Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Moldavsko je zemí, která potřebuje naši podporu, a aby to tam dopadlo dobře, je stejně jako na Ukrajině nejen v jejich zájmu, ale i v našem, prohlásil na pátečním briefingu k dění v Moldavsku velvyslanec z odboru východní Evropy ministerstva zahraničních věcí Jaromír Plíšek. Česká republika zemi, kterou se v rámci hybridní války pokouší destabilizovat Ruská federace, poskytla v rámci pomoci deset milionů korun.
„V úvodních fázích ruské agrese na Ukrajině se podle mnoha informací zdá, že kdyby šlo vše podle plánu, už jsou dnes ruské tanky na hranicích Rumunska,“ řekl na pátečním setkání s novináři velvyslanec Jaromír Plíšek. Rusko se snaží dostat Moldavsko od začátku války na Ukrajině pod svoji kontrolu. Vyplývá to ze zpráv ukrajinské rozvědky, která zachytila ruský plán na zničení demokracie Moldavska a nastolení kontroly nad jejím územím.
Energetická závislost, dezinformace a destabilizace společnosti
„Vyvinulo se to jinak a Rusko se dnes snaží dostat Moldavsko pod svoji kontrolu prostřednictvím hybridních prostředků, jako energetická závislost, dezinformace a celková destabilizace populace,“ popsal velvyslanec Plíšek. K tomu má Rusko dobré podmínky. Moldavsko bylo téměř ze sta procent závislé na dodávkách ruského plynu. V okamžiku, kdy toho Ruská federace začala zneužívat, přišly na řadu dodávky ze Západu, které jsou ale výrazně dražší. Na zimu navíc proevropská vláda zvládla vyjednat alternativní zdroje plynu. K přijímání dezinformací je zase náchylná starší generace Moldavanů, která je zvyklá sledovat ruské televizní kanály a není zvyklá vnímat Rusko jako nepřítele.
„Vláda s výraznou pomocí Evropské unie, Rumunska a dalších partnerů zajistila po celou zimu alternativní dodávky energií. Byl tam problém markantního rozdílu v cenách energií. Ten se podařilo do značné míry částečně vyřešit systémem kompenzací prostřednictvím speciálního fondu,“ pokračoval na setkání s novináři Plíšek. Do fondu se zapojila i Česká republika příspěvkem deseti milionů korun.
Česká republika ale Moldavsku pomáhá i dalšími způsoby. Země, která sousedí s Ukrajinou a Rumunskem, v loňském roce získala status kandidátské země na členství v Evropské unii. „Vypíchl bych taky akce na předávání zkušeností z toho předvstupního období. Na rozdíl od západoevropských států máme v sobě tu zkušenost i vlastních chyb, které jsme v té době dělali. Moldavani o to mají zájem,“ odpověděl na otázku deníku FORUM 24 Plíšek.
Dalšími oblastmi jsou také rady ohledně transformace velkých státních podniků, prevence praní špinavých peněz, za což bylo i samotné Moldavsko kritizované, protože nepostupuje dostatečně rychle.
„To, čím je cenná naše podpora Moldavsku, je, že je konstantní a dlouhodobá. Od začátku existence české rozvojové pomoci máme Moldavsko jako prioritní zemi. Každý rok se ta pomoc pohybuje ve výši až čtyř milionů eur. Částky nejsou velké, ale díky tomu, že to děláme kontinuálně, tak je zde Česká republika viditelná a je to oceňované ze strany Moldavanů,“ dodal na setkání s novináři velvyslanec v Moldavsku.
Zlomový rok 2020
To, v jaké situaci se aktuálně Moldavsko nachází, se dá odvozovat od roku 2020, kdy v prezidentských volbách poměrně překvapivě zvítězila současná moldavská prezidentka, bývalá ministryně školství a premiérka Maia Sanduová. K ještě většímu překvapení se jí podařilo vyvolat předčasné parlamentní volby, které v létě 2021 opět překvapivě vyhrála jí zformovaná strana PAS s programem obnovy země, jasné evropské integrace a boje s korupcí.
„Od začátku toho období, kdy byl parlament zvolen pod vedením premiérky Natalie Gavrilitsaové, se Moldavsko jasně přihlásilo k evropským aspiracím, a přestože čelilo mnohým krizím, tak si myslím, že se s touto situací moldavská vláda velmi dobře vyrovnávala,“ popsal český velvyslanec v Moldavsku Stanislav Kázecký.
Situace se zásadně změnila v únoru roku 2022 se začátkem války na Ukrajině. První nápor, který byl na Moldavsko činěn, byl především uprchlický, kdy zemí prošlo zhruba 800 tisíc uprchlíků. Ti z velké části pokračovali do dalších zemí Evropy. V zemi jich zůstalo zhruba 80 až 90 tisíc. „ Jen pro ilustraci – z Kišiněva do Oděsy je to zhruba 120 kilometrů. Když začalo první bombardování v Oděse, tak byly výbuchy slyšet i v Kišiněvě,“ okomentoval Kázecký s tím, že i kvůli válce na Ukrajině se Moldavsko dočkalo kandidátského statusu.
