Petr Macinka, Filip Turek a Boris Šťastný (Motoristé sobě) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Inkluze se týká širokého spektra dětí, které do běžné školy patří, upozorňuje nezisková organizace EDUin. Reaguje tak na předvolební sliby některých politických stran, že zruší inkluzi. Téma si vzali za své například Motoristé sobě, pro které je to prý podmínka pro vstup do vlády.
Proti inkluzi ve školách se před volbami vyjadřují Motoristé sobě, kteří tvrdí, že ji zruší. Podle lídra v Moravskoslezském kraji Matěje Gregora je to pro stranu podmínka pro vstup do vlády. Proti inkluzi je také dlouhodobě SPD, která ji prý považuje za „neskutečné zlo“. Zrušení se ale podle ní musí udělat postupně.
„EDUin v této souvislosti považuje za důležité upozornit na to, že společné vzdělávání se týká dětí a žáků s velmi různorodými vzdělávacími potřebami. Inkluze se netýká jen těch, kteří jsou ve výuce zjednodušeně řečeno pomalejší, ale také například žáků nadaných a mimořádně nadaných, žáků s odlišným mateřským jazykem, se sociálním, zdravotním a mentálním znevýhodněním, případně i žáků, u nichž se například vlivem těžké rodinné situace objevilo náročné chování apod.,“ upozornila organizace EDUin.
Proto je podle ní z tohoto pohledu nesmyslné bavit se o rušení inkluze jako takové, protože všechny tyto děti na běžné základní školy patří a jsou schopny vzdělávat se podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
Inkluze byla v Česku zavedena legislativou v roce 2005. Za 20 let se situace podle organizace na základních školách značně posunula, ale stále také přetrvávají některé problémy. V hodinách je například nízká míra individualizace a diferenciace vzdělávání, nedaří se dostatečně identifikovat nadané žáky a učitelé se málo vzdělávají pro práci s žáky se specifickými vzdělávacími potřebami.
Na rezervy poukazuje i analytička EDUinu Lucie Slejšková. „Zejména musíme dát učitelům větší podporu, aby inkluze nebyla občas jen formalitou. Inkluze vlastně znamená vícerychlostní škola a jiná už dneska ani nebude,“ popsala.
„Inkluze se týká dnes tolika žáků od fyzických handicapů přes cizince po mimořádně nadané nebo děti s narušenou psychikou, že kdyby ti, co slibují školy bez inkluze, je ze ZŠ vyjmuly, moc dětí tam nezůstane. Mimo jiné i proto je to nesmysl,“ dodal programový ředitel organizace Miroslav Hřebecký.
Motoristé tvrdí, že „daňoví poplatníci nedobrovolně utratili desítky miliard korun za projekt tzv. inkluze, který po osmi letech existence vedl k tomu, že se dnes najdou děti druhých tříd, které neumějí číst“. Údajně kvůli tomu, že „čekají na ty, kteří v normálních třídách nemají co dělat“.
Školství je podle nich potřeba od základu reformovat. „Inkluze musí být okamžitě ukončena a děti, které nezvládají normální tempo, musejí být vysvobozeny opětovným zřízením speciálních škol či alespoň speciálních tříd,“ stojí v programu strany. Za celé volební období by podle ní došlo k úspoře 20 miliard korun.