Moskva spolupracuje s Tálibánem. Čeho chce dosáhnout?

youtube.com

Ilustrační foto (Taliban v Afghánistánu) | FOTO: youtube.com

Rusové posilují svou přítomnost v Afghánistánu a možná Tálibánu dodávají zbraně, tvrdí vysoce postavený americký generál. Moskva radikální hnutí otevřeně podporuje od roku 2014, kdy začal svá chapadla do země natahovat Islámský stát, který s Tálibánem soupeří. Ve hře jsou také masivní zisky z opia a mocenské tahanice v regionu.

„Věřím, že Rusko se především snaží zvýšit svůj vliv v oblasti. Myslím, že je na místě předpokládat, že Tálibánu dodávají zbraně nebo další podporu,“ prohlásil před několika dny americký generálporučík Joseph Votel. Další američtí generálové nedávno před Kongresem vypovídali o zvýšené ruské aktivitě v Afghánistánu. Situace v zemi je nadále bezútěšná, válka mezi centrální vládou v Kábulu a Tálibánem uvízla na mrtvém bodě s tím, že vláda má mírnou převahu, především díky podpoře spojenců.

USA považují spolupráci Moskvy a Tálibánu za součást mocenské konkurence. Je to citlivá záležitost, neboť v Afghánistánu (a Pákistánu) se před rokem 2001 ukrýval strůjce útoků z 11. září 2001 Usáma bin Ládin. Rusové zase podle analytika Samuela Ramaniho došli k závěru, že americké vojenské působení v Afghánistánu k ničemu nevede a situaci jen zhoršuje.

Ruský prezident Vladimir Putin považuje kontakty s Tálibánem za nezbytné, aby se země úplně nerozpadla. Americkou přítomnost v oblasti už Rusové vnímají jako rozpínavost Washingtonu. „Proč jsou zrovna v Aghánistánu? Pokud bychom něco takového dělali my v Mexiku, netrápilo by to Američany? Zkusili jsme to na Kubě a víte, jak to dopadlo. Myslím, že je to překonané,“ vylíčil svůj postoj ruský vyslanec v Kábulu Zamir Kabulov, jehož role při vyjednávání v regionu stále roste. Ironií osudu dodávali v osmdesátých letech Američané zbraně Tálibánu, aby bojoval proti Sovětům.

Nepřítel mého nepřítele je můj…

Putin se v roce 2015 údajně setkal s tehdejším šéfem Tálibánu Muhammadem Mansúrem na vojenské základně v Tádžikistánu, kde měli probírat spolupráci v boji proti Islámskému státu v Aghánistánu. Tálibán poté popřel, že by ke schůzce došlo a Mansúra podle všeho v roce 2016 zabil spojenecký nálet. Podle magazínu The Diplomat však sám Kabulov uznal, že Moskva udržuje s Tálibánem v tomto ohledu určité vazby navzdory starému nepřátelství. Poukázal na to, že organizace je rozštěpená a některé frakce jsou méně radikální, s těmi je ochoten vyjednávat.

Podle analytika Hashima Wahdatyara k tomu mají Rusové ke své současné politice několik strategických důvodů. Za prvé chtějí, aby Spojené státy viděly ruskou roli při řešení problémů v regionu, kde západní koalice zatím s Ruskem příliš nepočítala. Kromě toho Rusové rozšiřují svůj mocenský záběr nejen na Sýrii a Blízký východ, ale také na Afghánistán a Pákistán.

Islámský stát navíc od roku 2014 v chudých vesnicích nabíral rekruty a v zemi měl ještě před rokem na tři tisíce bojovníků. Moskva se přesto obává dalšího rozmachu džihádistů ve státech Kavkazu a Střední Asie, tito bojovníci představují přímou hrozbu pro ruskou národní bezpečnost. Rusko doufá, že Tálibán může pozici džihádistů v regionu oslabit, obě organizace proti sobě totiž bojují. A z tohoto pohledu je pro Rusko Tálibán pochopitelně menší zlo než IS, který má regionální ambice. Jeho bojovníci mohou přes hranice lehce pronikat do bývalých sovětských republik, kde mají už teď džihádisté solidní základnu, a plánovat útoky na území Ruské federace.

Moskva a Tálibán spolu proto sdílejí zpravodajské informace, uznala už před rokem mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová, která tehdy popřela, že by Rusové Tálibánu dodávali zbraně, jak nyní tvrdí část americké generality. Podle ní Rusové dodávají zbraně jenom oficiální vládě v Kábulu. Podle bývalého agenta CIA Phillipa Mudda ale Putin svou spoluprací s Tálibánem vychází vstříc středoasijským republikám, zpravodajské informace může předávat rovnou jim, a snížit tak nejen riziko útoku, ale zároveň posílit svou pozici ve Střední Asii, řekl Mudd pro CNN.

Miliony ze smrtících drog

A pak je tu samozřejmě opium. Afghánistán je světová velmoc ve vyvážení ilegálního opia, které se převážně pěstuje v oblastech kontrolovaných Tálibánem, a v Rusku si užívání nebezpečné drogy vyžádá 70 tisíc životů ročně. Moskva věří, že Tálibán může jeho distribuci kontrolovat lépe než vláda v Kábulu, ale je velmi nepravděpodobné, že ho radikálové přestanou vyvážet – prodej opia jim nese asi 100–400 milionů dolarů ročně. Profesorka Stanfordské univerzity Kathryn Stonerová před dvěma lety pronesla odvážné tvrzení, že pro Putina je Tálibán lepší partner při omezení obchodu s opiem než afghánský prezident Ašraf Ghaní, jehož vláda prý na zisky z prodeje drog spoléhá ještě více než Tálibán.

Tyto důvody jsou však podle některých analytiků zástupné a pochybné. „Přestože je primární motivací podpory Tálibánu snaha bojovat proti IS, je to ze strany Moskvy strategická chyba, neboť Tálibové nejsou schopni Islámský stát v oblasti porazit sami. Ve skutečnosti jsou bojovníci IS v Afghánistánu většinou sami bývalí příslušníci Tálibánu a další bojovníci s podporou Moskvy se k IS v budoucnosti přidají,“ tvrdí Wahdatyar. Za lepší řešení považuje, stejně jako mnoho dalších expertů, obecnou podporu centrální vládě v Kábulu. Washington i Moskva však mají vzhledem k napjaté situaci v regionu rozdílné postoje a dosažení konsenzu v dohledné době nelze očekávat.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner