V Moskvě ve středu jednali ministři obrany Ruska, Sýrie a Turecka Sergej Šojgu, Alí Mahmúd Abbás a Hulusi Akar o možnostech řešení syrské krize a problému uprchlíků a také o společném úsilí při potírání extremistických uskupení na syrském území. Oznámilo to ruské ministerstvo obrany. Podle tureckých médií se moskevských jednání zúčastnil také vlivný šéf turecké tajné služby Hakan Fidan a jeho protějšci z Ruska a Sýrie a na pořadu měla být také obilná dohoda, umožňující vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů, a další otázky související s bezpečností.
Schůzka v Moskvě byla prvním jednáním ministrů Turecka a Sýrie za posledních 11 let, od propuknutí války v Sýrii v roce 2011, která prudce zvýšila napětí ve vztazích mezi Ankarou a Damaškem, upozornila agentura AFP. Připomněla nicméně, že šéfové diplomacií obou zemí se loni krátce neoficiálně setkali na okraj regionálního summitu a Ankara připustila kontakty na úrovni tajných služeb.
Chcete pochopit, co se děje v Rusku? Nesmíte minout tyto knihy
číst článek »Ruská agentura TASS zmínila očekávání dalšího pokroku na cestě k normalizaci vztahů mezi Ankarou a Damaškem. Připomněla také návrh tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ohledně případné třístranné schůzky s ruským a syrským protějškem Vladimirem Putinem a Bašárem Asadem. Tomuto summitu by měly předcházet rozhovory na úrovni zástupců tajných služeb, ministrů obrany a zahraničí. Dříve Erdogan osobní setkání s Asadem vylučoval, nebo uváděl, že ke schůzce by mohlo dojít, až dozraje čas.
Rusko dlouhodobě naléhá na usmíření mezi Tureckem a syrskou vládou, které během syrského konfliktu stanuly na opačných stranách, podotkla agentura AP. Ankara podpořila povstalce snažící se svrhnout režim Bašára Asada, ruského spojence v Damašku, dodala.
Erdogan před dvěma týdny řekl místním novinářům, že Ankara požádala Moskvu o podporu své plánované pozemní operace na severu Sýrie. O ní Erdogan hovoří od konce listopadu, kdy turecká armáda zesílila ostřelování pozic kurdských milic na severu Sýrie, které viní z listopadového atentátu v Istanbulu. „Neřekneme datum syrské operace, ale naše cíle jsou jasné. Chceme vytvořit 30 kilometrů do vnitrozemí bezpečnostní koridor u našich hranic,“ řekl turecký prezident. Dodal, že je odhodlán operaci spustit.
Moskva nicméně tehdy Ankaru před pozemní operací varovala a snažila se od ní Erdogana odradit. Od pozemní operace odrazovaly Turecko i Spojené státy, podle nichž by se tak jen dále zvýšilo napětí v Sýrii.
Turecko provedlo na severu Sýrie od roku 2016 už několik operací, které zdůvodňuje bojem proti terorismu u svých hranic. Za teroristické turecká vláda považuje syrské kurdské milice YPG, které přitom v minulých letech bojovaly po boku USA proti teroristické organizaci Islámský stát.
Nejnovější chystanou pozemní operaci Ankara opět zdůvodňuje bojem proti YPG a také proti organizaci Strana kurdských pracujících (PKK). Obě tyto skupiny viní z atentátu, při němž 13. listopadu na rušné třídě v Istanbulu zahynulo šest lidí a dalších osm desítek osob bylo zraněno. PKK i YPG odpovědnost za explozi odmítají.
Ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur neuvedlo ke středečním jednáním další podrobností, jen dodalo, že strany ocenily konstruktivnost jednání v daném formátu a nezbytnost jeho pokračování v zájmu zvýšení stability situace v Sýrii a regionu. Turecké ministerstvo obrany v obdobném komuniké zmínilo „pozitivní ovzduší“ schůzky.
