Andrej Babiš a jeho lidé i Miloš Zeman a jeho lidé mají novou mantru. Demonstrace proti vládě jsou podle nich zpochybňováním svobodných voleb. Čím častěji to opakují, tím více tomu asi sami věří, oni i jejich voliči.

Naposledy to zopakoval dnes, na návštěvě své oblíbené Vysočiny, prezident Miloš Zeman.

„Na Letné (v roce 1989, pozn. red.) jsem skončil svůj projev právě větou – chceme svobodné volby. Dnes demonstrujeme proti výsledku svobodných voleb,“ řekl prezident.

Je to tak neuvěřitelně hloupý argument, až se skoro člověk vzpírá to hlouběji rozebírat. Demonstrace, i když na nich zaznívají volání po demisi premiéra, samozřejmě výsledky voleb nijak nezpochybňují.

Víme, kdo tu vyhrál

Víme, že vyhrálo ANO, víme, že vládne s ČSSD, s podporou komunistů, latentní podporou SPD a s požehnáním Miloše Zemana.

Víme, že se premiérem stal trestně stíhaný muž, bývalý člen KSČ, spolupracovník komunistické StB. Věděli jsme to před volbami, víme to i po nich.

Je pochopitelné, že ideálním voličem je pro politika toužícího po „klidu na práci“ ten, který jednou za čtyři roky přijde k volbám a pak jen pasivně čeká, jak to za něj politici vymyslí.

A to ponechme stranou, že i v této vládě je většina ministrů a ministryň, které nikdo nikam nezvolil, jsou do svých funkcí jen jmenováni (poslanci jsou z vlády jen Andrej Babiš, Richard Brabec, Klára Dostálová a Jan Hamáček).

Mistrem v obcházení výsledků svobodných voleb (a ignorování ústavy) je navíc sám Miloš Zeman. Ukázal to v červnu 2013, když proti vůli vládní koalice (kdy se 101 hlasem podporovala za premiérku Miroslavu Němcovou) po odstoupení Petra Nečase jmenoval premiérem svého poradce Jiřího Rusnoka a s ním úřednickou vládu. Ignoraci ústavy předvádí kontinuálně, nyní s nepřijetím demise ministra kultury Antonína Staňka.

Z repertoáru politického bezvědomí jsou pak námitky, že premiér se mění jen prostřednictvím voleb.

Podle stejné logiky by takovým zpochybněním svobodných voleb bylo jakékoli přepřahání na postu premiéra, s nímž má v Česku bohaté zkušenosti zejména ČSSD, kdy v letech 2002–2006 nabídla hned trio premiérů: Špidla, Gross, Paroubek.

Strana jednoho marketingu

Rozdíl je v tom, že v ČSSD existovala vnitřní opozice. Když strana pochopila, že jí osoba premiéra neprospívá, ale škodí, zbavila se ho a nahradila ho novou silou.

To se v ANO stát nemůže, je to strana jednoho muže, jedněch peněz, jednoho marketingu, strana bez jakékoli oponentury a vnitřní opozice. Komu se Babiš a jeho styl už více nelíbí, ten odchází.

Demonstrace jsou vyjádřením nelhostejnosti, zájmu o věci veřejné, akcí aktivních lidí orientovaných na budoucnost. Někdo tomu říká občanská společnost, jiný nepolitická politika nebo třeba řev ulice, případně pražská kavárna (která povážlivě expanduje do regionů).

Bez ohledu na nálepky: svobodné volby jsou výdobytkem demokracie, jejímž projevem jsou právě i pokojné demonstrace, z nichž největší zatím byla v neděli na pražské Letné.

Převzato z Hlidacipes.org.