Ruská policie za použití násilí zadržela přes 800 lidí, kteří v sobotu protestovali v Moskvě a požadovali svobodné volby. Zadržena byla také prominentní aktivistka Ljubov Sobolová. O událostech v sobotní Moskvě přinesl zprávu mj. ruský web The Moscow Times. Úřady již předtím varovaly, že demonstrace je podle nich nezákonná.

Policie ji vytáhla z taxíku a přemístila do dodávky několik minut před akcí, kterou antikremelští aktivisté označovali za pokojný pochod. Jde o protest proti vyloučení jejich kandidátů z voleb, které se mají konat příští měsíc.

Krátce po zahájení protestu reportér agentury Reuters viděl, jak se na jednom z určených protestních míst ve střední Moskvě shromažďuje několik stovek lidí. O několik minut později začali policisté v řadě vytlačovat lidi z oblasti.

Nezávislá monitorovací skupina OVD-Info uvedla, že policie zadržela 828 osob, v některých případech je mlátila obušky i tehdy, když už leželi na zemi. Reportéři Reuteru byli svědky desítek zatčení. V jednom případě policie odnášela i muže, který se držel svého jízdního kola a nesli ho nohama nahoru.
Podle policie bylo 600 zadržených a protestů se údajně zúčastnilo asi 1500 lidí, ačkoli záběry z demonstrací, které se rozšířily v různých částech Moskvy, naznačovaly, že se jich zúčastnilo i mnoho protestujících.

Sobotní protest byl menší než před týdnem, ale ukázal odhodlání kritiků Kremlu – zejména mladších lidí – nadále vyvíjet tlak na změnu a větší otevřenost přísně organizovaného politického systému.

Hněv protestujících se týká především toho, že několika opozičním kandidátům je znemožněno se účastnit zářijových městských voleb v Moskvě. Tyto volby jsou vnímány jako předehra voleb do národních parlamentů v roce v roce 2021.
Úřady tvrdí, že opoziční kandidáti nezískali dostatek pravých podpisů k registraci. Vyloučení kandidáti oponují, že je to lež, a trvají na účasti ve volbách a soudí, že by mohli vyhrát.
„Oni (úřady) si o nás utírají nohy,“ říká studentka Jelena, která se sobotního protestu zúčastnila.

Další účastník, 61letý inženýr Jevgenij Snětkov, označil způsob, jakým úřady zabránily účasti opozičních kandidátů, za drzost. „Neměl jsem jinou možnost než protestovat,“ říká.

Někteří demonstranti provolávali, že Putin je zloděj.

Pozorovatelé uvedli, že policejní přítomnost byla jedna z největších, jaké byly zaznamenány na protestech v posledních téměř deseti letech. V některých oblastech byl přerušen přístup k mobilnímu internetu a policie vytvořila v centru Moskvy kordony, aby lidem zabránila ve shromažďování.

Na podobném protestu před týdnem policie zadržela více než 1300 lidí a šlo o jednu z největších bezpečnostních operací posledních let.

Došlo k zadržením a domovním prohlídkám a bylo zahájeno trestní řízení za spáchání údajného trestného činu spočívajícího v organizování masových občanských nepokojů. Za to hrozí trest vězení až 15 let.

Aktivisté ale tvrdí, že jim ruská ústava umožňuje svobodně protestovat. Úřady namítají, že je třeba předem dohodnout načasování a místo demonstrací a to se před sobotním protestem nestalo. Opozice ale uvádí, že jim úřady opakovaně odmítly umožnit protesty v centru Moskvy.

Režim se snaží opozici kriminalizovat. Vyšetřovatelé v sobotu uvedli, že zahájili trestní vyšetřování údajného praní peněz v hodnotě jedné miliardy rublů (15,3 milionu amerických dolarů) protikorupční nadací, kterou založil Alexej Navalnyj. On sám a jeho spojenci tvrdí, že nadace je transparentně financována z veřejných darů.

Nervozita režimu je pochopitelná, protože Vladimir Putin si sice stále udržuje vysoká čísla důvěry, ale jeho podpora klesá. Po nevalných výsledcích byla dokonce změněna metodika, aby to vycházelo lépe.

Jak uvádí ruský server Meduza.io, úřady „po masových demonstracích mobilizovaly sociology“ a tazatelé „jsou nyní zaneprázdněni průzkumem postojů veřejnosti k volbám, protestům a reakci policie“. Průzkum, který vydalo 2. srpna ruské vládní výzkumné středisko pro výzkum veřejného mínění (VTsIOM) tvrdí, že veřejnost je proti demonstracím a „nepokojům“ a podporuje rozhodnutí moskevských úředníků nezaregistrovat nezávislé kandidáty do nadcházejících voleb do městské Dumy.

Podle VTsIOM data ukazují, že 61 procent Moskvanů a 69 procent všech Rusů podporuje tvrdý postup policie proti nepovoleným opozičním protestům. Problém tohoto průzkumu ale spočívá v tom, že byla položena zcela zavádějící otázka, zda mají úřady povolit účast ve volbách lidem, kteří nemají potřebný počet platných podpisů na svou podporu. Opozice ale říká, že doložila pravost údajně neplatných podpisů, a úřady to ignorovaly. Volební komise třeba vyloučila podpisy, kde se neshodovala čísla pasů, a přitom špatné údaje měla samotná komise. Někdy se úřady vyřádily na technických drobnostech. Vyloučena byla i správná čísla pasů, pokud začínala nulou. Dotaz na přísný přístup policie vůbec neobsahuje popis, co se tím myslí. Policie tloukla lidi, kteří leželi na zemi, a také přítomné novináře. Někteří zbití lidé museli být hospitalizováni. Designerovi Konstantinu Konovalovi policisté před týdnem zlomili nohu a stalo se to dvě hodiny před začátkem demonstrace.

Je zřejmé, že občanská nespokojenost v Rusku narůstá a demonstrace už proběhly v minulosti kvůli důchodové reformě a v současnosti i proti neschopnosti zvládnout velké požáry na Sibiři.