Vladimir Putin FOTO: FORUM 24/Úřad prezidenta RF/Bezpečnostní služba Ukrajiny/CC A 4.0
FOTO: FORUM 24/Úřad prezidenta RF/Bezpečnostní služba Ukrajiny/CC A 4.0
Narůstající benzínová krize v Rusku se nezastaví jen u toho, že se bude méně jezdit. Ukrajinské údery rafinerie mohou vést k ochromení celé společnosti a projeví se to především ve velkých městech. Ruský spisovatel a bloger Dmitrij Černyšev ve svých příspěvcích na Telegramu a Facebooku popisuje scénář, podle něhož by rozsáhlé výpadky v dodávkách pohonných hmot mohly během několika dnů ochromit fungování Moskvy. Zároveň by jako nutný důsledek výrazně posílil organizovaný zločin.
Jako příklad zranitelnosti velkých měst připomíná stávku newyorských popelářů z roku 1968. Podle něj tehdy „už po dvou dnech bylo město zaplaveno odpadky“ a po devíti dnech, kdy se na ulicích nahromadilo přibližně 100 tisíc tun odpadu, radnice ustoupila požadavkům stávkujících. „Stávka trvala pouhých devět dní. A šlo přitom pouze o popeláře,“ píše Černyšev.
Na tomto příkladu si zkouší představit, co by se mohlo stát kvůli nedostatku benzínu a nafty v ruské metropoli Moskvě. Připomíná, že moderní velkoměsta jsou závislá na nepřetržité logistice a že „moderní město samo téměř nic nevyrábí. Existuje díky neustálému proudu tisíců nákladních vozidel každý den“. Zásoby základního zboží jsou podle něj dimenzovány pouze na několik dní, někdy dokonce na hodiny.
Černyšev předpokládá, že prvními projevy krize by byly dlouhé fronty na čerpacích stanicích (což se projevuje už teď), vznik černého trhu s pohonnými hmotami a omezení veřejné dopravy. Následně by podle něj začaly kolabovat stavebnictví, komunální služby i zásobování obchodů.
„V běžném supermarketu jsou zásoby velmi omezené: mléko – asi na jeden až dva dny, chléb – méně než jeden den, zelenina – dva až tři dny, maso – několik dní. Jako první mizí čerstvý chléb, mléko, vejce, maso, zelenina a ovoce. Zatím jsou ještě k dispozici obiloviny a konzervy, lidé je však začínají skupovat ve velkém množství. Probíhají dva procesy současně, jak se dodávky snižují, tak poptávka roste. V důsledku toho se regály rychle vyprazdňují. Zavádějí se prodejní limity. Na jednu osobu maximálně jedno balení těstovin, rýže, mouky atd. Hromadně se zavírají restaurace, protože chybí dodávky surovin.“
Autor pak pokračuje líčením dalších pohrom, které přijdou jako padající kostky v dominu. Delší výpadky dopravy by se promítly do fungování nemocnic i lékáren. Za zvlášť rizikové označuje nedostatek inzulínu, antibiotik, léků proti bolesti nebo kardiologických přípravků. Současně upozorňuje na možné problémy s odvozem komunálního odpadu. Podle jeho odhadu by po několika dnech byly kontejnery přeplněné a po dvou týdnech by mohla nastat „hygienická katastrofa“.
Eskalace pak bude pokračovat. Pokud by Ukrajina začala útočit na plynovou infrastrukturu, mohly by v Moskvě nastat výpadky elektřiny. Připomíná přitom závislost kanalizačního systému na čerpacích stanicích. Vyzývá čtenáře, aby si představili důsledky situace ve velkoměstě, pokud v něm přestane fungovat kanalizace.
V dalším příspěvku a Facebooku Černyšev popisuje možné bezpečnostní dopady palivové krize v Rusku. Přirovnává ji k období americké prohibice ve 20. letech minulého století, kdy vysoké zisky z nelegálního obchodu s alkoholem významně posílily mafii.
Podle něj se obdobný vývoj dá očekávat i v Rusku, které označuje ironickým názvem „Nebenzínka“. Podle něj by se nejprve rozšířil černý trh s pohonnými hmotami a obchodování s místy ve frontách nebo s příděly paliva. Následovat by podle jeho scénáře měla korupce v přídělovém systému, padělání různých povolení a postupné pronikání organizovaných zločineckých skupin do logistických řetězců.
„Dále vznikne obrovský kriminální trh. Od ‚černých cisternových vozů“ až po celé sítě neoficiální distribuce. To už není krádež, loupež a pašování, ale je kontrola nad trhem. S velkou pravděpodobností se čekisté pokusí podmanit si i tento trh. A právě tady začne skutečná válka čekistů s bandity… Do války se zapojí četné ozbrojené soukromé bezpečnostní služby, které střeží ropné rafinerie, a osobní armády oligarchů. Stát ztrácí monopol na legitimní použití násilí a situace v zemi začíná čím dál více připomínat třeba Somálsko,“ uzavírá Černyšev.