Moldavský velvyslanec: Rusko se snaží ovlivňovat volby. Měli jsme i případy předplacených demonstrací

ROZHOVOR / Moldavsku nehrozí bezprostřední vojenské nebezpečí ze strany Ruska, říká velvyslanec Moldavska v České republice Alexandru Codreanu. Objevují se ale hybridní hrozby. „Rusko se snaží ovlivňovat například volby, volební politický proces a také využívá dodávky energie k nátlaku na Moldavsko,“ popisuje. V rozhovoru pro deník FORUM 24 také mluví o procesu vstupu Moldavska do Evropské unie a vztazích s Českou republikou.

Jaká je nyní situace v Moldavsku?

Situace v Moldavsku je od začátku ruské invaze na Ukrajinu složitější. Existují různé bezpečnostní a hybridní hrozby. Nepociťujeme ale bezprostřední bezpečnostní hrozby, protože Ukrajina ruské invazi odolává a my jsme jí za to velmi vděční.

Snažíme se také podporovat Ukrajinu, a to nejen politicky a diplomaticky na mezinárodních fórech. Pomáháme také tím, že poskytujeme podporu prostřednictvím solidárních pásem, která Ukrajině pomáhají vyvážet zboží, například obilí, na Západ. Posíláme humanitární pomoc do ukrajinských regionů a asi nejvíce oceňované je, že Moldavsko ponechává otevřené hranice, vítá ukrajinské uprchlíky na svém území a umožňuje jim také tranzit přes Moldavsko. Myslím, že od loňského roku prošlo Moldavskem více než jeden milion uprchlíků a kolem 100 000 jich v naší zemi zůstává. Počet se mění v závislosti na bezpečnostní situaci zejména v sousední Oděské oblasti. Ukrajinští občané cestují do Moldavska také proto, že z Ukrajiny nelétají přímé lety, takže nejbližší letiště jsou v Moldavsku.

Rozhodně podporujeme Ukrajinu a neuznáváme žádná území anektovaná Ruskou federací. Uznáváme suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a budeme ji nadále podporovat. Moldavští vůdci, prezident, premiér také cestovali do Kyjeva.

Zmínil jste, že z Ruska Moldavsku žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí.

Ano, neexistují žádné bezprostřední vojenské hrozby.

Takže podle vás není v tuto chvíli pravděpodobné, že Rusko zaútočí nebo provede nějakou vojenskou operaci v Moldavsku?

Loni se objevily znepokojivé zprávy o možných útocích na Oděskou oblast, která je blízko Moldavska. Nyní jsou ale hlavními hrozbami takzvané hybridní hrozby. Rusko se snaží ovlivňovat například volby, volební politický proces a také využívá dodávky energie k nátlaku na Moldavsko, protože Gazprom byl jediným dodavatelem zemního plynu. I s platnou smlouvou o dodávkách se loni na podzim – začátkem zimy – dodávky Gazpromu pro Moldavsko snížily na polovinu, takže jsme se poučili a v letošním roce již máme nové smlouvy se západoevropskými dodavateli a děláme zásoby plynu v podzemních zásobnících na Ukrajině a v Rumunsku. To je užitečné pro překonání příští zimy bez jakéhokoli tlaku.

Jak významné jsou ty hybridní hrozby a jak se s nimi Moldavsko vypořádává?

Moldavsko se rozhodlo navýšit kapacity národních institucí, ministerstva vnitra, policejních sborů a také monitorovat činnost zahraničních médií, zejména ruských. Mediální kanály, které podkopávají Moldavsko a propagují válku Ruska proti Ukrajině, u nás dostaly zákaz vysílat. Tato opatření samozřejmě musí být provedena v souladu se zákonem a bylo nutné přijmout nové předpisy, které by posílily veřejné instituce, jež mají na starosti monitoring médií. Navýšení kapacit bezpečnostních orgánů je také důležité – Moldavsko sousedí s Ukrajinou a válka generuje další hrozby. O zásobování energií jsem se již zmínil. Museli jsme se stát odolnější.

Další obava se týká protestní činnosti. Lidé mají právo demonstrovat, ale naše úřady také poznamenaly, že některé demonstrace v Moldavsku byly podporovány zahraničními penězi. Moldavsko má několik uprchlých oligarchů, kteří se snaží ovlivnit politický proces, takže došlo k mnoha případům předplacených demonstrací. S tímto fenoménem se musíme vypořádat, protože je to proti jakýmkoli demokratickým hodnotám, proti zákonu. Orgány činné v trestním řízení musí tyto peněžní operace identifikovat a čelit jim.

Je ale třeba zmínit také obrovské shromáždění s vlajkami Moldavska a EU v květnu 2023 v centru Kišiněva na podporu cílů evropské integrace. Bylo to vnímáno jako důležitý politický signál, že v parlamentu je proevropská většina a obyvatelé Moldavska ve své drtivé většině podporují demokratickou evropskou perspektivu naší země.

Zhoršily se tyto hrozby s válkou na Ukrajině? Protože na území Moldavska byla ruská armáda ještě předtím.

To je další bezpečnostní hrozba, které Moldavsko čelí – přítomnost ruské armády na území Moldavské republiky, ve východní části, v odtržené Podněsterské oblasti. Naším cílem je vyřešit tento konflikt mírovou cestou, ale zároveň žádáme Ruskou federaci, aby bezodkladně stáhla své jednotky a výzbroj z území Moldavské republiky. Protože žádný stát nemůže legálně mít vojenské jednotky na území nějaké země bez jejího souhlasu. A neexistuje žádný souhlas Moldavska. Naposledy byla žádost o stažení znovu vyhlášena moldavským prezidentem na Valném shromáždění OSN v září tohoto roku.

Moldavsko opakovaně prohlásilo, že chce situaci řešit mírovou cestou, formou jednání a dialogu. Je vůbec možné jednat s Ruskem?

Od loňského roku není proces mezinárodního vyjednávání o urovnání konfliktu v Podněstří aktivní. Rusko a Ukrajina byly stranami tohoto mezinárodního rámce, a protože jsou nyní ve válce, nic významného se v procesu vyjednávání neděje. V tuto chvíli se Kišiněv snaží udržovat dialog s místními úřady a starat se o tamní obyvatele.
Neočekáváme zásadní průlom v politických jednáních, proto se snažíme udržet stabilitu celého Moldavska a nevytvářet v tomto regionu další bezpečnostní hrozby. To je hlavní bod. Věříme, že jak postupujeme v jednání o přistoupení k EU, šance na mírové řešení rostou. Protože tam nejsou žádné velké etnické konflikty, složení obyvatelstva je víceméně stejné – mix Moldavanů, Ukrajinců, Rusů. Mnoho lidí v neuznaném Podněstří má moldavské občanství, což je známkou toho, že chápou, jaké jsou výhody reintegrované Moldavské republiky.

Myslíte si, že by vstup do EU mohl pomoci vyřešit konflikt?

Pomůže to, a to ještě před vstupem Moldavska do EU, protože jednání o přistoupení nějakou dobu potrvají. Jak již bylo zmíněno dříve: čím více jsme integrováni, tím více výhod pro občany a podniky Moldavské republiky. Věříme, že v případě neexistence jakéhokoli etnického konfliktu je možné vyjednat politické urovnání konfliktu v Podněstří.

A jak vnímáte současný vývoj toho procesu vstupu Moldavska do Evropské unie?

Moldavsko už nějakou dobu usiluje o vstup do EU. V roce 2014 jsme podepsali Asociační dohodu, což znamená politické přidružení a ekonomickou integraci s EU. A v loňském roce jsme získali status kandidátské země EU a letos hodně pokročíme k zahájení přístupových jednání do EU. Měli jsme několik doporučení Evropské komise k implementaci a věřím, že do konce října dosáhneme významného pokroku. Očekáváme tedy dobré rozhodnutí od Evropské komise, ale pak potřebujeme i příznivá politická rozhodnutí členských států EU.

Jsem rád, že jsem byl vyslán do Prahy, kde pozoruji velkou podporu Moldavska ze strany České republiky. I během nedávné návštěvy moldavské prezidentky v Česku jsme slyšeli další vyjádření o této podpoře.

Vstup do EU není jen o zvýšení stability a ekonomické prosperity. Věřím, že je to také způsob, jak zachovat demokratickou orientaci Moldavské republiky. Znamená to přidat se do sféry míru, demokracie a ekonomické prosperity, oproti bytí ve velmi nestabilním prostředí, někdy s válkou, na Východě.

Jsou někteří členové EU proti vstupu Moldavska?

Přijmout zemi za kandidáta také vyžaduje jednomyslné rozhodnutí, takže proti tomu nebyly žádné členské státy EU. Od loňského roku jsme realizovali několik doporučení Evropské komise. Věříme, že s těmito dodatečnými argumenty budeme mít stejnou podporu ze všech členských zemí EU. Sdělení komise přijde v listopadu, očekáváme, že bude pozitivní, a pak někdy v prosinci bude zasedat Rada Evropské unie, kde to členské státy schválí.

Rusko se snaží ovlivňovat volby a také využívá dodávky energie k nátlaku na Moldavsko.

Mohla by být situace v Podněstří problémem v procesu vstupu do EU?

Nemáme teď žádný signál, že by to byl problém. Ve srovnání s jinými vleklejšími konflikty, které jsou krvavější, nebo etnickými konflikty, které jsou velmi složité, je řešení konfliktu v Podněstří spíše záležitostí politických jednání. Věříme, že naše šance na vyřešení konfliktu se se vstupem do EU zvýší.

Chtěla bych se ještě trochu vrátit k ukrajinským uprchlíkům, kterých je v Moldavsku hodně, jak jste sám zmínil. Jak se s nimi země vyrovnává?

V tuto chvíli je vše v pořádku, ale na začátku uprchlické krize jsme byli velmi znepokojeni, protože jsme nikdy neměli podobnou zkušenost. Ale byla tu vůle lidí a vlády uprchlíky přijmout a my jsme otevřeli hranice a nechali je otevřené.

Teď nemáme žádné uprchlické tábory, všichni ukrajinští uprchlíci jsou ubytováni v menších lokalitách a v soukromých domech s rodinami a to je samozřejmě pohodlnější. Kromě národních zdrojů získáváme podporu od mezinárodních organizací. Česká republika byla vlastně mezi prvními zeměmi, které nabídly podporu, například ministerstvo vnitra podpořilo UNHCR (organizaci OSN pro uprchlíky), která okamžitě pomohla Moldavsku, a několik dalších zemí bylo požádáno o podporu této operace.

Ukrajinským uprchlíkům jsme otevřeli trh práce a zdravotnický systém, mohou chodit do škol. Otevřeli jsme také přímé vlakové linky z Kišiněva do Kyjeva, protože ukrajinský vzdušný prostor je uzavřený, nelétají tam žádné lety, takže to byl docela užitečný nástroj pro spojení mezi našimi dvěma zeměmi a také pro cestování dále na Západ, pokud by potřebovali.

Na festivalu Palm Off Fest Divadla pod Palmovkou se letos hrálo také moldavské představení, které pojednává o stalinském teroru, který se ve 30. letech výrazně dotkl besarabských Rumunů. Znamenalo to zničení několika desítek tisíc životů obyvatel dnešního Moldavska. Máte pocit, že se Moldavsko stále vyrovnává s následky těchto událostí?

Stále více informací o deportaci se objevovalo koncem 80., začátkem 90. let a je to samozřejmě dost bolestivé, protože spousta rodin má nějaké příbuzné, kteří byli deportováni. Celkově proběhly od roku 1941 do začátku 50. let tři vlny deportací. Během tohoto desetiletí bylo podle některých historiků deportováno na Dálný východ a Sibiř 80 000 až 120 000 lidí. Mnoho deportovaných zemřelo. A proto je důležité toto uchovávat v kolektivní paměti. Tuto deportaci odsuzujeme, ale musíme si ji také různými způsoby připomínat, včetně tohoto divadelního představení, aby se tato tragédie v budoucnu neopakovala.

A samozřejmě, tato deportace je sovětským dědictvím, to je další argument, proč chceme žít v demokratické evropské společnosti a nebýt součástí historie, kde nejsou respektována lidská práva. Představení bylo zahájeno v Kišiněvě v roce 2019, ale od té doby se hrálo i v dalších cizích zemích. Tentokrát jede do Prahy, Berlína, Bruselu a Bistrity. Příští rok na jaře se představí v Polsku.

Moldavské divadelní představení „Sibiřské spisy“ bylo pořádáno pod záštitou Velvyslanectví Moldavské republiky v Praze a Velvyslanectví České republiky v Kišiněvě. Má velkou podporu, včetně finanční podpory, Ministerstva kultury Moldavské republiky a Ministerstva kultury České republiky. Čeští organizátoři festivalu Palm Off Fest byli velmi otevření a vstřícní i proto, že jde o první příležitost, kdy moldavské divadlo vystoupilo v Praze.

Jsem velmi rád, že se to povedlo uskutečnit. Měli jsme tady v Praze v říjnu skutečně takový „moldavský týden“, protože kromě kulturních akcí, jako je divadelní představení a výstava obrazů moldavského umělce, se konaly i významné politické a obchodní akce (oficiální návštěva prezidentky Maia Sandu v Česku, Mezivládní výbor pro hospodářskou spolupráci, Společné podnikatelské fórum). Přispívá to k dalšímu rozvoji velmi dobrých vztahů mezi Moldavskou republikou a Českou republikou.