Donald Trump s Vladimirem Putinem se setkali na Aljašce. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Ruští miliardáři Gennadij Timčenko, Jurij Kovalčuk a bratři Rotenbergovi, kteří se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem znají od mládí, jednali se zástupci amerického byznysu o společných projektech v oblasti těžby nerostných surovin, a to v rámci diplomatických snah Spojených států o ukončení války Ruska proti Ukrajině. V pondělí to napsal deník The Wall Street Journal. Popis projednávaných projektů naznačuje, že v případě ukončení válečného konfliktu by přátelé z Trumpova a Putinova okolí mohli získat nová aktiva.
Timčenko, Kovalčuk a Rotenbergovi vyslali své zástupce na tajná setkání s americkými společnostmi, aby projednali dohody o těžbě vzácných zemin a energetickém sektoru, uvedly zdroje deníku The Wall Street Journal obeznámené s průběhem schůzek a zástupci evropských zpravodajských služeb. Tématem jednání bylo také obnovení provozu plynovodu Nord Stream.
Podle zdrojů Timčenko, Kovalčuk a Rotenbergovi Američanům nabízeli koncese na těžbu plynu v Ochotském moři a možná také ve čtyřech dalších regionech. Ruská strana rovněž zmínila možnosti těžby vzácných zemin v blízkosti niklových ložisek u Norilska a na dalších šesti zatím nevyužívaných sibiřských ložiscích.
Mezi konkrétními projekty zmíněnými během jednání a uvedenými americkým deníkem je pouze jeden přímo spojen s Timčenkem — továrna na výrobu zkapalněného plynu Arctic LNG-2 společnosti Novatek. Podle The Wall Street Journal vede Gentry Beach, vysokoškolský přítel Donalda Trumpa mladšího a sponzor volební kampaně jeho otce, jednání o získání podílu v Arctic LNG-2.
V únoru investigativní projekt rádia Svoboda informoval o převedení jediného velkého producenta vzácných zemin v Rusku — Solikamského magnesiového závodu — do státní korporace Rosatom, v jejímž prezidiu vědecko-technické rady působí Michail Kovalčuk, bratr Jurije Kovalčuka.
Společnost Strojgazmontaž Arkadije Rotenberga se dříve podílela na výstavbě infrastruktury Nord Streamů.
U ostatních projektů, které podle amerického deníku byly během jednání probírány, se ale ruskému nezávislému webu Agentstvo nepodařilo nalézt žádné spojení s Timčenkem, Rotenbergovými a Kovalčukem. Konkrétně takové zmínky chyběly u projektů těžby plynu v Ochotském moři či rozvoje ložisek vzácných zemin.
V Ochotském moři se nacházejí ložiska rozvíjená v rámci ropných a plynárenských projektů Sachalin-1 a Sachalin-2. Nicméně s těmito projekty Timčenka, Kovalčuka ani Rotenbergovy dříve nespojovali.
Už v srpnu mělo dojít k tajným jednáním mezi seniorním viceprezidentem ExxonMobil Neilem Chapmanem a šéfem Rosněftu Igorem Sečinem. Podle amerického deníku se probírala možnost návratu ExxonMobil do projektu Sachalin-1, avšak jeho generální ředitel Darren Woods v září uvedl, že společnost návrat neplánuje.
Lidé blízcí ruskému prezidentovi zvýšili svá jmění po ruské invazi na Ukrajinu. Zejména bratři Rotenbergovi patřili mezi hlavní beneficienty zabavených aktiv. Jednání o společných projektech zapadají do logiky uzavírání mírových dohod, kterou prosazuje Donald Trump. Stejný princip na jednáních s Trumpovou administrativou propagoval i zvláštní ruský vyslanec Kirill Dmitrijev. Ten navrhl plán, podle něhož by americké společnosti mohly využít přibližně 300 miliard dolarů zmrazených aktiv ruské centrální banky pro společné investiční projekty a obnovu Ukrajiny.