Náčelník generálního štábu Karel Řehka FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
Naše bezpečnost je méně jistá než v posledních desetiletích a znovuvyzbrojování není válečné štváčství, napsali velitelé generálních štábů britské a německé armády, maršál letectva Richard Knighton a generál Carsten Breuer. Náčelník české armády Karel Řehka vyslovil s jejich slovy silný souhlas.
„Jako vojenští vůdci vidíme každý den z informací zpravodajských služeb a z otevřených zdrojů, jak se ruská vojenská orientace rozhodujícím způsobem přesunula na západ. Jeho síly se přezbrojují a učí z války na Ukrajině, reorganizují se způsobem, který by mohl zvýšit riziko konfliktu se zeměmi NATO. Je to realita, na kterou se musíme připravit; nemůžeme být lhostejní. Vojenské posilování Moskvy v kombinaci s její ochotou vést válku na našem kontinentu, jak bolestně dokazuje Ukrajina, představuje zvýšené riziko, které vyžaduje naši společnou pozornost,“ napsali generálové ve společném prohlášení, které publikoval britský list The Guardian.
Jak generálové uvedli, společnou prací a tím, že ukážou sílu, mohou Velká Británie, Německo a zbytek Evropy zachovat mír. Konstatovali, že nepíšou své vyjádření jen jako vojenští velitelé armád zemí s nejvyššími vojenskými výdaji v Evropě, ale také jako hlasy Evropy, která se nyní musí vyrovnat s nepříjemnými pravdami o své bezpečnosti. Evropa si po konci „studené války“ užívala svou „mírovou dividendu“, investovala do veřejných služeb a snižovala výdaje na obranu. Tehdy šlo podle nich o pochopitelnou volbu. „Nyní je však zjevné, že hrozby, jimž čelíme, vyžadují ráznou změnu v naší obraně a bezpečnosti,“ konstatovali.
„Na loňském summitu v Haagu se představitelé zemí NATO zavázali vydávat pět procent HDP na obranu a bezpečnost do roku 2035. To odráží naši novou bezpečnostní realitu a vyžaduje to od všech členů těžká rozhodnutí a stanovení priorit ve veřejných výdajích,“ připomněli generálové.
I proto prý považují za svou povinnost vysvětlit lidem, co je v sázce, aby pochopili, proč se jejich vlády zavázaly k největšímu trvalému nárůstu výdajů na obranu od konce studené války. „Lidé musí pochopit, jaká obtížná rozhodnutí musí vlády učinit, aby posílily odstrašující účinek,“ napsali.
„Historie nás učí, že odstrašení selhává, když nepřátelé vycítí nejednotnost a slabost. Pokud by Rusko vnímalo takto Evropu, může ho to povzbudit k rozšíření jeho agrese mimo Ukrajinu. Skutečně víme, že záměry Moskvy sahají dále než k současnému konfliktu,“ varovali.
Dobrá zpráva podle nich je v tom, že Evropa je mocná. „NATO je nejúspěšnější vojenská aliance v historii. Máme sofistikované schopnosti v oblasti pozemních, námořních, vzdušných a kybernetických operací a jaderného odstrašování. A již dlouho se přizpůsobujeme nové bezpečnostní realitě: budováním nového modelu evropské bezpečnosti, který je založen na zapojení, připravenosti a spolupráci,“ uvedli generálové.
Vojenská připravenost podle nich nutně vyžaduje silný evropský zbrojní průmysl. I to je lekce z Ukrajiny, že průmyslová báze je klíčová k udržení a konečnému vítězství ve válce velkého rozsahu. „Nemůžeme odstrašovat, když nemůžeme vyrábět,“ vysvětlují. „Naše průmyslová odvětví musí být schopná udržitelného výstupu – výroby munice, systémů a platforem, které naše armády požadují v tempu vyžadovaném moderním konfliktem,“ míní.
Právě proto Velká Británie podle nich nyní buduje nejméně šest muničních továren, které budou vytvářet schopnost v případě potřeby dodávat zásoby munice. „Německo trvale rozmístí celou bojovou brigádu na východní hranici a upravilo ústavu, aby zpřístupnilo obraně v zásadě neomezené financování. Zahájil se nákup několika tisíc obrněných vozidel, společně s rozšířením průmyslových kapacit,“ popsali velitelé armád s tím, že finanční nástroj Evropské unie „Bezpečnostní akce pro Evropu“ neboli SAFE, poskytne také až 150 miliard eur na posílení evropské bezpečnostní základny.
Veškeré tyto aktivity mají podle nich i morální dimenzi. „Znovuvyzbrojování není válečné štváčství; je to zodpovědné jednání zemí odhodlaných chránit své lidi a zachovat mír. Síla odrazuje agresi. Slabost ji přivolává,“ vysvětlili generálové.
Komplexnost ohrožení podle nich ale zároveň vyžaduje zapojení celé společnosti a upřímnou kontinentální debatu s veřejností o tom, že obrana nemůže být pouze úkolem uniformovaných složek. „Je úkolem jednoho a každého z nás,“ upozornili. Zapojení celé společnosti podle nich představuje budování odolné infrastruktury, výzkum a vývoj v oblasti špičkových technologií ze strany soukromého sektoru a také národní instituce připravené fungovat i za podmínek rostoucího ohrožení. To podle nich vyžaduje i odvahu a upřímný dialog s občany.
V závěru velitelé britské a německé armády apelovali na jednotu evropských zemí a spojenců, pokud jde o společnou odpovědnost za obranu. „Bezpečnost Evropy je naší společnou odpovědností a my ji hodláme společně plnit. Když Evropa jedná společně, jsme neporazitelnou silou. A jednáme společně, nejsme tu jen Velká Británie a Německo,“ uzavřeli.
Prohlášení obou velitelů armád sdílel na svém účtu na sociální síti X také náčelník generálního štábu České armády generál Karel Řehka. „Kolegové mi mluví z duše. Stojí za přečtení,“ poznamenal ve svém příspěvku.
