Mohutnější než kampaň ANO. Reklamu Agrofertu na Čapím hnízdě za 272 milionů šetří policie

FB

Areál farmy Čapí hnízdo | FOTO: FB

Ve stínu vládní krize by neměly zapadnout kauzy spojené s premiérem Babišem. O obžalobách v kauze Čapí hnízdo má být rozhodnuto v létě. Policie šetří podezření z daňových úniků přes fiktivní reklamu firem Agrofertu, mohutnější než volební kampaň ANO.

ČTK

Vedlejším efektem sporu o demisi ministra kultury Antonína Staňka s hrozbou pádu vládní koalice je odvádění pozornosti od toxických kauz předsedy vlády a jeho holdingu. Nejde jen o pokračující střet zájmů a neoprávněné vyplácení dotací Agrofertu vyplývající z auditu Evropské komise, ale zároveň o šetření trestních věcí kolem farmy Čapí hnízdo, nejlepšího projektu, jaký kdy Andrej Babiš podle jeho slov vymyslel.

Obžaloby do konce srpna

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v České televizi prohlásil (4. 7. 2019), že předpokládá rozhodnutí dozorového státního zástupce Jaroslava Šarocha ve věci padesátimilionového dotačního podvodu případu Čapí hnízdo do konce srpna.

Ostře sledovaná kauza eskalovala v polovině dubna, kdy policie navrhla obžaloby šesti obviněným včetně premiéra Babiše a jeho nejbližších rodinných příslušníků. Den poté za nevyjasněných okolností rezignoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek a na jeho místo vzápětí nastoupila Marie Benešová, která tuto kauzu od počátku zpochybňovala.

Dozorový státní zástupce má několik možností, jak se může zachovat. Buď podá obžaloby na všechny obviněné, nebo na část z nich, a celá věc bude směřovat k soudu. Může také policii vrátit věc k došetření nebo celý případ odložit. Tyto varianty by ovšem vzbuzovaly vážné podezření ze zákulisních tlaků.

Premiér a jeho okolí totiž činí vše pro to, aby tuto kauzu sprovodili ze světa. Dozorový žalobce dosud postup vyšetřovatelů nerozporoval, stejně jako dohled vykonávaný pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Nelze si proto příliš představit, že by o vině či nevině Andreje Babiše a dalších obviněných v této věci nerozhodl nezávislý soud.

Fiktivní reklama za 272 milionů

Současně se po několika liniích rozbíhá ještě závažnější případ podezření z daňových úniků v řádu desítek milionů korun přes nerealisticky objemnou reklamu zadávanou farmě Čapí hnízdo skupinou Agrofert. Ačkoli podezřelé okolnosti těchto transakcí zmiňovala už zpráva OLAF v prosinci 2017 a tým vyšetřovatelů dotačního podvodu Pavla Nevtípila, policie je začala samostatně prověřovat až letos v březnu.

Policisté se podle serveru Neovlivní zajímají o to, zda hospodaření farmy Čapí hnízdo nedoprovázely daňové úniky. Prověřují stovky milionů korun vynaložených během několika let na reklamu výlučně firmám Babišova holdingu, podezření z nezákonného odpočtu DPH a dalších daňových deliktů.

Ve stejné věci podal koncem května trestní oznámení senátor Tomáš Goláň. „Je jasné, že reklamu o takovém rozsahu nemohla firma na Čapím hnízdě, které ji ani nemělo zapsanou jako předmět své činnosti,  fyzicky realizovat. To by musela touto reklamou polepit ve Středočeském kraji každé stéblo trávy,“ uvedl.

Goláň je toho názoru, že tuto fiktivní reklamu si firmy ze skupiny Agrofert daly do nákladů, což znamená daňový únik. „V daňovém řízení je to už vše promlčené. Jediná možnost, jak reklamu na Čapím hnízdě otevřít, je trestní řízení,“ dodává.

Zatajený hlavní příjem

Zpráva OLAF uvádí, že z analýzy faktur společnosti Farma Čapí hnízdo vyplývá, že příjem z reklamy, objednané dvaceti sedmi firmami ze skupiny Agrofert, dosahoval drtivé většiny výnosů farmy. V letech 2010 až 2013 dosahovaly roční příjmy Čapího hnízda z reklamy 71 až 91 procent všech výnosů v celkovém objemu 272 milionů korun.

Farmu převzala po předepsané pětileté lhůtě společnost Imoba z holdingu Agrofert, odkud byla podle závěrů policie účelově vyčleněna. Vyšetřovatelům OLAF v rozporu se skutečností tvrdila, že jejím hlavním předmětem podnikání bylo poskytování čtyřhvězdičkových pohostinských a ubytovacích služeb.

