Ilustrační foto. FOTO: Freepik
FOTO: Freepik
Téměř každý se někdy setkal s bolestivými afty v ústech, které mohou souviset s oslabenou imunitou, dlouhodobým stresem nebo třeba nedostatkem některých vitamínů a minerálů. Také pětadvacetiletá žena z anglického Doveru se domnívala, že vřídky v jejích ústech jsou jen neškodnou „banalitou“. Nyní jí ale hrozí odoperování téměř poloviny jazyka.
Místo aby pětadvacetiletá Olivia Donnellyová řešila krásy života v mládí, bojuje o své zdraví. Vše začalo v roce 2024, kdy se jí začaly vytvářet v ústech extrémně bolestivé vřídky, kvůli nimž hůře hovořila a jedla. Opakovaně tak navštěvovala svého praktického lékaře, který ji poslal na celou řadu vyšetření. Nešlo o nedostatek vitamínů, diabetes ani Crohnovu chorobu, jak se doktor domníval, a tak Olivia trpěla mlčky dál. Zlom nastal skoro po roce, když přišla na běžnou stomatologickou prohlídku. Zubař, zneklidněný nálezem v ústech, poslal pacientku na specializované pracoviště do nemocnice.
V lednu 2025 pak Olivia podstoupila biopsii, díky níž jí lékaři stanovili diagnózu lichen planus, což je málo známé chronické zánětlivé onemocnění, které může zároveň zvyšovat riziko vzniku rakoviny dutiny ústní. Žena si také po provedeném vyšetření na chvíli oddychla, neboť její potíže se zklidnily. Vše ale změnil srpen roku 2025, kdy se bolestivé vředy vrátily. Tentokrát je odborníci přičítali mechanickému dráždění jazykem o zuby, tudíž jí doporučili chránič chrupu na noc.
Všechny lékařské snahy ale byly marné. V lednu roku 2026 se totiž Olivii obrátil život vzhůru nohama. Našla si totiž tvrdou bulku na jazyku, a tak opět zamířila do nemocnice, kde absolvovala podruhé biopsii „pro vyloučení rakoviny“. Za dva týdny dostala výsledky, které ji doslova zdrtily. Svůj zážitek okomentovala následovně: „Plakala jsem, zírala do prázdna – nic jsem nevnímala.“ Lékaři jí totiž oznámili, že má rakovinu jazyka.
Nyní tedy Olivii čeká několikahodinová operace, při níž chtějí chirurgové odstranit asi 40 procent jejího jazyka a následně provést jeho rekonstrukci pomocí kožního štěpu z jejího zápěstí. Po zákroku stráví minimálně čtrnáct dní v nemocnici, bude přijímat výživu sondou a čeká ji náročná rehabilitace, aby se znovu naučila jíst a mluvit. Svůj příběh sdílí proto, aby lidé s podobnými, na první pohled banálními potížemi neodkládali návštěvu lékaře a nenechali se odbýt, dokud nepodstoupí skutečně důkladná vyšetření.