Volební lídr Pirátů ve Zlínském kraji Jiří Knotek FOTO: Jiří Knotek / FORUM 24
FOTO: Jiří Knotek / FORUM 24
ROZHOVOR / Pozice v případné vládě musí být dostatečně silná. V minulé vládě jsme byli bohužel jen do počtu, popisuje lídr Pirátů ve Zlínském kraji Jiří Knotek, za jakých podmínek by strana šla znovu do koalice se SPOLU a Starosty. Mimo současné vládní strany si ale spolupráci představit nedokáže. V rozhovoru pro deník FORUM 24 také mluví o tom, že by se v poslanecké sněmovně chtěl věnovat ekonomice a „nevztahům“ s Ruskem.
Proč kandidujete do sněmovny?
Protože věřím, že sněmovna by měla mít zastoupení mezi mladými lidmi, a zároveň si myslím, že by tuto zemi měla vést nová generace. Generace starších politiků – přestože spoustu z nich respektuji – podle mě dnešní dobu už nestíhá. Mladí lidé v politice mohou nabídnout jiný pohled na věc a otevřít témata, která starší generace často nevidí nebo nepovažuje za důležitá.
„Vím, co chtějí mladí: stát, co nevyhazuje prachy oknem a nehází lidem klacky pod nohy.“ To o sobě píšete na sociálních sítích. Není to ale tak nějak samozřejmost? Je podle vás někdo, kdo chce, aby stát házel lidem klacky pod nohy?
Samozřejmě, že ne. Ale je mnoho politických stran, kterým je jedno, kde se na určité věci vezmou peníze. Což je podle mě problém, který trápí všechny generace, nejen tu mladou.
Stát, který utrácí a netuší, kde na to vezme, není odpovědný hospodář. Stát, který si půjčuje na důchody a ví, že na ně nebude mít, není odpovědný hospodář. Státní rozpočet je jako pomyslný koláč – místo toho, abychom se snažili ho zvětšit, jen ho jinak rozdělujeme: někomu vezmeme, jinému přidáme, a pořád dokola. Pokud se to nezmění, naše generace a ta o něco mladší bude za dvacet let živit jen stát důchodců. A to je škoda. My chceme tuhle zemi posunout dopředu, ne jen udržovat, aby nějak přežila.
Jak si v tomhle ohledu podle vás vedla současná vláda, ve které byli tři roky i Piráti?
Vadí mi například to, jak ministr Stanjura zacházel s rozpočtem. Všichni věděli, upozorňovala na to řada expertů, že některá čísla jsou v rozpočtu nepravdivá, vylhaná. Příjmy byly nadhodnocené, výdaje podhodnocené. A to je smrtící kombinace. Tahle vláda slíbila konsolidaci veřejných financí ve výši přes jedno procento HDP ročně, tedy zhruba 80 miliard, a nepodařilo se jí to. Nevidím žádnou skutečnou vůli narovnat veřejné finance. Budoucnost, která stojí jen na dluhu, není udržitelná. V tomto směru mi působení současného ministerstva financí vadilo.
Vy jste nejmladší pirátský lídr, ale kromě vás má strana vysoko na kandidátkách i další mladé. Dávají tedy podle vás Piráti více prostoru mladým?
Dávají, jsem toho důkazem i já. U nás mladí lidé jsou aktivně zapojováni do celkového dění. V ostatních politických stranách jsou mladí lidé jen kulisa. Jsou sice třeba na některých lepších místech kandidátky, kolem pátého, šestého místa, ale podle mě jsou jen do počtu a jako PR. Strany řeknou: „Podívejte, máme mladé lidi,“ ale ve skutečnosti je to nevolitelné místo a ti lidé nejsou známí. Přestože mají potenciál, strana je nijak nepodporuje.
Myslím, že jedinou stranou, která mladé aktivně podporuje, jsou právě Piráti. Máme otevřené primárky, kde se může přihlásit kdokoli. Já jsem vděčný členům našeho sdružení ve Zlínském kraji, že mi dali důvěru. Udělám všechno pro to, abych je ani naše voliče nezklamal.
Jakým překážkám obecně mladí v politice čelí?
Určitě je překážkou čas – ten nemá nikdo, ať už je mladý, nebo starý. U nás ve straně ale překážka není, stačí být aktivní a zapojit se. Ale v jiných stranách je cesta mnohem delší. Než se tam mladý člověk dostane z regionální na celostátní úroveň, zestárne. A často s tím zmizí i ten původní zápal.
