Pokud by se prokázalo tvrzení bývalého předsedy Nejvyššího soudu Josefa Baxy, že mu prezident Miloš Zeman naznačoval jmenování do čela Ústavního soudu výměnou za ovlivňování rozsudku, byl by to trestný čin přinejmenším ve stádiu přípravy nebo i pokusu. Při interpelacích ve Sněmovně to prohlásil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Ministra prý mrzí, že Baxa se svým tvrzením nepřišel už v době, kdy se jeho schůzka se Zemanem odehrála v souvislosti s rozhodováním Nejvyššího správního soudu o nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. „Sama skutečnost, že se soudci stýkají s politiky, z mého pohledu závadná není. Na můj vkus jich bylo až příliš mnoho,“ řekl Kněžínek. Poukázal i na slova prezidentova kancléře Vratislava Mynáře, který prohlásil, že se s vědomím hlavy státu scházel s ústavními soudci.

Kněžínek ocenil, že představitelé justice obstáli, protože spory, ve kterých figuroval prezident nebo Hrad, nerozhodli v jejich prospěch. Samotné informace o tom, jaké rozhodnutí si přál Zeman, podle ministra mohli soudci znát ze spisů i bez případného kontaktu s prezidentem.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na twitteru napsal, že jde o mstu za to, že Zeman neakceptoval připravenou personální rošádu v nejvyšším soudnictví. „Ministr spravedlnosti tu není od toho, aby věštil z kávové sedliny.“

O tom, že Mynář opakovaně kontaktoval soudce v záležitostech, které se týkají Hradu a prezidenta, napsal jako první týdeník Respekt. Baxa pak v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách.