, jak bude probíhat záchrana českého podnikání a stále slibované investice do „inovací“ a všeho možného. Nic nebude. A přidat k tomu nic ještě investice do černé díry, do které se nikomu nechce vložit vlastní peníze, je dost šílené.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner