Místopředseda TOP09 Miroslav Kalousek poskytl rozhovor Svobodnému fóru. Upozorňuje na vážné nebezpečí proruské propagandy, působení ruských tajných služeb a dává jejich činnost do souvislosti s působením Andreje Babiše na české politické a mediální scéně.

Poté, co jste s Karlem Schwarzenbergem vyzvali, abychom Ukrajině pomohli zbraněmi, jste pro část veřejnosti válečný štváč. Kde se podle vás v našem národě bere ta putinovská pátá kolona? V jaké míře je to důsledek přímého působení agentů Ruské federace na českém území?

Působení ruských služeb není jedinou příčinou těch proruských nálad, ale je to jistě výrazný fenomén. O tom, že tady operuje řádově tisíce agentů FSB, nemůže být prostě pochyb. V roce 1990, když padla železná opona, tady bylo zhruba 150 tisíc agentů Státní bezpečnosti, kteří se ve větší či menší míře objevili i na Cibulkových seznamech. Pak tady bylo několik tisíc agentů KGB.

A ti se neobjevili nikde.

Ti se na žádných seznamech objevit nemohli. Ale nelze vyloučit, že se objevili ve vládách, v Poslanecké sněmovně, v redakcích významných deníků a mezi novými zázračnými podnikateli. Koneckonců zpravodajské služby si nikdy nevybíraly žádné pitomce. Vybíraly si jenom elitu. A ta elita se logicky drala o své místo na slunci. Původní agenti KGB, převzatí novou službou FSB, stárli a odcházeli do důchodu a FSB jistě doplňovala řady. Znamená to, že na území České republiky operuje nyní několik tisíc agentů ruské zpravodajské služby. O tom nepochybuji.

Z čeho to veřejnost může poznat?

Za prvé z velmi promyšlené a řekl bych velmi profesionálně vedené proruské propagandy. Nikdo tady nemá tak dobrou propagandu jako Rusko a Putin, provázanou od nejvyšších politiků, přes nejrůznější analytiky a redaktory a občanská sdružení. Z profesionálního hlediska klobouk dolů. Takhle dobrý uměl být jen doktor Goebbels.

Myslíte, že se to projevilo na zničení projektu amerického radaru?

Ano. Odstřelení projektu radaru bylo první ukázkou síly ruské propagandy na českém území. Ani náhodou nešlo o spontánní hnutí. Byla to prostě propaganda cíleně řízená ruskou zpravodajskou službou. A jako občana, který zastává své hodnoty a názory, mě z toho jímá úzkost.

Jak tady fungují Američané a vůbec naši spojenci? Čelí nějak tomu problému, nebo už vyklidili pole?

Obávám se, že po zvolení pana prezidenta Obamy a zejména po pádu Lehman Brothers Spojené státy změnily své priority a střední Evropa mezi tyto priority již nepatří. To není dobrá zpráva pro rovnováhu sil v našem prostoru. Byl bych ale nerad, abychom tu jen naříkali, jak my nešťastníci toužící po svobodě, jsme opuštění, a vinili bychom americkou administrativu, že nás nebere vážně, jako dříve. To by bylo naprosto zcestné. Stejně jako se nesmíme podřizovat Putinově propagandě, tak se přece nechceme podřizovat propagandě jakékoliv jiné velmoci. My musíme vědět sami, jakou chceme mít svobodu.

A máme v delší perspektivě šanci si ji uhájit?

Pokud si každý z nás uvědomí, že naším největším nepřítelem je naše vlastní lhostejnost, náš vlastní alibismus a náš vlastní strach, tak ano.

Pavel Hofman
Dárek od fanynky

Sledujete ten zvláštní druh zdrženlivosti Andreje Babiše ohledně zahraniční politiky? Z vlády prosakují informace, že za kulisami Andrej Babiš otevřeně podporuje Rusko. Na jednání předsednictva bezpečnostní rady státu kupříkladu obhajoval anexi Krymu.

