ROZHOVOR / Kdyby se tito lidé dostali k moci, skutečně by mohli naši zahraniční politiku, kterou dnes vnímám jako skvěle nastavenou, úspěšnou a světově uznávanou, zvrátit, varuje před případnou vládou Andreje Babiše, Tomia Okamury a komunistky Kateřiny Konečné kandidát do poslanecké sněmovny za koalici SPOLU v Moravskoslezském kraji Jan Tichánek (TOP 09), který je zastupitelem městského obvodu Ostrava-Jih. Student právnické fakulty zároveň v rozhovoru pro deník FORUM 24 tvrdí, že Rusko je teroristický stát, který útočí i na Českou republiku. Připomíná například kyberútoky na nemocnice, ale i výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích.

Proč jste se rozhodl vstoupit do politiky?

Už delší dobu cítím, že existují problémy mladé generace, které jsou spíše přehlíženy. Buď se neřeší vůbec, nebo se řeší bez účasti právě té věkové skupiny, které se nejvíce týkají. Je pravda, že u současné vlády vidím určitý pokrok v tom, jakým způsobem k mladým přistupuje. Schválilo se několik novel, které mladé generaci opravdu pomáhají. Například novela zákona o vysokých školách, jež mimo jiné konečně staví doktorandy na úroveň normálních pracujících.

Dalším důvodem, proč jsem se rozhodl pro politiku, je, že mladí lidé nejsou dostatečně zastoupeni v důležitých institucích. Když se podíváme na složení poslanecké sněmovny, máme tam věkový průměr okolo padesáti let. Po volbách v roce 2021 byli navíc zvoleni snad jen tři poslanci ve věku pod třicet let a to mi připadá jako tristně nízké číslo. Myslím si, že my mladí bychom měli mít ve veřejném prostoru své zastoupení, protože když se o něčem rozhoduje, nejčastěji se rozhoduje právě o nás a o naší budoucnosti.

Proč zrovna TOP 09? Přece jen jde o stranu, za kterou zrovna v Moravskoslezském kraji neběhají davy voličů.

Tehdy jsem se rozhodoval podle toho, co je pro mě důležité a zásadní, a to bylo a je hodnotové ukotvení. Tedy zda jde o proevropskou stranu, která podporuje přijetí eura, reflektuje liberálně-konzervativní hodnoty, odráží nějakou tradici a je fiskálně odpovědná. To pro mě byly priority, a proto jsem vstoupil do TOP 09.

Co podle vás nejvíce trápí současnou mladou generaci?

Těch problémů je celá řada. Můžu jmenovat dostupné bydlení, změny klimatu a různé sociální jistoty. Politici by měli změnit přístup, více zapojit mladou generaci, zahájit větší dialog, zakládat třeba více skupin s mladými lidmi, aby se mohli dostat přímo k rozhodování, nebo alespoň být poradním hlasem. Já osobně bych se chtěl více věnovat dostupnosti bydlení.

Právě nedostupné bydlení je podle mnoha průzkumů tím hlavním problémem, který trápí mladou generaci. Říkáte, že se tomuto tématu chcete více věnovat. Jaké je tedy řešení?

Je skvělé, že naše vláda schválila zákon o podpoře bydlení, který zajistí určité potřeby pro ohrožené skupiny lidí. Jde určitě o správný krok, ale tím nemůžeme skončit. Pokud chceme zajistit dostupné bydlení, musíme hlavně více stavět. Pokud chceme více stavět, musíme zefektivnit stavební řízení, novelizovat stavební zákon a zrychlit povolovací procesy, což je něco, co bude úkol pro budoucí vlády v nejbližších čtyřech až osmi letech. Určitě by to mělo být prioritou. Z praxe v komunální politice vím, že je v České republice těžké něco postavit. Je opravdu tristní, že v případě, kdy obec například nyní postihne živelní katastrofa, která poničí most, tak ho obec dokáže postavit až v roce 2029. Přitom jde o něco, co místní občané potřebují okamžitě. Totéž bychom mohli říct o bydlení.

Čemu přisuzujete, že stavební řízení u nás trvá tak dlouho?

