Našemu novému ministru obrany Lubomíru Metnarovi leží na srdci obranyschopnost naší země. Chtěl by nám vrátit povinné odvody mladých mužů do armády.
Na této zprávě je zajímavá jedna okolnost. Lubomír Metnar je jednak předrevoluční člen pohotovostního pluku SNB a také nedávným účastníkem akcí iniciativy BOS, jež u nás prosazuje zájmy Ruské federace. Proto je třeba se ho zeptat, proti komu by případně bojovali nově odvedení branci? Nechce se nám totiž věřit, že by s nástupem do funkce ministra obrany tak pružně změnil svoji orientaci a záleželo by mu náhle na tom, abychom měli bojeschopnou armádu pro mise Severoatlantické aliance. Přece bychom ho nepodezírali z takového převlékání kabátů.
Jistě, může se stát, že by se mezinárodní bezpečnostní situace tak prudce zhoršila, že by požadavek na zavedení povinné vojenské služby byl legitimní. Ale k něčemu takovému zatím nedošlo a metody, jimiž čelí NATO ruskému harašení zbraněmi takový krok nevyžadují. Všechny civilizované státy – až na neustále ohrožený a napadaný Izrael – mají v tomto ohledu vesměs velmi volný režim, většina demokracií nemá povinnou vojnu. V našem případě by to bez vnějšího ohrožení znamenalo něco jako návrat do středověku.
Návrh ministra s podezřelou minulostí budí obavy, že takový člověk nechce posílit NATO, nýbrž se chce vézt na vlně lidového strachu z neexistující migrace a využívat ji k zavádění nové formy státní buzerace a šikany. To je to, co se tomuto druhu lidí líbí. Vytvořit falešný obraz nepřítele a pak ovládat lidi skrze to, že se s tím obrazem bojuje. Dělá to tak Vladimír Putin, proč by to nedělala vláda v éře Zemana a Babiše.
Naštěstí je Metnarův šéf Andrej Babiš mnohem šikovnější a protřelejší v oblasti politického marketingu a takovou věc spíše nepodpoří. Ale státní buzerace je mu jinak blízká a zábrany lidi šikanovat nemá. Proto je opatrnost na místě.