Monika Hohlmeierová FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Europoslankyně a předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová téměř před rokem dorazila do České republiky na kontrolní misi kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Nyní deníku FORUM 24 poskytla rozhovor, v němž hodnotí nejen výsledky mise, ale také kontrolní mechanismy plánu obnovy nebo stav právního státu v naší zemi. A v této věci podle ní existují naprosto jasné pochybnosti.
Zásadním rozhodnutím europarlamentu bylo schválení tzv. plánu obnovy. Jak by měly členské státy bránit zneužívání evropských prostředků z tohoto plánu?
Nejprve bych ráda řekla, že jsem velice kritická k procedurám plánu obnovy, které nepovažuji za transparentní. Pro Výbor pro hospodářskou kontrolu je dnes téměř nemožné získat konkrétní národní plány, pokud někdo z členů nemá extrémně dobré vztahy s daným členským státem nebo s tamními novináři. Není tak jasné, jak se dozvíme, které části plánů Evropská komise kritizuje a proč. Vadí mi, že to není transparentní. Státy spolu s Evropskou komisí nejsou právě ochotné sdílet informace s Evropským parlamentem, ale my chceme plnit svoji kontrolní roli a mít jistotu, že peníze nebudou jen jednoduše dublovat peníze z jiných evropských dotačních programů a že nebudou utráceny svévolně. Tyto prostředky jsou určeny pro ty, které postihla koronavirová pandemie. Jde například o firmy, které působí v cestovním ruchu, celá odvětví, kterých se dotkl lockdown, prostě takové subjekty, které opravdu potřebují pomoc a podporu.
Zásadní jsou také budoucí investice, díky nimž mohou vznikat nová pracovní místa. Vyplácení prostředků musí být diverzifikováno, nesmí se týkat jedné, dvou nebo deseti společností, ale co největšího počtu. A musí jít zejména o malé a střední firmy. Půjde o velký dopad na ekonomiku. Nejde o permanentní dotační program, ale o dotace, které mají pomoci ekonomice k růstu, rozhodně ne o peníze, které mají pomoci nějakým konkrétním lidem ke zbohatnutí nebo velkým firmám k dalšímu rozšiřování. To určitě ne.
Když ale hovoříte o tom, že chybí transparentnost, musím se zeptat, jak by se to mělo řešit, protože peníze by měly začít být vypláceny během několika málo měsíců, je to tak?
Ano, to je pravda, a proto jsem velmi kritická. Náš výbor se touto věcí bude zabývat. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila Evropskému parlamentu, že budeme mít možnost se do programů dívat a sledovat, co se v členských státech děje. Všechny evropské instituce, které mají kontrolní roli, se na toto ptají a chtějí vědět, kam přesně peníze evropských daňových poplatníků budou směřovat.
V těchto dnech to bude již rok od kontrolní mise výboru CONT do České republiky, kterou jste vedla. Jaké jsou výsledky? Jak se na situaci kolem střetu zájmů českého předsedy vlády díváte dnes?
Myslím, že se nám zásadním způsobem podařilo zvýšit povědomí Evropské komise o tomto problému, tedy o problému střetu zájmů. A za druhé ještě lépe vidíme, že některé procesy trvají opravdu příliš dlouho. To nedokáže pochopit opravdu nikdo, rozhodně ne členové výboru CONT. Čas odhalit takovýto střet zájmů už uběhl. My nemáme žádnou možnost, jak efektivně získat zpět evropské peníze, které byly vyplaceny nesprávným způsobem, a to kvůli příliš dlouho trvajícím auditům. Mnoho členských států včetně Německa nebo Nizozemska si na to oprávněně stěžuje.
Máme tu jasné směrnice, které se ostatně týkají i budoucího fondu obnovy, pracujeme také na rejstříku konečných vlastníků, protože chceme být rychlejší v jasné identifikaci beneficientů evropských peněz. Potřebujeme ale rychlejší postup Evropské komise a rychlejší odpovědi na otázky. Během minulého roku jsme Evropskou komisi požádali o další audit k investicím do infrastruktury. Tyto prostředky totiž musí být využívány výhradně k investicím do staveb, které jsou poté využívány širokou veřejností. Evropská komise zahájila audit a uvidíme, jaký bude výsledek tohoto auditu v České republice.
Má váš výbor nějaké informace o tom, kdy bychom měli znát definitivní výsledky auditů o střetu zájmů?
Od eurokomisaře (pro rozpočet a správu) Johannese Hahna jsem naposledy slyšela, že bychom měli velice brzy dostat odpovědi týkající se problému transparentnosti. Komunikace Evropské komise s českou vládou by měla být zveřejněna, protože vyšetřování i všechny procedury byly ukončeny a nyní běží pouze čas na překlad. Očekáváme odpovědi od komise opravdu brzy, a to včetně přístupu ke všem důležitým informacím.
Ptám se zejména proto, že vzhledem k délce celého procesu se dá očekávat, že česká vláda bude mít zájem na tom, aby vše proběhlo až po sněmovních volbách, které by v Česku měly být na podzim tohoto roku.
To si umím představit, ale pro občany je důležité, aby věděli, co vláda udělala. Není možné něco protahovat jen kvůli volbám. Pokud by tu takový zájem vážně existoval, byl by to velký problém, protože právě vláda by měla mít zájem na tom, aby každý viděl, že všechno je v pořádku a transparentní. Je ale pravda, že tento dojem nemám.
Pravda je, že problémy jsou hlavně v zemědělství. Máme obavy, že koncentrace vlastnictví půdy je nebezpečně velká. Samozřejmě to souvisí i s historií České republiky. Jenže momentálně tu nepůsobí opravdoví farmáři a zemědělci, ale pouze velcí hráči, pro něž jsou zemědělci jen jakýmisi zaměstnanci. My ale uděláme vše pro to, abychom znali konečné beneficienty firem, a to včetně dceřiných společností. Přejeme si, aby i malí farmáři měli možnost rozšiřovat svou půdu a aby mohli obstát v konkurenci. K tomu ale musí existovat spravedlivé podmínky a vše musí být co nejjednodušší. Právě velké firmy mají ten hlavní zájem na tom, aby vše bylo co nejsložitější.
V červnu 2020 přijal Evropský parlament velice jasnou a konkrétní rezoluci, která se týkala střetu zájmů v České republice. Vidíte nějaký dopad této rezoluce?
Ano, Evropská komise se začala více zajímat o řešení celého problému. Také jsme se začali více zabývat tím, že všechno trvá příliš dlouho. Do té doby tu bylo daleko více osob, které se všechno snažily zlehčovat a tvrdily, že Babiš je vlastně docela fajn a že každá vláda přece dělá chyby. Jsem opravdu proti zlehčování jakéhokoli podobného případu, ať už se týká Maďarska, Malty nebo České republiky. Znamenalo by to totiž zároveň zlehčování závažnosti pravidel právního státu. Nemůžeme žádat dodržování právního státu a zároveň nad některými případy zavírat oči.
Když hovoříte o právním státu, jste spokojená s dohodou ohledně tzv. podmínky právního státu?
Je to velice zajímavá věc, protože v otázce podmínky právního státu se nám podařilo dosáhnout pevné dohody. Jsou zde obsaženy všechny evropské hodnoty týkající se zejména nezávislosti justice. Vidím tu případy, kterých se tato podmínka jistě bude týkat, a proto se budeme Evropské komise ptát, jak se daří podmínku naplňovat. Budeme k této nové legislativě připravovat zprávu, aby bylo jasné, že Evropský parlament koná.
V souvislosti s touto podmínkou se nejčastěji mluví o Polsku a Maďarsku. Vidíte ale nějaké problémy v tomto smyslu v České republice?
Doufám, že i kdyby podmínku řešil Evropský soudní dvůr, což si umím představit, bude se týkat všech členských států, v nichž existují podobné problémy. A já vidím v Česku problematické okolnosti a případy, ať jde o kauzu Čapí hnízdo i o další situace, kde vůbec neprobíhalo vyšetřování, nebo když probíhalo, tak bylo zastaveno. Ohledně případů, nad nimiž se vznášejí pochybnosti, česká vláda tvrdí, že se netýkají Evropské unie, protože nebyly zaplaceny z evropských peněz. Mnoho pochybných projektů bylo proplaceno z českého rozpočtu, takže z toho vyplývá, že za problematické projekty platí účty čeští daňoví poplatníci, nikoli česká vláda. A to je pro mne velice jasný případ porušování pravidel právního státu. Stejně jako situace, kdy neprobíhá nezávislé vyšetřování některých případů. V Česku také existují závažné pochybnosti o transparentních výběrových řízeních, najdeme tu různá podivná propojení, z nichž poté těží místní oligarchické struktury. A to není jen o zemědělství a společnosti Agrofert, ale i o mnoha dalších oligarchických skupinách. To jsou otázky, které si musím klást.
