NÁZOR / Když před dvěma lety odcházela Jana Mračková Vildumetzová z funkce místopředsedkyně dolní komory parlamentu, nebylo to z jejího vlastního rozhodnutí, ale z donucení. Pakovala se s hanbou, protože lhala o svých stycích s obviněným z kauzy Dozimetr. Teď by tuto osobu Babiš rád viděl jako místopředsedkyni horní komory parlamentu. Má prý totiž tah na branku a vůli.
„Předpokládám, že je to jak ve sněmovně, že bysme mohli mít nárok na jednoho místopředsedu. Podle energie a tahu na branku a vůle si myslím, že by to mohla být Jana Mračková Vildumetzová,“ okomentoval výsledek senátních voleb majitel hnutí ANO Andrej Babiš. ODS jako nejsilnější síla v senátu dala najevo, že nebude proti, že jde výhradně o nominaci ANO. Nicméně je dobré připomenout, kdo paní Mračková Vildumetzová vlastně je.
Kdo viděl povedenou veselohru z roku 1938 Škola základ života, kterou natočil Martin Frič, jistě si vzpomene na scénu, kdy paní Živná v podání Zdenky Baldové oroduje za svého naprosto neschopného syna u několika kantorů, aby nakonec v slzách pronesla větu: „Z měšťanky ho vyhodili, na řemeslo se nehodí. Aspoň tu madurídu kdyby udělal.“
Autoři této komedie jistě netušili, že takovým kvintánem Živným se stane Jana Mračková Vildumetzová. V komunálních volbách nebyla zvolena ani za Stranu zelených v roce 2000, ani za ODS v roce 2004, uspěla až v roce 2012 za ODS, ale ze strany v roce 2014 vystoupila a následně se plně dala do služeb Andreje Babiše, kde vycítila svoji šanci. Její Babišem zmiňovaný tah na branku a vůli lze totiž volně přeložit jako maximální míru servility vůči vůdci. Díky tomu se v roce 2016 stala za ANO zastupitelkou v Karlovarském kraji, dokonce byla v rámci dohodnuté koalice ustavena hejtmankou Karlovarského kraje a stala se i předsedkyní Asociace krajů ČR.
V hejtmanském křesle nejvíce proslula „slavnou ódou“ na Miloše Zemana při jeho návštěvě Karlovarského kraje v roce 2019. „Vaše bonmoty, postřehy, a především váš přehled je fascinující a nezapomenutelný. Skláním se před vaší moudrostí a věřím, že opět za čas budu moci říci: Vítejte u nás, pane prezidente,“ podkuřovala tehdy takřka v pase se lámající Mračková Vildumetzová blahosklonně se tvářícímu Zemanovi.
To však nebyl vrchol jejího „tahu na branku“. Ten nastal až za několik měsíců. Sportovní terminologií řečeno to sice tah na branku byl, ale na branku vlastní. Na ustavující schůzi poslanecké sněmovny byla v listopadu 2021 zvolena za místopředsedkyni dolní komory parlamentu. Jenže pak přišel gól do vlastní sítě. Vyšlo totiž najevo, že jí svědkem na svatbě byl podnikatel Zakaría Nemrah, v té době obviněný a nyní již odsouzený v kauze Dozimetr, jíž se ANO hlasitě vymezovalo vůči vládní koalici, zvláště pak proti hnutí STAN a osobně proti ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi.
Tvrdila sice, že se s Nemrahem nezná či že jde jen o známého jejího muže, ale to byly pouhé lži. Najevo totiž vyšlo, že Nemrah nebyl jen svědkem na svatbě manželů Mračkových, ale stal se i kmotrem jejich dítěte. Její obhajoba tak byla stála méně a méně věrohodná a nakonec byla donucena z funkce odstoupit. Nedobrovolně, plačky a s hanbou.
