Mobilizace a loutková referenda na okupovaných územích jsou i vzkazem Západu

Opožděný projev ruského diktátora nepřinesl žádné velké překvapení. Rusko podle něj chce osvobodit Donbas, a proto zvýší zbrojní výrobu a provede částečnou mobilizaci. Praktické vojenské dopady těchto kroků nejsou sice velké, ale je třeba na ně pohlížet jinou než přísně vojenskou optikou. Podle mnohých komentářů jde především o reakci na tlak ze strany jestřábů doma v Rusku, kteří po podobném kroku volali už minimálně od léta. Zároveň ale nelze přehlédnout, že jde i o celkem jasný vzkaz Západu. Rusko opět hrozí jadernými zbraněmi a násilné připojení okupovaných území k Rusku má těmto hrozbám dodat váhu. Moskva doufá, že když části Ukrajiny, na kterých jsou momentálně usazeni jejich vojáci, prohlásí za Rusko a rozvine nad nimi pomyslný jaderný deštník, Západ Ukrajině zakáže je znovu dobýt.

Kyjev jako loutka

Jedním z důvodů je, že Kreml zjevně do značné míry věří vlastní propagandě o tom, že Ukrajina se stala jen pěšákem Západu v boji proti Rusku, a tak když Washington nařídí, Kyjev poslechne. To sice není pravda ani náhodou, ale faktem je, že obavy z eskalace konfliktu by mohly západní země přimět k nátlaku na Kyjev, aby se nepokoušel nově „ruská“ území osvobodit silou, ale raději s agresorem jednal. To může být ruský hlavní cíl.

Dále čtěte

Ruský prezident Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Moskvě nevycházejí plány, reaguje Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení prohlásil, že je to na obranu před…

Je nepopiratelné, že Ukrajina se může hrdinsky bránit ruské invazi především díky vojenské, humanitární, ale i přímé finanční pomoci ze zahraničí. Za svůj statečný odpor platí cenu daleko vyšší, ale bez podpory se prostě neobejde. Kdyby se podařilo narušit jednotu, která zatím přes některé menší rozpory panuje, bylo by to pro Moskvu politické vítězství. Ukrajinci se ruských hrozeb neleknou, ale Západ by mohl.

„Mírový“ plán z Mexika

Nejlepším výsledkem by pro Rusko momentálně bylo, kdyby se podařilo konflikt zmrazit. Jeho armáda totiž na bojišti prohrává. Energetické suroviny nejsou tak účinnou zbraní, jak Rusko doufalo—což samozřejmě neznamená, že efekt nemají—a sankce naopak bolí čím dál tím víc. Moskva už v posledních týdnech naznačovala ochotu jednat. Plán na minimálně pětileté příměří zveřejnil mexický prezident Manuel Lopéz Obrador. Oficiálně jej má představit OSN tento týden.

Reakce Ruska mnohé napoví, ale už teď se dá říci, že právě pětiletá přestávka by byla momentálně výrazně výhodnější pro Rusko. Mexický prezident je navíc celkem jasně na straně Moskvy. V červnu odsoudil dodávky zbraní Ukrajině jako nemorální. Odmítl se připojit k sankcím a jeho strana v mexickém parlamentu v březnu iniciovala vznik Skupiny mexicko-ruského přátelství. Opakovaně prohlásil, že válce šlo zabránit jednáním, které ale západní velmoci odmítly.

Boj o veřejné mínění doma i v zahraničí

Pokud Moskva na tento „mírový“ plán zareaguje vstřícně, což se dá očekávat, pak lze i na mobilizaci a připojení okupovaných území nahlížet jako na součást tzv. veřejné diplomacie. Rusko se pokouší mluvit přímo k západní veřejnosti, kde hlasy volající po „míru především“ mohou výrazně posílit. Hrozba další eskalace dohromady s vyhlídkou míru může mnohé přesvědčit, že je čas konflikt ukončit. Část veřejnosti může začít vnímat, že překážkou je Kyjev.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Ukrajina totiž logicky trvá na tom, že jednání jsou možná, jen pokud se Rusko z okupovaných území stáhne. Pokud by Západ dovolil, aby si Rusko anektovalo další kus Ukrajiny a pak to posvětilo příměřím na pět let, které mu dá možnost alespoň částečně obnovit svou sílu, byla by to prohra s dalekosáhlými důsledky pro celý svět. Mexická nabídka míru, pokud Rusko bude alespoň částečně věrohodně tvrdit, že ji bere vážně, ale bude znamenat, že právě tohle budou muset představitelé západních zemí vysvětlit svým občanům.

Politici a hybridní válka

Zatím se i podle projevů francouzského a německého prezidenta na Valném shromáždění OSN zdá, že to chápou. Oba svorně prohlásili, že Rusko musí vrátit Ukrajině okupovaná území a teprve pak je možné jednat. Je ale nasnadě, že Rusko stejně jako v případě covidu a energetické krize aktivuje svou pátou kolonu a bude aktivně pracovat na tom, aby veřejné mínění v Západních zemích ovlivnilo ve svůj prospěch.

Moskva se pokusí vykreslit sebe samu jako tu racionální stranu, která chce jednat. Kyjev pak bude označen za toho, který brání míru, jenž by obnovil dodávky levného plynu, po čemž už teď ruská pátá kolona volá. Politici musí začít domácímu publiku vysvětlovat, proč takový návrh žádný skutečný mír neznamená. Znamená to jen přestávku do doby, než se Rusko bude cítit dostatečně silné na to, aby to zkusilo znovu.