ROZHOVOR / Je velmi nešťastné, že se někteří politici snaží zaujmout mladé bizarními výstupy na sociálních sítích, říká předsedkyně Mladých starostů (mSTAN) a kandidátka do poslanecké sněmovny Zdena Kašparová. Upozorňuje, že mladí lidé mají více kritického myšlení, než si politici často myslí. V rozhovoru pro deník FORUM 24 také mluví o tom, že pokud v podzimních volbách pohoří celá vládní koalice, bude to prohra pro všechny, protože se pak nepodaří sestavit demokratickou vládu.

Jste na kandidátce Starostů v Olomouckém kraji na třetím místě. Čekala jste, že budete tak vysoko?

Nějaké indicie jsem samozřejmě měla, ale člověk s tím nikdy úplně do poslední chvíle nepočítá, protože se mohou změnit okolnosti. Byla tam další silná jména, která chtěla být na vyšších místech, a jsem ráda, že mi kolegové dali příležitost. Dáváme tak prostor mladým lidem, ale i ženám, aby se dostávali na vysoké pozice.

Dávají podle vás Starostové mladým lidem větší prostor než jiné strany?

Myslím si, že srovnávat to s ostatními stranami je obtížné, protože každá má jiné lidi, jinak se profiluje a jinak své členy zapojuje. Ale myslím, že například i Podpisovkou jsme dali šanci mladým a hodně z nich se díky tomu umístilo i v prvních desítkách kandidátky. Takže si myslím, že tu šanci dáváme ve stejné míře třeba jako Piráti.

Jaká témata pro vás v Olomouckém kraji budou nejdůležitější?

Jedním z hlavních témat je pomoc regionům zasaženým podzimními povodněmi. To je něco, na čem teď intenzivně pracujeme v rámci kampaně. Zároveň bych ráda zmínila i téma duševního zdraví, které je pro mě důležité celostátně. Zejména edukace v této oblasti, protože mám pocit, že školy to často neumějí dobře uchopit.

V Olomouckém kraji se tradičně daří hnutí ANO. Jak tam plánujete uspět?

My se snažíme vést pozitivní kampaň, nechceme jít proti někomu, ale ukázat, že politika se dá dělat slušně. Myslím si, že tím se lišíme – i od hnutí ANO v Olomouckém kraji. Jsme také lidem blíž, máme mnoho starostů a též lidi z akademické sféry, a to je podle mě naše síla.

Vy jste kandidovala do sněmovny už před čtyřmi lety. Jaké zkušenosti jste si z toho odnesla do současných voleb?

Především vhled do té kampaně. Tehdy jsme kandidovali v koalici s Piráty, což bylo náročnější – bylo třeba více komunikace a domlouvání. Pro mě osobně to byla velká zkušenost. Aktivně jsem v té době spolupracovala s Mladým pirátstvem, a ta podpora voličů mě motivovala do další práce. Přineslo mi to nejen zkušenosti, ale i spoustu nových kontaktů a inspiraci pro další působení.

Jakým tématům byste se vy osobně ve sněmovně chtěla věnovat?

Už jsem zmínila duševní zdraví. Prevence je podle mě klíčová. Dnes řešíme nedostatek psychologů a psychiatrů, ale to je spíš hašení požáru. Dlouhodobě je to neudržitelné. Mladí lidé nejsou vedeni k tomu, jak zvládat stres nebo jak pečovat o svou psychiku – a to je chyba. Jsem ráda, že se toto téma začíná ve školství otevírat, ale mělo by to být systematickou součástí výuky. 

Tím, že pocházím z akademické sféry, je pro mne důležitá také podpora mladých vědců, doktorandů a univerzit. I když máme novou legislativu, měla by být větší provázanost s podnikatelským sektorem, což by studentům usnadnilo uplatnění po studiích.

Dlouhodobě se mluví o neefektivním chodu sněmovny. Podpořila byste změnu jednacího řádu?

Rozhodně ano. Účastnila jsem se i první diskuse v rámci Institutu moderní politiky, kde jsem zastupovala mladou generaci. My mladí kandidáti chceme věci měnit a zlepšovat, ale zároveň nás odrazuje fakt, že v parlamentu panuje kultura dlouhých nočních jednání. To by nemělo být normální. Sněmovna by měla fungovat efektivněji – nejen kvůli nám, ale kvůli celé společnosti. Doufám, že se to v příštím volebním období více otevře diskusi.

Podpořila byste změny i v případě, že byste byla v opozici?

Jsem konsenzuální člověk a beru politiku jako prostor pro diskusi a hledání shody. Pokud někdo diskusi blokuje, je to pro mě nepochopitelné. Změna jednacího řádu je nutné „zlo“, které je potřeba udělat, abychom mohli schvalovat zákony a opravdu pracovali pro občany, ne proti nim.

Proč vy jste se rozhodla jít do politiky?

Před osmi lety jsem vstoupila k Mladým starostům, kterým dnes předsedám. Politika mě tehdy až tolik nezajímala, ale znala jsem lidi, kteří v hnutí byli, a přidala se kvůli komunitě. Postupně jsem se začala zapojovat víc. Občanská angažovanost mi ale byla vždy blízká – jsem aktivní skautka a věřím, že každý by měl zlepšovat své okolí, byť jen malými kroky. Moje motivace tedy tehdy nebyly osobní ambice, ale lidé kolem mě.

Změna jednacího řádu je nutné „zlo“, které je potřeba udělat, abychom mohli schvalovat zákony a opravdu pracovali pro občany, ne proti nim.

Mají podle vás mladí lidé v české politice skutečně rovnocenné příležitosti? Nebo je systém stále spíše uzavřený?

Myslím, že se to zlepšuje, i když se o tom tématu stále diskutuje. Osobně stále čelím útokům typu, že jsem mladá, nemám zkušenosti a neměla bych mluvit do politiky. Za mě je to takový přezíravý pohled a rozhodně není všechno černobílé. My mladí myslíme na budoucnost – naši i dalších generací. Věřím, že se ten prostor postupně otevírá a dochází k větší mezigenerační diskusi.

Jak velké slovo a rozhodovací sílu mají Mladí starostové u mateřské strany?

Necharakterizovala bych to tím, jestli máme velké nebo malé slovo, ale spíše tak, že jsou to dílčí věci, které v tom hrají velkou roli. Máme spolupráci zakotvenou ve stanovách hnutí, to znamená, že je tam opravdu napsáno, že hnutí s námi aktivně spolupracuje i v rámci krajských organizací. Já osobně jsem členkou celostátního výboru, kde mám hlasovací právo, takže tam mohu vystupovat a říkat věci, které se ke mně třeba dostanou od členské základny jako podněty.

Potom i na krajské úrovni bývají naši krajští předsedové přizýváni na krajské výbory, kde mohou vstupovat do jednání, ačkoliv bez hlasovacího práva. Ale myslím si, že v těch krajských výborech to ani tolik nevadí. Jako mSTAN se můžeme podílet na tvorbě programů tím, že naši členové mohou být v programových komisích, i když nejsou členy hnutí. 

Myslím si, že ten hlas je silný a za mě se to rok od roku, nebo i měsíc od měsíce, zlepšuje tím, jak STAN dává mladým více prostoru a více se na ně zaměřuje.

Jak hodnotíte formu, kterou politické strany cílí na mladé voliče? 

Stojím si za tím, že by se politika měla prezentovat seriózně, ale zároveň tak, aby to nepůsobilo jako nějaký zkostnatělý systém. Politika je ve své podstatě velmi jednoduchá věc, jen se to ne vždy podaří dobře vysvětlit. Myslím si, že politici mluví příliš složitým jazykem. Je to do jisté míry pochopitelné, protože v tom žijí, pohybují se v tom, čtou zákony, a tak je logické, že to pak předávají dál v této formě. Ale je důležité si uvědomit, že mluvíme k mladým lidem, kteří do toho tolik nevidí – ale chtějí.

Za mě je velmi nešťastné, že se někteří politici snaží zaujmout mladé bizarními výstupy na sociálních sítích. Myslím si, že to potom nemůže být bráno seriózně, a není to cesta, která by vedla ke kultivaci politického prostředí.

A když zmiňujete bizarní výstupy, myslíte tedy, že to na mladé lidi nefunguje? Že se tak jednoduše přemluvit nenechají?

Myslím si, že mladí lidé mají více kritického myšlení, než si politici často myslí. Je pravda, že je to může zaujmout – netvrdím, že ne – ale spíš v negativním slova smyslu. Myslím si, že už jen to, že strany dávají mladým možnost kandidovat, zapojit se a komunikovat témata, je správná cesta. To vede k tomu, že se mladí začnou o politiku více zajímat a najdou si své vzory třeba i mezi vrstevníky.

Za mě je důležité nezapomínat, že mladí mají opravdu kritické myšlení a ne vždy se chytí na první virální video, které uvidí na sociálních sítích.

O voliče soupeříte z velké části hlavně se SPOLU a Piráty. Myslíte si, že máte šanci koalici ve volbách předehnat? Průzkumy to zatím tak neukazují.

My to nevnímáme jako soupeření se SPOLU ani s Piráty. Vnímáme to tak, že pokud pohoří celá vládní koalice – včetně Pirátů, kteří byli původně její součástí – bude to prohra pro nás všechny. Protože se pak nepodaří sestavit demokratickou vládu. Takže pro nás není až tak podstatné, jestli předeženeme nebo nepředeženeme SPOLU. Samozřejmě by to bylo hezké, ale vnímáme i tu druhou rovinu, že je důležité, aby zde vládla koalice, která bude zemi držet pohromadě a bude dál kultivovat politické prostředí.

Starostové mají jako jedno z dlouhodobých témat snížení volebního věku na 16 let. Dokonce máte teď v programu, že zavedete volební právo pro občany od 16 let v komunálních volbách po rakouském vzoru, také v evropských volbách. Proč by to za vás byl dobrý nápad?

Je to důležité hlavně z hlediska oslovení mladých lidí. My jsme vyrostli z regionů a komunální politiky, a vnímáme, že komunální politika je lidem nejblíž. To, co se děje v obcích a městech, lidé vnímají nejintenzivněji. Co se rozhoduje ve sněmovně, je pro většinu lidí abstraktnější.

Tím, jak je komunální politika blízká, si myslím, že i mladé lidi může přilákat k tomu, aby se více zajímali o prostor, kde žijí, dospívají a vyrůstají. A nejde jen o to, jestli se postaví chodník, ale i o to, jak bude fungovat místní škola, jak budou podporované volnočasové nebo kulturní aktivity a podobně.

Je to důležité i pro občanský život v obcích a městech a samozřejmě i na úrovni krajů, protože regiony jsou stejně důležité.

Proč to vztahujete jen na komunální a evropské volby? Jde za vás o nějaký mezikrok, a postupně by se to rozšířilo i na další volby?

Určitě to nevylučujeme, že bychom se k tomu dostali. Nechceme to ale brát jako nějaké „testovací volby“, jak to někdy bývá označováno. Myslím si, že u takových věcí funguje spíše evoluce. Když se podíváme historicky – volební právo pro ženy, snížení věku pro kandidaturu do sněmovny na 21 let a tak dále – je vidět, že takové změny probíhají postupně. Takže doufáme, že se to v budoucnu bude moci otvírat i dále.