Zatímco v první polovině července dorazily do Lotyšska z Dánska mimořádné posily NATO, tento týden se na východní křídlo aliance do Pobaltí přesouvá – již podle plánu – 800 dánských vojáků, aby pomohli odradit Rusko od případného útoku. Dva tamní experti na bezpečnost popsali, že situace připomíná ticho před bouří.

„Tady si o Rusku neděláme žádné iluze,“ řekl veřejnoprávnímu Dánskému rozhlasu Māris Andžāns, ředitel think-tanku Center for Geopolitical Studies Riga a jeden z nejvýznamnějších lotyšských odborníků na bezpečnost a obranu.

Deník FORUM 24 již informoval o tom, že kvůli zvýšené hrozbě ze strany Ruska požádalo Lotyšsko spojence o vojenskou podporu. V nezvykle krátké lhůtě tak v červenci do Pobaltí dorazila dánská pěší rota. Vzhledem k naléhavosti, s jakou měly být posily vyslány, může být situace opravdu vážná, připustil Flemming Hansen z Dánského institutu pro mezinárodní studia.

Dále čtěte

Další komplikace pro Rusko. NATO posílí v oblasti, o které se zatím téměř nemluvilo

Severoatlantická aliance posílí svou přítomnost na Faerských ostrovech, tedy ve strategicky důležité oblasti v severním Atlantiku, o níž se dosud…

Andžāns mluví spíše o nepředvídatelnosti. Lotyšsko, které je spolu s dalšími dvěma baltskými zeměmi, Estonskem a Litvou, členem NATO od roku 2004, nebylo především díky posílení obrany východního křídla nikdy bezpečnější než dnes. Na druhé straně se však nachází v „nejisté a zranitelné situaci“.

Přestože v baltských zemích nadále převládá názor, že Rusové jsou válkou na Ukrajině natolik zaměstnáni, že nyní bezprostředně neplánují útok na NATO, podle Andžānse nelze nic vyloučit. „Rusové chtějí zničit NATO a mohou poměrně snadno vyzkoušet odolnost některé z baltských zemí a zaútočit na alianci. Právě to vzbuzuje obavy,“ řekl expert s tím, že kromě jednotek NATO rozmístěných v zemi má samotná lotyšská armáda přibližně osm až devět tisíc vojáků.

Pro srovnání, Rusko disponuje přibližně půldruhým milionem vojáků. „Poměr sil je jednoznačně ve prospěch Ruska. Lotyšsko navíc nemá účinnou protivzdušnou obranu, takže co budeme dělat, pokud Rusové náhle vyšlou 500 dronů a 50 balistických raket?“ namítl Andžāns.

Dále čtěte

Máte dost toho, jak se Babišova vláda chová k prezidentovi? Podpořte Petra Pavla plakátem

Vláda útočí na prezidenta a ministr zahraničí Petr Macinka mu vyhlásil válku, kterou sice prohrává, poškozuje ale celou naši zemi.

„Když se podíváme do historie, včetně invaze na Ukrajinu, může se to některým lidem z našeho západního pohledu zdát nelogické a obtížně vysvětlitelné. Rusko si ale vždy dokáže vymyslet záminku, aby to udělalo,“ dodal expert. Podle s svých slov se však nedomnívá že by v nejbližší době plánovalo přímý vojenský útok, který by aktivoval článek 5 Severoatlantické smlouvy.

„Spíše půjde o lstivý manévr, který bude možné vykládat různými způsoby a který přijde nečekaně. Může jít například o vyslání ozbrojených vojáků převlečených za migranty nebo o obsazení ostrova v Baltském moři,“ uvedl Andžāns.

Lotyšsko v posledních letech čelilo řadě ruských hybridních útoků včetně sabotáží a dezinformačních kampaní. Prezident Edgars Rinkēvičs minulý měsíc rovněž varoval, že Rusové mohou v nadcházejícím období své provokace zesílit, aby otestovali soudržnost NATO a oslabili západní podporu Ukrajiny.

Dále čtěte

Nervózní Putin buduje svůj odkaz. Je jen jeden způsob, jak Rusy přivést k rozumu, tvrdí expertka

Kreml se snaží proměnit válku v trvalý stav, který přežije i Vladimira Putina, tvrdí analytička Kateryna Stepanenková z amerického think-tanku…

Také litevský prezident Gitanas Nausėda varoval před možnými ruskými útoky na kritickou infrastrukturu své země. Podle Marka Kohva, estonského odborníka na bezpečnost a zpravodajské služby a vedoucího pracovníka think-tanku International Centre for Defence and Security v Tallinnu, nelze takový scénář vyloučit. „Hybridní hrozby úzce souvisejí s tím, jak dobře nebo špatně se Rusku daří na frontě na Ukrajině. V tuto chvíli se mu příliš nedaří, a proto se snaží vyvíjet tlak na jiných frontách.

Kohv se se svým lotyšským kolegou shoduje, že skutečný vojenský útok v nejbližší době nehrozí. „Naše zpravodajská služba poměrně dobře sleduje pohyb u našich hranic a za současné situace by pro Rusko bylo velmi obtížné provést překvapivý útok.“ Něco takového by prý pro Rusko představovalo velké riziko. „Rusové ale ukázali, že jsou mistry chybných odhadů. Proto to nemůžeme vyloučit,“ dodal Kohv.

Andžāns zdůraznil, že západní země budou muset na Rusko nadále vyvíjet tlak. „Největší chybou by bylo utěšovat se tím, že Rusko je slabé a nemá zájem testovat NATO. Pro malou zemi s agresivním sousedem je to ten nejhorší možný výchozí bod.“