Místo hledání práce by lidé mohli začít studovat a pobírat stipendium od státu, navrhuje známý ekonom

Slavnostní zasedání při příležitosti 670. výročí založení Univerzity Karlovy, ilustrační snímek (ČTK)

Slavnostní zasedání při příležitosti 670. výročí založení Univerzity Karlovy, ilustrační snímek | FOTO: ČTK

Když je řeč o tom, jak nastartovat ekonomiku po skončení pandemie, objevují se různé úvahy na téma, co by se s tím dalo dělat. Některé jsou rozumné, některé spíše bláznivé a jiné stojí někde mezi a záleží na tom, jakým způsobem by se realizovaly. Ekonom Tomáš Sedláček nedávno přišel s pozoruhodným nápadem. Chtěl by vsadit na vzdělávání a státní granty. Místo hledání práce by tak lidé mohli studovat a od státu za to pobírat stipendium. Může něco takového fungovat a jak si to celé Sedláček vůbec představuje?

V rozhovoru pro Český rozhlas Leonardo Plus hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček svoji ideu vysvětlil takto: „Dá se udělat státní grant, že kdo zůstane doma a naučí se anglicky, tak za to dostane mzdu. Takže pokud, ty číšníku, nemáš co na práci, tak se přihlas a zítra jedeme online kurzy na angličtinu, němčinu, francouzštinu, japonštinu a čínštinu,“ uvedl Sedláček, podle kterého by samozřejmě pobírání peněz bylo podmíněné tím, že by dotyčný musel plnit zadané úkoly.

FORUM 24 (archiv)

„Takže z příspěvku v nezaměstnanosti by se stala stipendia. Tím by se řešil i dlouhodobý problém lidstva, kdy například taxikáře, který celý život vozil lidi, nahradí samořiditelná auta,“ dodal ekonom. Na první poslech to může znít jako obdoba současných rekvalifikací, respektive nový systém by mohl být dokonce ještě restriktivnější než ten, který existuje dnes, pokud by jakékoli příspěvky v nezaměstnanosti byly podmíněné tím, že se dotyční musí vzdělávat. Tak to ale Tomáš Sedláček asi nemyslí.

Naopak se zdá, že jeho představa klasickou podporu v nezaměstnanosti, kterou dnes lidé pobírají pět měsíců, pokud nejsou starší padesáti let, a poté mohou získat už jen výrazně nižší sociální dávky, zásadním způsobem přesahuje. Sedláček totiž říká: „Proč nemůžeme nechat takového člověka dalších pět let studovat místo toho, aby si hledal práci? Pak najednou zjistí, že z něj bude jaderný fyzik nebo něco jiného, což je jedno. Ale tento člověk nebude mít co dělat, a tak bude na sobě pracovat. A i když se to nepovede, tak bychom skončili se vzdělanější společností,“ zdůrazňuje ekonom.

Neúcta k financím a k omezeným zdrojům

Nechat někoho pět let studovat a pobírat stipendium od státu, které by ho dokázalo uživit, je však už něco úplně jiného. Dostávat stipendium pět měsíců nebo pět let je skutečně obrovský rozdíl. Navíc, kdyby taková možnost existovala, určitě by ji chtělo využít značné množství lidí.

Podpis koaliční smlouvy koalice Spolu (ODS)

Ať už z toho důvodu, že by měli opravdu zájem změnit svůj obor a studovat něco zcela nového, nebo protože by jim připadalo milejší vést studentský život než chodit do práce. A jistě by našli mnoho různých oborů, kde by nebylo zase těžké plnit dané studijní požadavky a na škole se udržet, tak, aby o stipendium nepřišli.

Pokud by hlavní makroekonomický stratég ČSOB svoji úvahu myslel vážně, musel by ji formulovat mnohem precizněji, protože takhle to zní jako jedna velká díra do státního rozpočtu, která kromě toho ještě přichází v době, kdy je rozpočet už tak děravý jako ementál a běžné jsou naprosto astronomické rozpočtové schodky, které bude muset příští vláda urgentně řešit.

V první řadě by bylo potřeba celý program, o kterém Sedláček mluví, nastavit takovým způsobem, aby nemohl být příliš zneužíván a aby byl skutečně efektivní. Musel by mít jasné výstupy tak, aby bylo možné říct, že jeho výsledkem je vzdělaná pracovní síla v oborech, které potřebujeme a které mají budoucnost, a kde ekonomice přinášejí vysokou přidanou hodnotu.

S něčím takovým si ale Tomáš Sedláček hlavu neláme. Tváří se, že peněz je dost a že i kdyby všichni studovali filmovou vědu a dostávali za to stipendium, společnosti se to vyplatí a rozhodně toho nemusí litovat. Taková neúcta k financím a ke zdrojům, kterých je omezené množství, je od ekonoma až zarážející. „Společnost by na to měla mít zejména proto, že se všichni nejen ekonomové shodují, že vzdělání je opravdu věc, která je jediným klíčem k prosperitě,“ tvrdí makroekonomický stratég.

Sedláček tak vychází z toho, že studium samo je zárukou toho, že si člověk práci najde. To je samozřejmě velmi zjednodušující pohled na věc, stejně jako to, že jakékoli vzdělání je klíčem k prosperitě. Čím více lidí vysokoškolské vzdělání má, tím je podstatnější i to, jaké konkrétní vzdělání mají a jaká je jeho kvalita a s jakými jejich schopnostmi a dovednostmi je spojené. V každém případě rozhodně neplatí, že naše společnost je natolik bohatá, že si může dovolit cokoli. Naše zdroje jsou omezené, a proto musíme pečlivě zvažovat, jakým směrem je využijeme.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]