Víte, je to spekulace, můžu být za ni žalován a pravděpodobně bych ten soudní spor prohrál, protože to nelze dokázat. Ale ve všech postsovětských satelitech jsou oligarchové typu Andreje Babiše. Drtivá většina z nich má začátek svých podnikatelských úspěchů postavený na záhadných zahraničních zdrojích. I Andrej Babiš. Není těžké si domyslet, že ty finanční zdroje tam měly komunistické zpravodajské služby. Tito oligarchové měli vzhledem ke své předchozí činnosti možnost si nějakým způsobem ta konta zprivatizovat. Celé skupiny kolem těchto kont musely tyto peníze někam investovat. A kam je mohly investovat? Přece do zemí, kde měly již před tím kontakty a kde měly své agenty. O Andrejích Babiších budeme vždycky jenom spekulovat, zda jsou skutečnými vlastníky, nebo jsou jen najatými správci těchto prostředků. A logicky jim proto nikdy nemůžeme věřit, že to, co říkají a dělají, je v zájmu země, v níž operují. Nepochybuji ani na vteřinu o tom, že Andrej Babiš vidí své partnery na východě. A nikoliv na západě. Tam jsou ty nitky, kterým rozumí.

Myslíte si tedy, že skutečné ředitelství Agrofertu je v Lubjance?

Nebo kdekoliv jinde. Takových investičních skupin ze Švýcarska i z Ameriky je spousta, ale ten původ mají jeden jediný. Byly to zpravodajské služby sovětského bloku. Andrej Babiš podle mého názoru v tomhle není výjimkou. Podíváme-li se do Maďarska, do Polska a do všech ostatních zemí. Všude tam vidíme podobné typy zázračně bohatých oligarchů, kteří neumí jen jedno jediné. Vysvětlit ten začátek svého bohatství.

Jak hodnotíte likvidaci ministryně Válkové?

Z odborného hlediska to nechci posuzovat. Koneckonců všichni ministři jsou nahraditelní. Mě fascinoval ten naprosto buranský způsob, kterým se někdo může chovat k ústavnímu činiteli, členovi vlády a navíc k dámě. Zvlášť, když to bylo znásobeno týden poté epizodou s panem profesorem Zlatuškou. Hnutí ANO zacházelo s dvěma respektovanými univerzitními profesory hůře, než doma zacházíme s hadry na podlahu. S mírně útrpným úsměvem jsem říkal kolegům z ANO: Kolegové neráčili byste si všimnout, že odvolávání z ústavních funkcí a vylučování z Pionýra jsou dvě rozdílné disciplíny? V demokratickém parlamentu se to dělá trochu jinak. Ale zdá se, že tak daleko se ještě nedostali.

Vy říkáte, že hnutí ANO není demokratickou politickou silou. Z čeho to může občan pochopit? Jak to doložíte?

Ze signálů. Strana, která není uvnitř demokratická a kde platí slovo vůdce, nemá dostatek respektu k demokracii v zemi, kterou chce vést. A signály, které hnutí ANO vydává směrem k parlamentní diskuzi, směrem k brzdám, pojistkám a dělení moci, jsou více než varovné. Jestliže je parlamentní diskuze označována za obtížnou žvanírnu, jestliže tady není respekt vůči nezávislé soudní moci. Svoboda každého z nás přece stojí a padá s dělbou moci. Jestliže tato dělba moci  někoho zdržuje, a proto chce moc zkoncentrovat na jedno místo, tedy do svých rukou, tak tu demokracii ohrožuje, i kdyby to všechno myslel tisíckrát dobře. Bez dělení moci se vždy společnost zvrhne v nějaký způsob autoritativního řízení, který pak omezí svobodu každého z nás. Nahrává mu v tom poptávka po pevné ruce, která je v této společnosti velmi ukotvena. Mnozí lidé nechtějí přijmout svoji odpovědnost za vlastní osud a chtějí se spolehnout na silného vůdce, který za nás všechno dobře a spravedlivě vyřeší. Poptávka po takovém spasiteli je obrovská. A právě na tuto poptávku reagují autokratičtí populisté typu Andreje Babiše. Pan Babiš je typ politika, který nikdy neřekne: Nezlobte se paní, s vaším problémem já opravdu nemohu nic dělat, tohle řeší soudy. Kdybych do toho těm soudům mluvil, tak bych ohrozil vaši svobodu. Ta paní by mu nerozuměla a jeho samotného by nic takového ani nenapadlo. Takže on jí raději řekne: Nebojte, já to dám do pořádku. Já si na ty soudy došlápnu.