Další překážkou je mentalita části veřejnosti. Když vidí mladého člověka v politice, automaticky ho považují za „cucáka“, který nic nezažil a nic nemůže umět. Mladí lidé proto musejí dokazovat mnohem víc než starší kandidáti. Starším politikům často stačí, že už něco v životě dělali, ale mladí musejí dokazovat, že něco umějí, aby jim lidi dali důvěru. Na druhou stranu, dnešní doba mladým nahrává třeba v tom, že se můžou prosadit na sociálních sítích. Kdo je aktivní a rozumí algoritmům, může si tam vybudovat silný hlas.
Ale pořád platí, že většina stran mladým reálně prostor nedává. Často je to proto, že ti starší politici tam chtějí zůstat ještě dalších několik let sedět.
I některé další strany ale mají mladé poměrně vysoko, nedávno jsem mluvila například s lidovcem Benjaminem Činčilou, který je dvojkou za koalici SPOLU na Vysočině. A když se bavím s mladými kandidáty, tak často říkají, že strany dávají mladým možnost se do politiky zapojit, třeba skrz mládežnické organizace. Podle vás to tedy tak není?
Já osobně jsem v naší mládežnické organizaci nikdy nebyl. Ale když se podíváme historicky, třeba na lidovce, tak Mladí lidovci mívali velký vliv například při volbě předsedy strany. Jak je to dnes, to nevím. Ale kde jsou tedy ti ostatní mladí v politice?
V kampani se Piráti vymezují jako proti opozici, tak proti vládním stranám. Nemůže se vám to po volbách vymstít při vyjednáváních o koalicích?
Vyjednávání o koalicích bude záležet na výsledku voleb a faktické síle jednotlivých stran v parlamentu. Myslím si ale, že pokud někdo – ať už z vlády, nebo opozice – dělá něco špatně, je potřeba na to upozorňovat. Často když na sociálních sítích někdo kritizuje vládu, tak slyší, že pomáhá Babišovi. Ale když něco dělají špatně, máme mlčet? Mlčení by totiž znamenalo, že s tím souhlasíme, a nic se nezmění.
Kritika je na místě. I ostatní strany nás před volbami v roce 2021 běžně kritizovaly. My víme, že je to součást politiky, a akceptujeme konstruktivní kritiku od všech stran. U případného vyjednávání o koalici rozhodne výsledek voleb. Pokud Piráti získají dostatečnou sílu, aby ovlivňovali věci ve vládě a ve sněmovně, tak už se vyjednává poněkud jinak.
Chtělo by se Pirátům vůbec znovu do koalice se SPOLU a Starosty?
Věřím, že by se jim možná mohlo chtít. Ale za sebe říkám, že pozice v případné vládě musí být dostatečně silná. V minulé vládě jsme byli bohužel jen do počtu. Kdykoliv si někdo usmyslel, mohl nás vyhodit, a nakonec se to i stalo. Nebyl důvod nás brát vážně, protože jsme neohrožovali vládní většinu. To už se nesmí opakovat. Piráti musejí být silní jak ve sněmovně, tak v případné vládě.
Považujete i nějaké další strany za možné koaliční partnery?
Mimo vládní strany už upřímně moc možností nezbývá. S komunisty v žádném případě, sociální demokracii už ani nezmiňuji, protože ta je, bohužel, mrtvá. To je její velká ostuda, ale je to volba jejich vedení. Pak tam máme SPD – to asi nemusím ani zmiňovat.
A hnutí ANO, to je strana jednoho muže, a ve chvíli, kdy spolu mluvíme, ještě ani nezveřejnilo svůj volební program. Jediné, co zatím představil Andrej Babiš, jsou návrhy, které by stály asi 150 miliard ročně. Netuším, kde na to chtějí vzít. Takže za prvé, vláda ANO by byla vláda vedená estébákem. Za druhé by to byla vláda jednoho muže, kde nikdo o ničem nerozhoduje. A mladí lidé, kteří by v této vládě seděli, by stejně o ničem nerozhodovali. A za třetí je to vláda dluhu. Pokud bude ANO prosazovat věci, co populisticky naznačuje, tak se obávám řeckého scénáře. Jen čekám, kdy začnou slibovat 13. a 14. důchody nebo podobné nesmysly. A přitom nemáme ani konsolidovaný rozpočet. Navíc to je strana, která podle mě nemá dost důvěryhodných lidí. A také je to strana, která by zrušila českou muniční iniciativu, čímž by v podstatě umožnila Rusku dál expandovat.
