Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko zesměšňují Evropany, kteří jsou údajně „jako ve středověku“ nuceni kupovat dříví na topení, protože nemají ruský plyn. Ve skutečnosti je to Rusko, kde se v mnoha oblastech stále topí dřevem. Vláda vydává ročně více než tři miliardy rublů na vytápění státních institucí dřevem, včetně škol a nemocnic. Palivové dřevo stojí v porovnání s průměrnou mzdou ještě více než v Německu.

Putin 12. října na fóru Ruský energetický týden líčil svou verzi, proč má Evropa problémy s energiemi. „Obyvatelstvo se jako ve středověku začalo zásobovat dřevem na zimu,“ sdělil Putin. „Není to ani výsledek nějaké speciální vojenské operace na Ukrajině, v Donbasu. Vůbec ne. Je to důsledek chybné energetické politiky v řadě předchozích let.“

Dále čtěte

Danuše Nerudová v Týdeníku FORUM: Odříznout občany od Pražského hradu byla neslýchaná drzost

Kdyby byl Týdeník FORUM sportovní plátek, tento týden by se na jeho titulní stránce skvěl výsledek Filipová – Babiš…

Běloruský vůdce Lukašenko se nechal zobrazit, jak osobně řeže dříví pro Evropu.

Jak píše Novaja Gazeta Europe, realita je taková, že letos ruská vláda nakoupila palivové dřevo za 3,6 miliardy rublů a do konce roku náklady pravděpodobně přesáhnou čtyři miliardy.

„Palivové dřevo nejčastěji nakupují provozovatelé kotelen pro vytápění domácností. V letošním roce utratili 2,1 miliardy rublů. Na druhém místě je řada státních společností, od zemědělských podniků až po ruské železnice, které za palivové dřevo utratily téměř 450 milionů rublů. V Rusku se palivové dřevo stále používá k vytápění škol, školek, a dokonce i nemocnic,“ píše list. Neděje se to pouze někde v Burjatsku, dělají to i nemocnice v evropské části země – v Tverské a Leningradské oblasti.

Dřevo se také poskytuje rodinám mobilizovaných mužů, na jednu rodinu je přiděleno až deset metrů krychlových paliva. V praxi je však obtížné slíbené metry krychlové získat.

Pokud jde o srovnání Ruska a Německa, je pravda, že kvůli zablokování plynovodu Nord Stream vzrostly ceny palivového dřeva v Německu za rok o 86 procent a v Burjatsku, kde plyn nikdy nebyl, to bylo „jen“ 25 procent. Jenže pro Němce je palivové dřevo mnohem dostupnější. Za průměrnou mzdu si Němec pořídí 27 metrů krychlových dřeva a obyvatel Burjatska pouze 11,5 metrů krychlových.

Podle Rosstatu není 12 procent ruských bytů vybaveno žádným systémem vytápění, což znamená, že jsou vytápěny pouze sporákem nebo elektrickým ohřívačem (což se oficiálně nepovažuje za systém vytápění). V plynové velmoci nemá velké množství domácností zaveden plyn.

Dále čtěte

Rozšířené vydání knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží rychle mizí. Ve skladu už jich máme jen pár, neváhejte

Češi mezi pravdou a lží. Tak se jmenuje kniha Pavla Šafra, které se prodalo více než pět tisíc kusů. I…

Se zahájením invaze na Ukrajinu se dodávky plynu z Ruska do Evropy staly nástrojem války, ale už v roce 2021 začalo Rusko utahovat plynové kohouty a v srpnu 2022 se tok Nord Streamem definitivně zastavil. Podíl Ruska na evropském trhu s plynem se snížil ze 40 na 7,5 procenta.

Evropa již našla nějaké alternativy k ruským zdrojům. EU zvýšila dovoz LNG, zkapalněného zemního plynu, který lze přepravovat tankery. Místo Ruska zaujímají USA. Kromě toho EU prodlužuje životnost jaderných elektráren a zvyšuje produkci a využití uhlí i palivového dřeva. Díky úsporám a diverzifikaci zdrojů energie se Evropa jako celek dokázala připravit na zimu. Zásobníky plynu v Německu jsou naplněny z 95 procent, v Itálii z 93 procent a ceny plynu momentálně výrazně klesají.

Že situace v Evropě není tak dramatická, jak tvrdí ruští propagandisté, se lze dočíst i v ruském tisku. List Kommersant si všímá, že ceny plynu v Evropě prudce klesají již druhý týden po sobě. „Dne 24. října se cena na londýnské burze propadla o 14 procent pod 1000 USD za 1000 m3,“ píše Kommersant. Alexej Bělogorjev, zástupce ředitele pro energetický sektor Institutu energetiky a financí, to pro noviny vysvětluje teplým počasím v Evropské unii, což je faktor, který se v zimě může změnit. Teploty v druhé polovině října jsou nyní o dost vyšší než obvykle a zásoby v evropských skladech také. Je šance, že se do začátku listopadu zvýší na 95 procent. Nedochází k žádným závažným výpadkům v dodávkách norského, alžírského nebo zkapalněného zemního plynu. Podle Bělogorjeva se trhu dotýkají i regulační opatření, o nichž diskutuje Evropská komise. Ta sice ještě nebyla přijata, ale jsou nastíněna a jasně naznačují, že se cenový strop v nějaké podobě uplatní.

Že Evropa neprožívá apokalyptický scénář, tedy konstatují i ruská média, která ještě operují se skutečnými daty.