Po sobotním útoku ukrajinských dronů na ruskou leteckou základnu u města Oleněgorsk na poloostrově Kola jsou severské země ve střehu. K zásahu, který vyřadil z provozu ruský strategický bombardér Tu-22M3, totiž došlo 150 kilometrů od finských, 200 kilometrů od norských a 380 kilometrů od švédských hranic.

„Buďme klidní a ostražití. Teď si prostě musíme zvyknout na to, že máme na hranicích válku,“ prohlásil finský prezident Alexander Stubb. Zároveň uvedl, že situace je pod kontrolou a není důvod k obavám.

„Musíme si také zvyknout na fakt, že Ukrajina musí použít všechny prostředky, aby tuto válku vyhrála. To znamená i různé druhy úderů,“ dodal s tím, že finská strana je v kontaktu se švédským partnerem „ohledně útoku a toho, jak budeme reagovat“.

Švédský předseda vlády Ulf Kristersson to prostřednictvím tiskového oddělení potvrdil. „Premiér sdílí základní poselství finského prezidenta, že není důvod ke znepokojení. V naší blízkosti probíhá válka a my vývoj velmi pečlivě sledujeme.“

Dále čtěte

Rusové denně tankují u Gotlandu díky firmě z Lotyšska. Jejich flotila křižuje Balt u švédských hranic

Ropný tanker, který už několik měsíců kotví u ostrova Gotland v Baltském moři, denně poskytuje palivo ruským lodím z takzvané…

Hanne Olafsenová z norských ozbrojených sil sdělila, že „jako vždy to, co se děje v našem sousedství, bedlivě sledujeme. V Norsku a jeho okolí jsme stále vojensky přítomni a na tom se nic nemění“. Podle deníku Dagbladet země v souvislosti s útokem zatím nepodnikla žádné kroky.

Rekordní vzdálenost

Letecká základna Oleňja s nejdelší dráhou, jakou má ruské letectvo na poloostrově Kola k dispozici, se nachází asi sto kilometrů jižně od Murmansku. Rusové z ní opakovaně provádějí údery na Ukrajinu. Podle deníku Barents Observer odtud startovaly také letouny, které začátkem července bombardovaly dětskou nemocnici v Kyjevě.

Zasažením této základny vytvořili Ukrajinci nový rekord, když o 500 kilometrů překonali dosavadní vzdálenost cíle. Jejich drony totiž ještě nikdy neútočily 1800 kilometrů za ukrajinskou hranicí. Pokud Ukrajina náhle nezískala bezpilotní letouny s delším doletem, existuje několik možných vysvětlení, jak byl útok proveden.

„Jednou z možností je, že drony byly vyslány z ruského území ukrajinskými operátory,“ uvedl pro deník VG Kristian Åtland, hlavní vědecký pracovník Norského obranného výzkumného ústavu.

Dále čtěte

„Musíme zachovat chladnou hlavu. Víme, co je Rusko zač.“ Ålandy se ruského dohledu jen tak nezbaví

„Vrazi, opusťte Ukrajinu,“ hlásá transparent, s nímž den co den od útoku Ruska na Ukrajinu 24. února 2022 protestují obyvatelé…

Nevyloučil rovněž, že bezpilotní letouny mohly být vyslány z třetí země. „Je možné, že se objeví ruská obvinění, že dron byl vyslán z norského nebo finského území, která jsou poloostrovu Kola nejblíže, ale v takovém případě by (Rusové) měli mít dobré faktické informace, než takové obvinění vznesou.“

Podle Åtlanda by útok na základnu Oleňja mohl u Rusů vzbudit pocit zranitelnosti. „V evropské části Ruska je stále méně míst, která jsou mimo dosah ukrajinských dronů. Putin měl dosud pravděpodobně pocit, že poloostrov Kola je bezpečným koutem Ruska, a proto sem přesunul několik bombardérů z jihu země. Ukrajina chce zřejmě říct, že ani tam nejsou ruské bombardéry v bezpečí.“