Ruští mobilizovaní. FOTO: Odbor informací a tiskové služby hlavy Republiky Krym / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Odbor informací a tiskové služby hlavy Republiky Krym / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Vladimir Putin nedávno nařídil vytvořit databázi všech Rusů registrovaných u vojenských úřadů, v níž budou uvedeny všechny dostupné informace o každém jednotlivci. Vytvořit ji mají ministerstva obrany a digitálního rozvoje země a Federální daňová služba a další ministerstva a mnoho úřadů má mít povinnost tam dodat informace. Panují pochybnosti, jestli se něco takového může podařit.
„Odvodní úřady jsou jednou z mála věcí, které v posledních 20 nebo 30 letech postrádaly jakoukoli reformu,“ říká pro Novaja Gazeta Europe Sergej Krivenko, předseda skupiny pro lidská práva nazvané Občan. Armáda. Právo. „Všechny osobní záznamy branců jsou stále pouze na papíře. Existují jakési nesourodé seznamy a útržkovité databáze, které se již léta neaktualizují. Mobilizace ukázala, že v této oblasti je naprostý nepořádek. Proto na to šéfové zareagovali a nařídili, aby se všechny údaje shromáždily do jednotné databáze. Kromě toho, kdyby došlo k velké válce proti NATO, potřebovali by mít kompletní informace o všech, kteří mohou být mobilizováni.“
Zatím nic takového nevzniklo, protože úředníci ministerstva obrany takovou integrovanou databázi prostě nepotřebovali a donedávna nikdo nepředpokládal, že by taková mobilizace mohla být někdy vyhlášena. Při běžných odvodech bylo k dispozici dost mladých mužů. Teď je situace jiná. Změně ale brání technické problémy a korupce.
„Dělat pochybné obchody je z korupčního hlediska mnohem výhodnější. Můžete brát úplatky jak od těch, kteří chtějí narukovat, tak od těch, kteří narukovat nechtějí. Řídicí postupy jsou na odvodních úřadech vyloženě příšerné, chybí jim pracovníci. Nestačí jen vytvořit integrovanou databázi, protože je třeba ji pravidelně aktualizovat. V těchto úřadech jsou počítače, ale je třeba je propojit sítí, navrhnout potřebné programy, umožnit pracovníkům přístup a tak dále,“ vysvětluje Sergej Krivenko.
I když bude taková databáze vytvořena a uvedena do provozu, korupce tu zůstane, protože lidé přijdou na triky a způsoby, jak systém obelstít. O úplatcích se hodně mluví a vedou se nějaká šetření, ale vojenské prokuratuře se zatím nepodařilo úplatkáře dopadnout. Od zavedení nových přísných opatření se čeká spíš to, že se výše úplatků zvýší. „Vypadá to spíše jako další blamáž. Vytvoří jakýsi trapný systém a budou dál chytat lidi na ulici, jako to dělají vždycky,“ shrnuje Krivenko.
„Je téměř nemožné to splnit,“ vysvětluje pod podmínkou zachování anonymity jeden z úředníků ministerstva obrany. „Není vybavení, nejsou zaměstnanci a není čas: zaklínadlo odvodů začalo hned po skončení mobilizace. Rozhodně to nestihneme včas. Je velmi pravděpodobné, že velká část peněz určených na vytvoření databáze bude rozkradena a zbytek peněz by stačil na vytvoření jakési databáze, kterou by bylo možné předvést nejvyšším představitelům. Šéfové se v počítačích stejně nevyznají. Takže budou spokojení.“
Další článek popisuje, jak draho Rusko válka v nejbližší době přijde. „Pokud budou válečné akce pokračovat i v roce 2023, celkový rozpočet na válku a okupaci by podle výpočtů agentury Novaja-Evropa mohl dosáhnout 7 až 8 bilionů rublů (111,5-127,5 miliardy eur). Pokud ztráty Ruska zůstanou na současné úrovni, v rozpočtu brzy nebudou peníze na vyplacení odškodného za zabité a zraněné bojovníky. Úřady budou nuceny omezit výdaje na sociální systém, natisknout další peníze a prudce zvýšit ruský státní dluh, domnívají se ekonomové.“
Ekonom Sergej Aleksašenko se domnívá, že se v roce 2023 výdaje na národní bezpečnost zvýší o 58 procent na 4,41 bilionu. Toto zvýšení výdajů je nutné, aby se na okupovaných územích Ukrajiny „udělal pořádek“.
Současně se úřady mohou pokusit vyhnout kritickému nárůstu dluhu, což vzhledem k tomu, že dochází k nepokojům mezi branci, vypadá také poměrně riskantně. Pro vládu bude jednodušší částečně odmítnout plnění slibů ohledně plateb brancům, domnívá se ekonom Maxim Mironov. Jednou z možností je vyplácet vysoké mzdy pouze za účast v bojích.
Protože rezervy, zvýšení daní a již plánované škrty ve výdajích na pokrytí deficitu nestačí, vláda si bude aktivně půjčovat peníze. Díry v rozpočtu se budou lepit ze dvou zdrojů: prodejem dluhopisů federální půjčky a inflací prostřednictvím nadměrné emise hotovosti. Dluhy ale také něco stojí.
„Předválečný státní dluh Ruska činil 20,8 bilionu (325,8 miliardy eur) a plánuje se, že v roce 2022 vzroste na 23,4 bilionu (367,4 miliardy eur). Před mobilizací vláda rovněž počítala s růstem státního dluhu na 25,3 bilionu (394,2 miliardy eur) v roce 2023 a na 29,5 bilionu (459,7 miliardy eur) v roce 2025. Podle vládního plánu bude při růstu dluhu na tuto částku jeho obsluha stát 1,8 bilionu rublů (28 miliard eur) ročně, což přesáhne roční výdaje federálního rozpočtu na školství a zdravotnictví,“ píše Novaja Gazeta.
Válka na Ukrajině je hodně drahá záležitost.