Primárně jde o legislativní problémy, máme příliš rigidní zákony. Stavební zákon se novelizuje jako na běžícím pásu, a potom tam máte jeden přílepek za druhým. Stavební řízení je neprůhledné, složité a málo digitální. Řekněme si na rovinu, že to se kolegům z Pirátské strany prostě nepovedlo.

Někteří politici nám svými prvoplánovými a bezobsažnými příspěvky ukazují, že si mladých dost neváží na to, aby s nimi komunikovali jako rovný s rovným.

Vy jste zastupitelem ostravské městské části, respektive městského obvodu Jih. Pokud jde o nedostupné bydlení, je opravdu na vině pouze stavební zákon? Chce například Ostrava stavět nové byty?

Chceme, aby se u nás stavěly byty. Netvrdím, že vyloženě město chce stavět byty, ale určitě chceme bydlení zajistit. Komunikujeme se soukromým sektorem, máme vytipována místa a jsme schopni poskytnout pro výstavbu například naše pozemky. Máme to ostatně ve strategických plánech. Tady bych ještě zmínil, že mnohá města v Moravskoslezském kraji, včetně Ostravy, se vylidňují. Zejména mladí lidé se stěhují do Prahy, Brna, ale i do jiných měst. Jde o problém, který trvá už několik let. Jedním z nástrojů, jak tomu zabránit, je výstavba nových bytů, kterými přilákáme nové lidi.

Co se vám jako zastupiteli povedlo? Čím byste se mohl pochlubit?

Těch projektů, které prošly naší koalicí, bylo opravdu hodně. Na mnoha jsem se v nějaké formě v týmu s kolegy podílel. Z těch mediálně známějších můžu zmínit například technoparty u Sousoší komunistů (pískovcové sousoší Památníku budování socialismu, pozn. red.), kterou jsme uspořádali s cílem přilákat investory do lokality naproti radnici. Šlo o úspěšnou akci, dorazilo mnoho účastníků a rozhodně jsme vzbudili zájem okolí. Pokud jde o Sousoší komunistů, to jsme následně odstranili s tím, že projde restaurováním a bude přemístěno na jiné místo. Myslíme si, že je správné, aby tato socha nestála přímo před radnicí, ale zároveň ji nechceme ničit, protože ji stále vnímáme jako součást historie.

Mezi další projekty, kterými jsem se zabýval přímo já, patří oblast protidrogové prevence. Když jsem nastoupil do funkce zastupitele, docela mě znepokojilo, že jako obvod investujeme do forem prevence, které jsou podle odborníků, adiktologických společností a ministerstva zdravotnictví škodlivé. Zasadil jsem se o to, aby byly zrušeny, protože využívaly zastaralé metody zastrašování. Jde například o projekt Revolution Train – tedy protidrogový vlak, kam chodily základní školy –, se kterým už nebudeme spolupracovat. Existují mnohem levnější a zároveň mnohem efektivnější nástroje, které jsou vůči žákům a studentům mnohem méně invazivní.

Ve vašem medailonku jsem se dočetl, že se věnujete dobrovolnictví a rozjíždíte projekty na podporu právní gramotnosti. Můžete to více přiblížit?

Před třemi lety jsem začal studovat na právnické fakultě a už v prvním ročníku jsem se dostal k projektům zaměřeným na klinický rozvoj právních dovedností. To mě tehdy nadchlo a opravdu zaujalo, a tak jsem se těmto projektům začal intenzivně věnovat. Jednak skrze univerzitu a jednak i po vlastní ose. Naším cílem je rozšiřovat právní gramotnost. Pořádáme proto přednášky například v hospicích, v domovech sociálních služeb, na základních školách, gymnáziích, ale třeba i v charitách. Je to opravdu široké spektrum míst, která jsme navštívili. Všude jsme se snažili interaktivní formou vzdělávat lidi v právních základech. Důležitá totiž není jen finanční gramotnost, ale také právní. Musím říct, že každá z přednášek měla velký ohlas. Lidé, kteří na ně přišli, měli opravdu plodné dotazy a aktivně se zajímali. Bylo vidět, že se v běžném životě s právem potkávají, aniž by si to často uvědomovali. Kromě toho se ještě věnuji právním klinikám, kde poskytujeme zdarma právní poradenství skrze naši právnickou fakultu.

To znamená, že za vámi může někdo přijít bezplatně řešit nějaké své problémy?