Ze znaleckého posudku zpracovaného společností Česká znalecká vyplývá, že bez tržeb z reklamy od společností z Agrofertu by farma Čapí hnízdo nebyla schopna dostát svým závazkům vyplývajícím z úvěrových smluv uzavřených s HSBC bankou v celkové výši 380 milionů korun.

V samotné žádosti o přidělení evropské dotace společnost uvádí, že příjmy z reklamy a komerčních prezentací dosáhnou 20–25 milionů korun. Jak zjistil server iRozhlas, tyto částky vyvolávaly už tehdy pochybnosti. To vyplývá z posudku ekonomického experta Karla Mojžišíka zpracovaného pro středočeský dotační úřad v roce 2008, kdy se o přidělení dotace rozhodovalo.

„Projektovaný příjem ve výši 25 milionů se zdá být značně nadhodnocený,“ uvádí posudek. V projektu podle něj chybí jakákoliv zmínka o počtu a ceně reklamních ploch. Maximální možnou hodnotu reklamy vyčíslil na 12,5 milionu ročně. Projekt označil jako finančně nepřesvědčivý a kvůli nejasným příjmům těžko průchodný. Přesto dotaci dostal.

Dvakrát víc než evropská kampaň ANO

Problém spočívá v tom, že se roční objem reklamy zprostředkované farmou Čapí hnízdo pro firmy Agrofertu z České republiky, Slovenska a Německa vyšplhal na výši 65 až 70 milionů korun, která se vymyká všem běžným standardům. Imoba ji dosud nedoložila a odmítá v tomto směru poskytovat jakékoli informace.

Jen pro porovnání. Celostátní kampaň hnutí ANO v posledních volbách do Evropského parlamentu, zdaleka nejmohutnější ze všech kandidujících stran, dosáhla výše 35 milionů korun.

Magazín Reportér (8. 7. 2019, zde) oslovil reklamní experty, kteří v celkovém objemu 272 milionů korun za reklamu spatřují ekvivalent zhruba 1100 billboardů pořízených celý rok po dobu pěti let. Místní obyvatelé z okolí areálu Čapího hnízda si přitom nepamatují, že by zaznamenali jakoukoli masivní kampaň na produkty Agrofertu.

Podle jedné takové reklamní smlouvy, uzavřené mezi farmou a Agrofertem Deutschland, měly být na Čapím hnízdě a okolí po celý rok 2012 k dispozici reklamní nosiče a akce za necelých 9 milionů korun. Na smlouvu s podezřením z daňového úniku upozornil českou Finanční správu už v roce 2014 německý finanční úřad. V té době už vedl Ministerstvo financí Andrej Babiš a k žádnému doměření daně nedošlo.

Přes reklamu časté daňové úniky

Imoba vyšetřovatelům OLAF argumentovala, že farma začala využívat reklamní plochy kvůli ekonomické krizi jako zdroj příjmů, bez kterých by tehdy zkrachovala. Přesto dostávali paradoxně její vedoucí manažeři roční mzdu ve výši až 5 milionů korun.

ČTK

„Je absolutně nepřípustné, že by tímto způsobem pomáhala jiná společnost ve skupině v době krize,“ tvrdí navíc daňový poradce Michal Hanych ze společnosti SimpleTax. „Jestliže spřízněná firma potřebuje finanční pomoc, může si samozřejmě od jiné společnosti půjčit. Ale není možné přesouvat zisk, aniž by byly poskytnuty služby v odpovídající tržní hodnotě.“

Různé pokusy o optimalizaci za pomocí objednávek reklamy patří mezi nejčastější metody, kterými se firmy daním vyhýbají, jelikož se dají snadněji zastřít. Finanční úřady obvykle zkoumají, zda tato reklama vůbec proběhla a nejde jen o umělé snižování daňového základu a zda sjednaná cena odpovídá poměrům na trhu.

Z poslední doby je známý případ podnikatele Michala Pavlíka, který dostal šestiletý trest odnětí svobody za vystavení stovek fiktivních faktur za reklamu na závodních autech veteránů. Celkem šlo o částku přesahující 46 milionů korun.

Jak dopadne Agrofert? Tato kauza je teprve na začátku. Stane se dalším testem současných poměrů po nástupu Marie Benešové a po čerstvé změně ředitele pražské policie, která šetří i podezřele mohutnou a netransparentní reklamu přes farmu Čapí hnízdo. Mohutnější než volební kampaně ANO.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner