Premiér Andrej Babiš zkritizoval předsedu senátu Miloše Vystrčila. Prý je diplomatický amatér a návštěva Tchaj-wanu byla jen propagační cestou za státní peníze. Šéf ANO přitom zneužívá miliardy ve volební kampani a jeho mediální obraz v zahraničí je spojován s osobními skandály.
Babiš poskytl před návratem senátní delegace rozhovor serveru Parlamentní listy. „Nemá žádné zahraniční zkušenosti a každý, kdo má aspoň elementární diplomatické znalosti, ví, že způsobem, jakým to předvedl pan předseda Vystrčil, se se zahraničními partnery prostě nemluví,“ opřel se do předsedy Senátu. Dodal, že ani mluvit nemůže, protože neumí anglicky, a je to „diplomatický amatér“.
Vystrčilova cesta na Tchaj-wan měla podle premiéra jen jediný účel – zviditelnění před říjnovými volbami. „Pan Vystrčil se umně zapojil do kampaně před našimi krajskými a senátními volbami, ale i do předvolebního boje v USA, kde je vztah k Číně velkým tématem,“ míní.
Jazykové schopnosti
V tomto případě platí „mluviti stříbro, mlčeti zlato“. To nejmenší je výhrada k jazykovým znalostem předsedy senátu. Je to obvyklá karta Andreje Babiše, který podobně trénoval Bohuslava Sobotku a naposledy kandidáta na post ministra kultury Michala Šmardu. Sám přitom hovoří „husákovskou“ česko-slovenštinou, a když je v živém přenosu bez dosahu marketérů, jeho projev často postrádá logickou obsahovou i větnou stavbu.
Nevadí mu, že anglicky neumí jeho klíčová ministryně financí Alena Schillerová, která navíc lhala, že „v Bruselu hovoří zásadně anglicky a tlumočníka nevyužívá“. Hospodářské noviny v květnu uveřejnily, že Schillerová se do té doby zúčastnila pouze jedné ze sedmi videokonferencí unijních ministrů financí, kde se probíraly dopady koronavirové krize.
„Hlavně proto, že se prakticky nedomluví anglicky. Není schopna se svými kolegy z ostatních zemí o ničem vyjednávat. Přitom ve hře byly a stále jsou obrovské částky,“ psal deník. Na rozdíl od standardních schůzek v Bruselu není na videokonferencích k dispozici tlumočení, proto ministryni zastupovala její náměstkyně Lenka Dupáková.
Kdo je ve volební kampani?
Mnohem licoměrnější jsou další výroky. Je bizarní, že zrovna premiér vyčítá Vystrčilovi cestu na Tchaj-wan údajně z předvolebních důvodů „za státní peníze“. Ačkoli tvrdí, že říjnové volby nesouvisejí s vládní agendou a řešením koronaviru, nedělá v poslední době nic jiného, než že v kritické situaci veřejných rozpočtů rozhazuje desítky miliard korun na dluh vybraným cílovým skupinám.
Babiš podřizuje volební kampani prakticky veškeré svoje konání. Zúčastnil se jejího ostrého startu a propaguje na plakátech často nesmyslné a lživé „úspěchy“ hnutí ANO typu „zařídili jsme 184 kilometrů nových dálnic“ nebo „zmodernizovali jsme 194 krajských nemocnic“ – což v obou případech skutečně neplatí.
„Shodou okolností“ v tomto čase vymýšlí jednou rouškovné, podruhé zrušení superhrubé mzdy, které dlouho odmítal, a posledním hitem je rozdání čínských roušek a respirátorů všem seniorům.
Kdo a kdy bude balit a distribuovat tři miliony poštovních balíků, zatím zůstává utajeno. Slibem ale nezarmoutíš, i když vláda slibovala ochranné pomůcky rozeslat už na jaře, kdy byl virus agresivnější než dnes. Že si vzpomněl zrovna měsíc před volbami… Než se rozhoupe, každý si je znovu pořídí sám. Mnozí senioři navíc o laciné Babišovo podbízení nestojí.
Dětinská řevnivost
Největší chucpe je ovšem premiérovo mentorování Vystrčila ohledně „elementárních diplomatických znalostí“ a „zahraničního amatérismu“. Nepůsobí příliš věrohodně, pokud má za zády jako poradce pro čínské otázky Rudolfa Jindráka, současně ředitele zahraničního odboru Pražského hradu. To on mu nalévá diplomatická „moudra“, jak uctivě se chovat k čínskému komunistickému režimu?
Babišovo skeptické vyjádření může také působit jako projev dětinské řevnivosti. Po dlouhé době je o České republice v zahraničních médiích slyšet v pozitivních souvislostech. To se už dlouho nestalo, když na Hradě sedí vlivová rezidentura Pekingu a Kremlu a vládu současně vede trestně stíhaný agent StB vyšetřovaný kvůli zneužívání miliardových dotací – první premiér členské země EU, kvůli němuž Evropský parlament přijal ostrou a bezprecedentní rezoluci.
Odlišný mediální obraz
Mediální obraz Andreje Babiše v zahraničí je skutečně diametrálně odlišný. Nejde jen o střet zájmů a problémy s evropskými dotacemi. Skutečně masivně a po celém světě se o něm psalo v souvislosti s několikasettisícovými demonstracemi na Letné. Zpravodajství stovek evropských, amerických, asijských i australských médií, jejichž výčet by byl velmi dlouhý, informovalo o největších protestech od vzniku České republiky a nespokojenosti s populistickým oligarchou v čele vlády.
Stačí porovnat příklady zahraničního tisku. Americký magazín pro zahraniční politiku Foreign Policy zveřejnil v roce 2015 už legendární článek o českém „Babisconim“ a varoval před nebezpečným vývojem v České republice. Babiš ho chtěl tehdy zažalovat, ale nakonec si to rozmyslel.
O senátní cestě psal mimo jiné vlivný americký deník The Washington Post, který dával Českou republiku jako příklad ostatním evropským zemím. „Aféru, která proměnila Českou republiku v nejotevřenějšího kritika čínské hegemonie v Evropské unii,“ považuje za „osvěžující“ v době, kdy v některých postkomunistických zemích ochabuje vůle po západním spojenectví.
To si jistě nemyslí hradní okruh a premiérovi se špatně poslouchá, když se o České republice nepíše jen v souvislosti s jeho problémy a protesty proti jeho politice. Proto potřebuje tento respektovaný počin shodit. Nejlépe to shrnul dvorní redaktor Mladé fronty DNES Petr Kolář.
„Znáte ten pocit, kdy sedíte na pohovce před televizí a sledujete něco příšerně kýčovitého až trapného? Třeba reality show, kde vystupují bizarní lidé, vykládají neuvěřitelné věci, a vy tak nějak dumáte, jestli to ještě myslí vážně, nebo už je to nějaký hodně ujetý způsob zábavy. Ze směsi studu a trapnosti si začnete zakrývat oči. Přitom mezírkou mezi prsty přeci jen sledujete, jestli ,toʻ ještě pokračuje a jak to asi skončí…“ píše v komentáři.
Snaživý Babišův zaměstnanec měl na mysli „cirkus“ kolem předsedy senátu na Tchaj-wanu, ale ve skutečnosti dokonale vystihl pocity mnohých z působení a chování jeho chlebodárce.