S takovou stranou si opravdu neumím představit v něčem spolupracovat. A vadí mi, že v době, kdy Rusko představuje jednoznačnou hrozbu pro svět, tu vůbec někdo váhá, jak se k tomu postavit. Ať už je to pan Havlíček, který ještě nedávno zvažoval Rosatom, nebo pan Vondráček, můj protikandidát ve Zlínském kraji, který by zrušil muniční iniciativu.
Nebojím se říct, že bychom měli znovu natáhnout železnou oponu – tentokrát v režii Západu.
Jakým tématům se chcete ve sněmovně věnovat?
Chtěl bych se soustředit hlavně na ekonomickou stránku státu. Máme vysoké náklady na život a myslím, že to lze změnit. Vadí mi neustálé zadlužování státu a nízká úroveň konsolidace. Vadí mi, že se ten ekonomický „koláč“ nezvětšuje, nezvyšujeme příjmy rozpočtu. Tohle je pro mě klíčové. V krajských volbách jsme ve Zlínském kraji měli slogan „Pražské platy ve Zlínském kraji“ – a přesně v tomto duchu bych chtěl pracovat i ve sněmovně.
Druhé velké téma jsou vztahy s Ruskem, nebo spíš nevztahy. Chci, abychom pokračovali v tom, aby tyto vztahy dál nepokračovaly. Nedávno jsme schválili už 18. balík sankcí, a já si myslím, že tyto balíky měly přijít najednou hned po invazi na Ukrajinu. Mělo přijít absolutní embargo na cokoli z Ruska. Kdokoli, kdo vstoupí na ruské území a není diplomat, by měl být automaticky podezřelý. Každý, kdo se z Ruska vrátí, by měl být prověřen. A nebojím se říct, že bychom měli znovu natáhnout železnou oponu – tentokrát v režii Západu.
Není v aktuální situaci možné se snažit s někým jednat. Rusko jednat nechce. Vidíme, že oproštění od ruských produktů jde, zvládáme to, tak pojďme natáhnout železnou oponu znovu, tentokrát pro naše bezpečí. Oni u nás podkopávají bezpečnost, sabotují, jsou napojeni i na některé evropské politické strany, a my proti tomu nic neděláme. Opakovaně si necháváme vlézt lišku do kurníku. A říkám – proč? Osobně bych chtěl otevřít třeba iniciativu s pobaltskými státy. Pokud k tomu bude prostor ve sněmovně, rád bych na tom pracoval.
Tvrdíme, že podporujeme Ukrajinu, ale pak vidíme, jak Německo váhá s dodávkami raket. Všechno trvá, otálíme. A mezitím tam lidé umírají. Češi, na to, jak jsme malá a ne zrovna bohatá země, pomáhají hodně. Přijali jsme velké množství uprchlíků, z nichž dnes mnoho pracuje a přispívá. Ale celkově – opravdu nechápu, proč Rusku stále tolik dovolujeme. A myslím, že bychom s tím měli konečně přestat.
Na sociální síti X jste napsal, že zajistíte zabavení ruského majetku v Evropě. O tom tady se vedly debaty, ale nikam se to nakonec nedotáhlo. Navíc odborníci zmiňují riziko, že by to narazilo na mezinárodní právo.
Mezinárodní právo vůči komu? Vůči Rusku? Kdybychom my chtěli vymáhat mezinárodní právo v Rusku, tak nepochodíme vůbec. Ale Rusové u nás mohou vymáhat svá práva?
Rozhodně nejde o zabavování majetku běžných Rusů, kteří třeba utekli ze země. To samozřejmě nikdo nechce. Mluvím o majetku ruských firem, které mají vazby na Kreml a stále aktivně obchodují s Ruskem. Takové společnosti u nás nemají co pohledávat. Není důvod čekat. Část ruského majetku je jistě legitimní – lidé tu bydlí, podnikají, to je v pořádku. Ale část je třeba zmrazit, zabavit. Rusko si dělá, co chce, a my pořád váháme, abychom něco neeskalovali. Jenže ono už dávno eskalovalo.
Vzpomínám si na slova bývalého amerického senátora a kandidáta na prezidenta Johna McCaina, že tím, že se snažíme neeskalovat situaci, ji ve skutečnosti zhoršujeme. A přesně to teď děláme. Přitom hledáme peníze, které bychom poslali Ukrajině, a ony tu leží. Jen si je vzít.
