Ministryně Maláčová se brání, že není finančně negramotná

FB Jany Maláčové

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová | FOTO: FB Jany Maláčové

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) způsobila jisté pozdvižení svými slovy, že ji strašně unavují otázky na to, jestli na příspěvek důchodcům český stát má, a že jsou takové otázky hloupé a plytké. Ministryně se brání, že nebyla citována přesně.

V rozhovoru pro iRozhlas.cz Maláčová vysvětluje:Také jsem řekla, a to bych prosila docitovat, že jsem tímto neskončila. Ale řekla jsem, že bych tu otázku položila jinak: Jak je možné, že lidé, kteří celý život pracovali, nemají důchod, ze kterého se dá žít? Jak je možné, že milion seniorů má důchod pod 14 tisíc? Na to bychom se měli ptát. A politici jsou zaplaceni za to, aby vymysleli, jak důstojné stáří lidem, kteří celý život pracovali, na konci života zajistit.“

Pak byla tázána, zda není základem finanční gramotnosti to, že když chci peníze vydat, je třeba řešit, kde se vezmou. Odvětila poněkud dotčeně: Jestli mi chcete říct, že jsem finančně negramotná…“

Pak to pokračovalo takto:

„Ne, to vám nechci říct. Ale chci se zeptat, jestli opravdu myslíte vážně, že tato otázka je plytká a hloupá.

Spíše bych chtěla hlubší diskusi o tom, co jsou základní funkce státu. A já jako sociální demokratka si myslím, že by stát měl zajistit, aby lidé, kteří celý život poctivě pracují, měli slušný život. A aby lidé, kteří celý život poctivě pracovali, měli spravedlivý důchod. To si myslím, že jsou základní funkce státu, nějaká základní spravedlnost. A pokud máme milion seniorů s důchodem pod 14 tisíc, i když celý život pracovali, tak podle mě ta základní teze není naplněna. Pak mě opravdu velmi mrzí, že celá ta diskuse o důchodech je redukována na to, kde na to vzít. Protože takováto situace, která je podle mě šokující, opravdu šokující, i přes ta rekordní navyšování v minulých letech, tak by si zasloužila hlubší diskusi a také konečně po všech těch letech diskusi o důchodové reformě.“

Podle ní se většina politických stran o důchodové reformě nechce bavit a kromě sociální demokracie ji nemá nikdo připravenou, a tak má milion lidí důchod pod 14 tisíc korun. Přiznává ovšem o diskutované částce 18 miliard korun, že „samozřejmě budou chybět jinde“.

Tolik Jana Maláčová.

To se tady ale „splácalo“ několik problémů dohromady. Mnoho seniorů si v důchodu nežije vesele, mírně řečeno. Pravda, občas nás zaskočí zpráva, že se někdo vloupal do chaloupky a osamělé starší ženě odcizil desítky tisíc, které měla doma v kredenci nebo ve slamníku. Na základě tohoto dojmu ale nemůžeme usuzovat, že je na tom tak každý druhý. Že si naši penzisté nežijí jako v Německu, je celkem zjevný fakt. (Ono si tady mnoho lidí nežije jako v Německu, ale starší člověk má už před sebou méně času a méně nadějí na zlepšení v lepších zítřcích.)

Problém našich penzí je v tom, co se opakuje do omrzení. Financují se z průběžného systému a pro dnešní penzisty peníze vydělávají mladší občané, co jsou v produktivním věku. Protože porodnost klesá. Pohled na graf nám situaci objasní během několika vteřin. Rodí se málo dětí. Počet obyvatel republiky sice v současnosti mírně roste, v tom jsou ovšem zahrnuti i příchozí z ciziny a to, že porodnost může vyskočit nahoru, když zrovna mají děti četnější ročníky, které přišly na svět dříve. Jenže to nestačí.

google.cz

Lukáš Kovanda na svých stránkách k problému důchodové reformy píše toto: „Řešením by bylo navýšit porodnost. Do roku 2030 nám už ale zbývá pouze 11 let. I kdyby dnes ženy rodily více, ještě to nepřispěje navýšení počtu pracovníků, kteří by mohli zajistit vyšší příjmy do důchodového systému. Rychlým řešením by také bylo navýšit počet pracujících dovozem pracovní síly. Jak se ovšem ukazuje jinde v zahraničí, to může potenciálně způsobit problémy nejen ekonomického, ale také sociálního rázu. Obdobně by Česká republika mohla motivovat k práci i ty, kteří dosáhli důchodového věku. Například formou nižších odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Tím by se totiž zmenšila skupina těch, kteří by měli nárok na vyplácení penzí. Pozitivní dopad tohoto řešení na důchodový účet by ovšem závisel na tom, jaký by o tuto možnost byl v České republice zájem. Řešením by také bylo zpeněžit nerostné zdroje (např. lithium) nebo navýšit produktivitu pracovní síly, která by vydělávala více, a tudíž by více přispívala starobním důchodcům. To ovšem tak snadné není a politici to mohou těžko ovlivnit a stěží s tím mohou počítat. Politici by mohli zvýšit sazbu důchodového pojištění, čímž by ovšem zatížili daňové poplatníky, proto je nasnadě hledat řešení jinde.“

Kovanda sám navrhuje jako řešení, že si lidé budou prostě během své produktivní životní fáze dávat nějaké peníze na penzi stranou. Sám ve zmiňovaném článku píše o devíti bodech reformy:

„Hlavní principy důchodové reformy:

1. Omezit roli prvního pilíře a podporovat kapitálové spoření, tedy přimět lidi k převzetí vyšší odpovědnosti za své zajištění ve stáří.

2. Navýšit věkovou hranici starobních důchodů.

3. Najít shodu mezi koalicí a opozicí, spolupracovat s Národní rozpočtovou radou či NKÚ a dalšími organizacemi.

4. Začít co nejdřív, nečekat na krizi a nezakládat nové komise.

Plus nezapomínat na další související oblasti:

5. Podporovat růst produktivity.

6. Podporovat porodnost a vzdělanost.

7. Podporovat navyšování efektivity zdravotnictví.

8. Nezatěžovat nadměrně státní rozpočet.

9. Zvyšovat finanční a investiční gramotnost.“

Jenže roky plynou a moc se toho zatím nestalo.

To všechno jsou ale jiné otázky, než jestli teď po problémech s virem vydat 18 miliard korun na důchody. Argumentovat tím, že důchodci peníze zas utratí a „vrátí do systému“, je takové přelévání neexistující vody z hrníčku do hrníčku. Peníze půjčené z budoucnosti by se měly investovat do něčeho, kde se z investované desetikoruny vrátí víc peněz. Jinak to připomíná rychlou půjčku před výplatou s úrokem nakonec převyšujícím půjčenou částku. Nejde jen o těch 18 miliard, jde také o další utrácení. Z ČSSD už jsme kdysi slyšeli, že „zdroje tu jsou“. Nebyly.

Piloti vědí, co znamená „dostat se do vývrtky“. Ztratíte rychlost a otáčející se letadlo míří k zemi. Pokud nemáte potřebnou výšku (v tomto případě finanční polštář), už to nevyberete a z živého člověka zůstane přinejlepším světlá památka. Nemíchat problémy dohromady a nevěřit v možnost konstrukce stroje na bázi perpetuum mobile je taky součást gramotnosti, i finanční gramotnosti.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner