Ruská aktivistka za lidská práva Aljona Popova kritizuje vedení Moskvy, že stále více používá technologie rozpoznávání obličeje. Rostou obavy, že se tím porušuje ústavní právo občanů na soukromí a že je technologie státem používána jako nástroj potlačování nesouhlasu.
Aljona Popova, moskevská právnička a prominentní aktivistka bojující za práva žen, se rozhodla vést s městem soudní spor. Rozhodla se tak poté, co zjistila, že byla identifikována kamerou rozpoznávající obličeje. V dubnu 2018 protestovala před parlamentem proti zákonodárci obviněnému ze sexuálního obtěžování několika žen. Soud pak rozhodl, že porušila přísné ruské přísné zákony o veřejných shromážděních a dostala pokutu 20 000 rublů (310 dolarů).
„Už tehdy mě napadlo zahájit kampaň proti nezákonnému systému rozpoznávání obličeje,“ napsala Popova 7. října v příspěvku na Facebooku a ohlásila, že hodlá podat žalobu.
V posledních letech se Rusko projevilo jako favorit ve vývoji této technologie. V roce 2017 kancelář moskevského starosty oznámila, že město aktivovalo systém rozpoznávání obličeje, do kterého je zapojeno přes 3000 kamer.
Následující rok se technologie testovala při světovém mistrovství ve fotbale. Do konce roku 2019 plánuje město aktualizovat 40 procent ze svých 162 tisíc kamer a oficiálním cílem je pomoci při identifikaci pachatelů.
Rostoucí používání sledovací technologie vyvolalo v mnoha zemích spory a debaty, nakolik je něco takového zákonné. V Rusku se nárůst rozpoznávací technologie shoduje s návratem Vladimira Putina do Kremlu ve funkci prezidenta. Předtím si prohodili s Dmitrijem Medveděvem funkce, aby nedošlo k formálnímu porušení ruské ústavy. Ta zakazuje kandidovat na prezidenta víc než dvakrát za sebou. Tato rošáda vyvolala hněv i posměch mnoha ruských občanů.
Popova chce také zahájit širokou veřejnou kampaň, která by pokračovala i v případě, že by moskevský proces nevyhrála. „Požadujeme federální zákaz používání této technologie.“ Iniciovala také internetovou petici.
Putinova vláda hájí technologii rozpoznávání obličeje jako nezbytný doplněk svého arzenálu v boji proti zločinu a jde prý o opatření, která se používají po celém světě. V Moskvě se ale užívají i proti aktivistům, kteří se zúčastnili protestů za svobodné volby ve městě.
Za protesty bylo uvězněno sedm lidí a další dostali pokutu. Kritici tvrdí, že kamery rozpoznávající obličeje, které používají video v reálném čase, jsou doplněny mobilními kamerami namontovanými na policejních vozech. Ty sledují davy lidí a tento způsob dohledu dokáže mnohé od účasti na shromážděních odradit.
Podle Vjačeslava Abaničeva, otce demonstranta Sergeje Abaničeva, bylo zatčení jeho syna a stíhání možné jen kvůli použití rozpoznávání obličeje. Syn byl zatčen a uvězněn na jeden měsíc kvůli obvinění z napadení, protože 27. července při shromáždění hodil papírový kelímek na policistu.
„Jedná se o velmi vyspělou technologii, kterou lze použít k chytání zločinců nebo vyzvědačů,“ řekl pro ruskou síť Current Time v ruském jazyce spolupracující se stanicí RFE/RL. „Znepokojující a děsivé ale je, že se jedná o úplný dohled nad všemi občany.“
Zdroj: Radio Free Europe/Radio Liberty.