Dá se to vyřešit na národní úrovni? Europoslanec Ondřej Kolář to nedávno začal řešit v Evropském parlamentu, není to tedy spíš záležitost pro Evropskou unii?
Určitě bych nebyl proti, kdyby se to řešilo i na úrovni Evropského parlamentu. Ale obávám se, že Evropský parlament nemusí být tak akceschopný jako jednotlivé členské státy. Ideální by byla koordinace – na národní i evropské úrovni.
Ruský stát systematicky porušuje mezinárodní právo, útočí na civilní infrastrukturu, používá energii jako zbraň a sponzoruje destabilizaci v zahraničí 🛰️. Přesto jeho majetek v Evropě dál generuje zisk, běží podíly ve firmách, peníze leží na účtech.
— Jiří Knotek (@KnotekJiri) August 14, 2025
Zabavení těchto prostředků… pic.twitter.com/9mmi8MPkhl
Piráti podporují zvyšování výdajů na obranu. Zároveň ale uvádíte, že chcete snížit daně rodinám a že by obranné výdaje neměly být na úkor zdravotnictví nebo školství. Z čeho bychom tedy obranu měli financovat?
Existují výdaje, na které je hloupost si půjčovat. Ale není blbost si ze začátku půjčit na obranu. Ten plán na dosažení 5 % HDP není otázka příštího roku, jde o dlouhodobý cíl, takže se bude navyšovat postupně. Navíc je to rozdělené na části – 3,5 jde do armády a 1,5 do infrastruktury. Klidně můžeme začít právě tou infrastrukturou. A jakmile se nám podaří lépe konsolidovat veřejné finance, tak zvládneme navyšovat i výdaje na obranu.
Piráti se opět v kampani věnují tématu bydlení. Jak ale lidem vysvětlíte, že jste byli tři roky ve vládě, a s bydlením se toho příliš nepohnulo?
Protože na to nebyla dostatečná vůle ve vládě. To je jednoduchá odpověď. Něco se ale povedlo, například zákon o podpoře bydlení, i když nakonec prošel v osekané podobě. V té původní by byl mnohem lepší. Ivan Bartoš jako ministr se také soustředil na podporu obecního bydlení. Díky programům, které prosadil, dnes vznikají projekty napříč republikou. U nás ve Zlínském kraji jich máme několik – jde o startovací byty, obecní bydlení, ne komerční developerské projekty. A to všechno je buď plně, nebo částečně díky Ivanu Bartošovi.
My jsme se opravdu snažili bydlení věnovat, protože víme, že to je problém, jenže některé strany, zejména ODS, v bydlení neviděly prioritu. A stále to tak je. Za ODS nepřišel žádný konkrétní návrh. Přitom už samotná konsolidace veřejných financí by trhu s bydlením pomohla.
To, že strany, které celé roky s bydlením nic nedělaly, najednou tvrdí, že je bydlení jejich priorita, je podle mě větší otazník než to, proč toho neudělali víc Piráti. My jsme se o to aspoň snažili. Ostatní ne.
Věříte, že když to nyní má většina stran jako svoje volební téma, tak že v příštím volebním období ta vůle bude větší?
Doufám, že ano. Když o tom všechny strany mluví, tak by bylo zvláštní, kdyby se to nakonec nestalo prioritou. To znamená, že by lhaly. A to by si, doufám, politici nedovolili.
Proč by vás lidé měli volit?
To je klasická otázka, na kterou spousta politiků odpovídá naučenými frázemi, co dostali od markeťáků. Ale já to řeknu jednoduše: lidé by měli volit Piráty, aby si zajistili lepší budoucnost. A říkám to naprosto upřímně, protože věřím v to, co chceme ve sněmovně dělat, a věřím lidem, kteří za tím programem stojí. Pokud chcete, aby se česká politika posunula dopředu, aby se přestalo jen nostalgicky vzpomínat, jak to dřív bylo skvělé, a začalo se konečně přemýšlet nad tím, jak bude dobře zítra, pak volte Piráty. A pokud jste ze Zlínského kraje, volte Piráty právě odtud.
Protože nikdo jiný to za nás neudělá. Chceme-li budovat zemi, kde mají mladí lidé budoucnost, musíme je dostat i do politiky. Mladí lidé s vizí tam patří. A já doufám, že to splňuji také.