To jste mluvil o nezávislosti justice. A co nezávislost médií. Jak hodnotíte vztah mezi hnutím ANO a Babišovými médii?

Jak můžu vidět vztah mezi mateřskou společností a jednou z divizí tohoto holdingu?

Je to už zcela patrné, že jsou MF DNES a LN jen jednou z divizí tohoto holdingu?

O tom není pochyb, a vidíme to každý den. Dám vám jeden konkrétní příklad ze své vlastní zkušenosti, ale mohl bych uvést tisíc dalších. Jako ministr financí jsem byl neustále zaplavován dotazy z ekonomické rubriky MF DNES. Pro ministra financí to byla skutečně velmi nepříjemná ekonomická redakce. Šťourala úplně do všeho, často mi zničili spoustu práce, protože pracovní materiál na ministerstvu financí vydávali za vládní názor, ale v každém případě právě tato ekonomická rubrika Mladé fronty DNES mi opravdu nedala spát. Dnes a denně konfrontovali své názory, dnes a denně mě vystavovali nějaké veřejné kritice. Často mně neskutečně lezli na nervy, protože neměli pravdu a chtěli dělat senzaci. Často mně příšerně lezli na nervy, protože měli pravdu. Prostě jsem byl kvůli ekonomické rubrice MF DNES pod neustálou veřejnou kontrolou a neustále jsem musel něco vysvětlovat.

Jak je to dneska?

Vy jste si všiml, že má Mladá fronta DNES nějakou ekonomickou rubriku? Myslíte si, že pronásleduje ministra financí neustálými dotazy?  To skončilo. Takže to je zcela konkrétní příklad.  Nechci ty noviny obvinit z toho, že by dělaly PR Andreji Babišovi. Ty noviny jsou pro něj klíčové tím, že rezignovaly na kontrolní funkci v demokratické diskuzi. Oba dva prestižní deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny naprosto totálně rezignovaly na svoji kritickou kontrolní úlohu vůči státní moci. A upřímně řečeno, já doufám, že to napíšete. Protože já občas mluvím s těmi, kteří se s tím nesmířili a z těch redakcí odešli a ti říkají, a já nemám důvod jim nevěřit, jak jejich kolegové, kteří si vždy zakládali na své nezávislosti, v okamžiku, kdy došlo k tomuto vlastnickému převzetí, řekli bez mrknutí oka: Teď není čas na hrdinství, všichni musíme živit své rodiny. Nechci nikoho soudit, ale vzpomínám si na svého otce a jeho zoufalství. Nikdy nevěřil, že by jeho kolegové byli schopní takové morální degradace. A pak se od pásu jako pomocný dělník díval na to, jak oni úspěšně dělají kariéru.

Než se Andrej Babiš rozhodl vstoupit do politiky, tak se snažil navazovat nadstandardní vztahy s mnoha politiky. Také jste to pocítil?

Myslím, že měl tendence si některé politiky koupit stejně jako si kupuje podniky. Tento typ lidí takovou tendenci prostě má. Kdybych vám teď povídal, že si mě zkoušel koupit a že jsem to odmítl, protože nemám rád těsno u krku, tak on by to popřel a bylo by to tvrzení proti tvrzení.

Ale vy to jinými slovy říkáte.

Neříkám vůbec nic. Já vám říkám, že většinu perspektivních a potenciálně úspěšných politiků si zkoušel koupit, jako si zkoušel koupit většinu perspektivních a potenciálně úspěšných podniků.

U koho se mu to podařilo?

Nezlobte se, tohle já nemohu. To bych si netroufl. Tak jako vy neřeknete, kterého si koupil novináře, i když to dobře víte, tak já vám zase neřeknu, kterého si koupil politika, i když to oba dva dobře víme.

 

Poznámka redakce:

Během rozhovoru s Miroslavem Kalouskem jsme se také dotazovali na to, jak se podařilo snížit Andreji Babišovi státní dluh. Tuto část rozhovoru vydáme jako zvláštní zprávu. 

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner