S blížícími se volbami se množí stále další a další sliby seniorům, které je mají přesvědčit, aby volili tu či onu stranu. Jedni nabízí bonusy k důchodům, další se v obavě z hněvu starších lidí neopovažují jim v rozhazování bránit. Každému, kdo není úplně naivní, však muselo už dávno dojít, z jakého důvodu je o seniory nyní takový zájem. Nezmění se to do té doby, dokud mladší generace nepochopí, že se hraje především o její budoucnost.
Senioři jsou pro každé politické uskupení velmi důležitou skupinou voličů. Nejen, že jich je kolem dvou milionů, ale hlavně jsou to právě oni, kdo k volebním urnám vždy dorazí. Z toho důvodu je proto nutné, aby se krátce před volbami stali středobodem zájmů kandidujících stran a hnutí.
Ve výsledku pak jde jen o to, s jakou drzostí lhát se před ně jednotlivá uskupení postaví. I když v posledních letech šli populisté ještě dál a prostě si důchodce kupují. Pokaždé se u toho tváří hrozně vznešeně a vypráví o tom, jak bychom si měli vážit lidí, kteří nás vychovali a zároveň dostali naši zem tam, kde je.
To je oblíbenou tezí ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Členka Babišovy vlády se totiž neštítí nehorázné rozhazování ze státního rozpočtu, které si rozhodně nemůže naše země po roce pandemických opatření dovolit, dávat do souvislosti s úctou a sociálním cítěním. O to v momentě, kdy někomu připadá divné utratit desítky miliard za předvolební dáreček seniorům, vůbec nejde.
Každý, kdo tento tah vlády kritizuje, by měl být označen za rozumného člověka, který umí počítat. Místo toho z něj ministryně, která svými nápady nahání děs významným ekonomům, dělá člověka bez empatie, který by snad nechal důchodce zemřít hlady.
Pozice starších generací v naší společnosti je v jednom směru zcela dominantní. Až děsivá je totiž právě jejich volební síla, jež z nich dělá sektor veřejnosti, který je třeba si předcházet a hýčkat. Babiš to dobře ví, proto stát prodělává na jízdném zdarma. Stejně tak si to uvědomuje ČSSD, která se v kampani zaměřuje pouze na důchodce. To, že to skomírající straně nebude nic platné a jejich „seniorské“ hlasy zhltne hnutí ANO, je věc druhá.
Jakousi bezmoc, z této situace vznikající, lze vyřešit. Musí se na tom ale hodně zapracovat. Místo toho, abychom pořád slyšeli, že si Babiš kupuje starší voliče, musíme vidět jednoznačný program pro ty mladé. Je třeba jim vysvětlit, že dokud se nebudou o politiku zajímat, budou o jejich osudu rozhodovat dědečkové a babičky. A to nejen jejich, ale i cizí. Třeba takoví, kteří si myslí, že za komunistů to tady bylo fajn, nebo že když má někdo hodně peněz, nemusí krást.
Nastupující generace by si měla uvědomit, že právo volit je čest, ne otrava. Že pokud nás v naší zemi něco opravdu štve, nestačí o tom napsat vulgární status na sociální síti, ale je třeba udělat krok ke změně. Přeci každý mladý člověk má jednu obrovskou touhu: ukázat, že už není dítě, nepotřebuje vodit za ručičku a mají ho brát všichni vážně. Proč to tedy nepředvést tím, že bude zodpovědný a půjde k volbám? Ať už to dopadne jakkoliv, bude moci alespoň říct, že pro změnu zkusil něco udělat. A to není tak málo.