Proevropská vláda má v moldavském parlamentu pohodlnou většinu. I tak ale v nedávné době došlo k výměně několika ministrů a předsedy vlády. Premiér Recean má bezpečnostní profil, je to bývalý ministr vnitra. „Vedení vlády odpovídá více současné situaci v regionu, kdy Moldavsko čelí výrazným hrozbám hybridní války,“ dodal český velvyslanec v Moldavsku.
O tom, že je Moldavsko standardní zemí, svědčí podle něj i to, že se na pondělí připravuje kvalifikační zápas na mistrovství Evropy mezi Českou republikou a Moldavskem. Fotbal navíc Moldavsko spojuje s Českou republikou více, než by se mohlo zdát. Zakladatelem kišiněvského fotbalu je totiž rodilý Čech Josef Seidl. V pondělí mu bude v moldavském hlavním městě odhalena pamětní deska.
Míří Moldavsko do Evropské unie?
Aspirace Moldavska na vstup do Evropské unie nejsou nic nového. Moldavské ministerstvo zahraničních věcí se už asi deset let jmenuje ministerstvo zahraničních věcí a evropské integrace. Udělení kandidátského statusu vnímali v Moldavsku jako historickou událost. Podmínky se snaží plnit způsobem „svědomitých žáků“. Naráží to na velký odpor celého justičního aparátu a na podvyživenost státní správy.
„Podpora evropského směřování za poslední rok roste. Především v rumunsky mluvící části Moldavska, ale myslím si, že relativně roste i mezi rusofonními obyvateli,“ vysvětlil český velvyslanec v Moldavsku Stanislav Kázecký.
České republice vstup do Evropské unie trval zhruba deset let. Nedá se tak očekávat, že Moldavsko to zvládne rychleji. „Je to proces, který je poměrně dlouhý. Jsou to technikálie, které není možné řešit během krátké doby. Na rozdíl od Ukrajiny jsou Moldavani v těchto věcech více realističtí. Dělají pro to ale, co mohou,“ popsal Kázecký.
Moldavská vláda má aktuálně kromě reforem, které jsou pro vstup do sedmadvacítky potřebné, plné ruce práce s přípravou druhého summitu Evropského politického společenství. Ten první se v létě loňského roku konal na Pražském hradě. Podle Jaromíra Plíška z odboru východní Evropy ministerstva zahraničí existuje poměrně pravidelný kontakt mezi českým úřadem vlády a Moldavany, kteří se věnují přípravě.
„Dáváme jim zkušenosti, které jsme během loňského roku získali. Důležitým prvkem je to, že už jen to, že bylo rozhodnuto, že další vydání summitu bude právě v Moldavsku, dává jasný signál o tom, kam Moldavsko patří,“ popsal na setkání s novináři v Černínském paláci, sídle ministerstva.
Podněstří jako takové je politický problém
Součástí Moldavska je také separatistický region Podněstří. Ten se v roce 1991 odtrhl od Moldavské SSR. Mezinárodně stát uznaly jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie, přičemž tato území rovněž nejsou mezinárodně uznávána. Jde o úzký pruh území podél řeky Dněstr, které se s výjimkou dvou malých předmostí nachází celé na jeho levém břehu.
Celý region ale podle velvyslance Jaromíra Plíška nefunguje k ruské spokojenosti. „Už delší dobu mají potíže s rotací a dopravou materiálu a tak dále. Přes Ukrajinu to nejde a přes Rumunsko to nejde tuplem,“ prohlásil s tím, že věří, že představa, že Podněstří pomůže nějakým způsobem porazit Ukrajinu nebo napadnout Moldavsko, je úplně lichá.
Na území Podněstří se podle odhadů vyskytuje asi šest tisíc ruských vojáků. Navíc se tam nachází i ruské struktury, které mohou připravovat diverzní akce. „To, že je tam ta armáda ilegálně, je pravda. Že by to mělo sehrát nějakou velkou vojenskou roli v tomto konfliktu, tak to asi sotva,“ dodal Plíšek.
V Podněstří jsou dvě skupiny ruských vojsk s jiným mandátem. Jednou skupinou jsou takzvaní mírutvorci, kteří jsou tam v podstatě v návaznosti na separatistický konflikt v roce 1992 a kteří jsou v Podněstří umístěni na základě platné dohody s Moldavskem. Část ruských vojáků, jejichž přítomnost je zpochybňována, jsou ruští vojáci, kteří v Podněstří působí bez mandátu a jedním z jejich úkolů je hlídání muničního skladu v obci Cobasna, což je relikt studené války. V muničním skladě je podle odhadů 20 tisíc tun vojenského materiálu, který se tam přesunul v 90. letech z bývalých základen ruských vojsk v Evropě.
„Podněstří jako takové je politický problém. Je to problém, ze kterého Moldavané nemají radost. Nemyslím si, že by v současné době byl zájem moldavské vlády o eskalaci toho problému,“ popsal český velvyslanec v Moldavsku Stanislav Kázecký. Z ruských vojáků v Podněstří nemá radost ani Ukrajina. „Je to určité bezpečnostní riziko pro Ukrajinu a určitě Ukrajinci pečlivě sledují, co se v Podněstří děje,“ dodal.