Nyní se tedy tato přítelkyně obviněného korupčníka hodlá stát s posvěcením svého šéfa místopředsedkyní horní komory parlamentu. ANO evidentně spoléhá na krátkou paměť zdejších občanů a voličů. A není to jen ve vztahu k minulosti Mračkové Vildumetzové, ale i k vlastním tvrzením.
Mračková Vildumetzová by se patrně opět s ohledem na svůj „tah na branku a vůli“ měla totiž stát nejen senátorkou a místopředsedkyní horní komory parlamentu, ale i hejtmankou Karlovarského kraje, kde ANO v komunálních volbách zvítězilo se ziskem 44,03 % a sama Mračková Vildumetzová jako lídr kandidátky dostala 7528 preferenčních hlasů. Jenže je v tom malý háček.
ANO ostře verbálně vystupovalo a vystupuje proti kumulaci funkcí, byť praxe v jeho podání vypadá naprosto jinak. Stačí se podívat na posbírané funkce v případě moravskoslezského hejtmana Josefa Bělici, poslance Richarda Brabce, který deklaroval, že by zůstal poslancem i v případě, že by byl zvolen hejtmanem Ústeckého kraje, či Kamila Farhana, jenž je rovněž poslancem a pro nějž ANO po volbách žádá funkci hejtmana Plzeňského kraje.
Sama Mračková Vildumetzová pak v televizi CNN Prima News prohlásila, že pozice v kraji i v senátu jde podle ní skloubit dohromady.
Obhájit neobhajitelný rozpor ve slovech a činech hnutí ANO se pokusila i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v České televizi v Otázkách Václava Moravce, který jí připomněl, že „ANO bojovalo proti kumulaci funkcí hejtmanek, hejtmanů s poslankyněmi a poslanci“.
„Má to určitý vývoj. My jsme měli takové usnesení, tuším, že to bylo v roce 2017. Dokonce byli dva funkcionáři, kteří se toho politici naši, kteří se ho drželi, byla to Jarka Pokorná Jermanová, která se tehdy vlastně vzdala poslaneckého mandátu, byl to pan hejtman Holiš, který se vzdal. Je to hodně individuální, tak, jak se prostě vyvíjí ten názor, je to hodně o lidech, je to rok 2017,“ odpověděla mu Schillerová, podle které je to zkrátka „hodně individuální“.
„Prostě jsou lidé, jako je Jana Mračková Vildumetzová, která je naprosto pracovitý výkonný člověk, který do toho jde a prostě zvládne to a chce to dělat. Takže ten názor se nezměnil. My si pořád myslíme, že by se nemělo kumulovat. Ale je to individuální a v tomto případě to prostě budeme respektovat, pokud ten člověk bude chtít své funkce vykonávat,“ potvrdila Schillerová, že ANO na svých proklamacích zkrátka nelpí, když se týká některého z jeho členů.
„Upřímně řečeno, je zajímavé, že tu nominaci okamžitě provádí předseda strany, aniž podle mě proběhla nějaká řádná diskuze a podobně. A samozřejmě bude velmi zajímavé sledovat, nakolik bude chtít paní Vildumetzová kombinovat dvě poměrně náročné funkce. Ale už jsme si zvykli, že ANO slibovalo, že nebude kumulovat, a dělá to v míře, která je občas velmi překvapivá,“ okomentoval dění politolog Ladislav Cabada.
Možná že by na situaci Mračkové Vildumetzové lépe než v úvodu zmiňovaná komedie Škola základ života seděla hláška z románu Jaroslava Haška o dobrém vojáku Švejkovi: „Poslušně hlásím, pane feldkurát, že je to hotovej nezmar, jako nějakej Boušek z Libně. Vosumnáctkrát za večer ho vyhodili od Exnerů, a vždycky se jim tam vrátil, že tam zapomněl fajfku. Lez jim tam voknem, dveřma, z kuchyně, přes zeď do lokálu, přes sklep do výčepu a byl by se spustil snad komínem, kdyby ho byli hasiči nesundali se střechy. Takovej byl vytrvalej, že by se moh stát ministrem nebo poslancem.“