Je to tak. Samozřejmě to není tak jednoduché, protože jsme stále studenti a potřebujeme nad sebou mít nějakou supervizi, která zodpovídá za naše kroky. Ale opravdu se na nás může obrátit někdo, kdo potřebuje pomoc, je v nějaké nouzi a nemůže si dovolit navštívit advokátní kancelář. Uděláme k tomu podrobnou analýzu a klientovi opravdu poradíme.

Mluvím s mladým člověkem, a proto nemůžu vynechat sociální sítě, kde současná generace tráví poměrně mnoho času. Tam pak vidí poskakující Alenu Schillerovou převlečenou za hranolku, Filipa Turka chvástajícího se vymyšlenými úspěchy, Andreje Babiše tančícího na hudebních festivalech a jiné. Jak moc podle vás podobné aktivity současnou generaci ovlivňují při volbách?

Obsah, který je řekněme bizarní a politici se jím snaží přiblížit mladé generaci, může být zajímavý. Je to určitě forma komunikace, na kterou slyšíme. Ale u některých politiků mi vadí, že za těmi bizarními výjevy na sociálních sítích není žádný obsah. Pokud je to opravdu jen prvoplánové a není za tím reálný program nebo je to jediná forma komunikace, kterou politici používají, protože se vyhýbají vystupování v jiných médiích, v nichž jim budou klást nepříjemné otázky, a snaží se zůstat jen na těch „svých“ komfortních sociálních sítích, tak je to špatně.

Pokud jde o mě, určitě podporuji manželství pro všechny jako manželství. Je na čase, abychom už konečně stejnopohlavní páry zrovnoprávnili zcela.

Zároveň jde z jejich strany o určitou neúctu k mladé generaci, protože byť se na ten reel na Instagramu samozřejmě podívá, ráda by si přečetla i program. Někteří politici nám zkrátka svými prvoplánovými a bezobsažnými příspěvky ukazují, že si mladých dost neváží na to, aby s nimi komunikovali jako rovný s rovným.

Vidí ale mladí lidé dostatečně, že jde o prvoplánový obsah, za kterým už není nic dalšího, a nenechají se tím ovlivnit při volbách?

Myslím, že vidíme. Nepodceňoval bych nás, je mezi námi spousta talentovaných, šikovných a velice zdatných lidí, kteří jednou povedou tuto zemi, budou řídit velké firmy, start-upy nebo budou učit na univerzitách.

Jsou země, které například u TikToku zavádějí různá věková omezení. Byl byste pro nějaké regulace sociálních sítí i u nás?

Tady bych vyzdvihl především práci Evropské unie, protože národní státy jsou často na korporace typu Meta (majitel sociálních sítí Facebook, Instagram a WhatsApp, pozn. red.) nebo TikTok poměrně krátké. Jsem rád, že se snažíme sjednotit naše kroky v rámci evropské legislativy. Je důležité regulovat sociální sítě, pokud jde o ochranu spotřebitelů před různými nekalými praktikami. Nicméně měli bychom k nim přistupovat stejnou měrou. Nejsem člověk, který by byl pro nějaký zákaz velkých mainstreamových sociálních sítí. To určitě není cesta.

Nejsou ale sociální sítě něčím, co ohrožuje demokracii a standardní politické strany?

Sociální sítě jsou nástroj a záleží na nás, jak ho využijeme, jak s ním budeme pracovat, jak o něm budeme učit na našich školách, jak naučíme mladou generaci kriticky myslet při jeho používání a zároveň jak efektivní budeme mít právě legislativu v rámci Evropské unie v případě ochrany spotřebitelů, tedy uživatelů a samozřejmě jejich dat. Pokud jde o extrémistický obsah, který se na sociálních sítích objevuje, s tím můžeme legislativně něco dělat. A měli bychom.

Koalice SPOLU ve své kampani mimo jiné varuje před otočkou naší politiky na východ a mluví o hrozbách, které mohou přijít z Ruska. Když mluvíte se svými vrstevníky, je to něco, co vnímá i mladá generace a vidí v tom možné nebezpečí pro Česko?

Rusko není jenom hrozba. Rusko je teroristický stát, který napadá své sousedy a útočí i na nás. Teď to tak nevidíme, protože na nás neútočí zbraněmi, ale už spoustu let zažíváme kybernetické útoky na naše nemocnice, ministerstva a další instituce. Důležité je zmínit výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, za kterými stála ruská vojenská rozvědka GRU, nebo trollí farmy, které známe ze sociálních sítí a které šíří ruskou propagandu napříč Evropou. Myslím, že to nejen mladá generace, ale značná část naší společnosti vnímá jako velkou hrozbu a velké riziko, na které máme být připraveni.

Obáváte se, že by vláda ve složení hnutí ANO, nepřiznané koalice okolo SPD a komunistického hnutí Stačilo!, která by mohla po parlamentních volbách převzít moc, tyto hrozby začala zpochybňovat, a naopak nás posunula od Západu směrem k Rusku?

Na to je jednoduchá odpověď. Ano, bojím se. S Andrejem Babišem, Tomiem Okamurou i Kateřinou Konečnou už máme zkušenosti. Opravdu bych byl nerad, kdyby se tato destruktivní trojice dostala společně k moci. Z nedávné historie si můžeme pamatovat na to, že se Babišova vláda opírala o proruské síly, tedy o podporu komunistů, i na to, že Alena Schillerová chodila ke komunistům pro požehnání státního rozpočtu. Proto se bojím, že kdyby se tito lidé dostali k moci, skutečně by mohli naši zahraniční politiku, kterou dnes vnímám jako skvěle nastavenou, úspěšnou a světově uznávanou, zvrátit.

TOP 09 dlouhodobě prosazuje přijetí eura. ODS se do toho ale úplně nehrne a argumentuje tím, že společnost většinově euro nechce. Když se neshodnou ani strany koalice SPOLU, je reálné euro v Česku někdy prosadit?

Tady bych odkázal na našeho poslance Miloše Nového, který se tématu eura dlouhodobě věnuje. Je naším stranickým expertem na tuto problematiku a zároveň se snaží vést dialog i s našimi koaličními partnery. Myslím si, že v rámci koalice SPOLU je to téma, které se postupně vyvíjí. Mluvil jsem s několika členy ODS a mám pocit, že i u nich začíná převažovat spíše pozitivní pohled na euro. Samozřejmě ten boj ještě není vyhraný.

Věřím ale, že i pohled většinové společnosti, a obzvlášť voličů koalice SPOLU nebo vládních stran, se začíná měnit a podpora přijetí eura u nich roste. Evropská unie i naši odborníci se snaží srozumitelně komunikovat výhody, které euro přináší, ať už jde o cenovou stabilitu, levnější a bezpečnější obchodní transakce v eurozóně, nebo další benefity. Myslím si, že lidé to začínají stále více vnímat a chápat. A tím pádem věřím, že se vytváří i větší společenský tlak na to, aby se euro stalo prioritou a bylo skutečně přijato.

Miloš Nový nedávno v jednom rozhovoru zmiňoval, že s ohledem na složitost celé této problematiky, ale i na to, jak se o ní ve společnosti diskutuje, vnímá jako realistický vstup do eurozóny roky 2029 až 2030. Samozřejmě za předpokladu splnění všech kritérií a vstupu do mechanismu ERM II. Já doufám, že se tohoto plánu budeme držet. A věřím, že v té době už euro skutečně mít budeme.

Podobně třaskavým tématem české politické scény je manželství pro všechny, které podporovala třeba také vaše předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Nakonec tedy prošlo takzvané partnerství. Jste jako mladý člen TOP 09 spokojen s tímto výsledkem?

Pokud jde o mě, určitě podporuji manželství pro všechny jako manželství. Je na čase, abychom už konečně stejnopohlavní páry zrovnoprávnili zcela. Nicméně partnerství, které prošlo, vnímám jako nějaký mezikrok, který je dobrý, jde správným směrem a práva ve spoustě aspektů skutečně narovnal. Věřím ale, že je jenom otázka času, kdy manželství stejnopohlavních a heterosexuálních párů postavíme na úplně stejnou úroveň. Stát by měl co nejméně zasahovat do rodinných poměrů, do toho mu opravdu nic moc není. Pokud budu poslancem, tak se určitě budu zasazovat o to, aby manželství pro všechny prošlo. Už to mělo být dávno.