Tisíce lidí, převážně z Blízkého východu, uvízly v provizorních táborech v otřesných podmínkách na běloruské straně hranice a snaží se nelegálně dostat do EU. Unie Lukašenka obviňuje, že migranty přiváží a přelévá k jejím hranicím, aby se Bruselu pomstil za sankce uvalené po loňských sporných prezidentských volbách.
Lukašenkova vláda, kterou podporuje Rusko, obvinění EU odmítá a obviňuje blok z porušování lidských práv, protože odmítá migrantům umožnit požádat o azyl.
Jak uvádí stanice RFE/RL, „ministři zahraničních věcí 27 členských států EU aktualizovali 15. listopadu na zasedání v Bruselu svůj balíček sankcí vůči Bělorusku a zahrnuli do něj letecké společnosti, cestovní kanceláře a osoby, které se údajně podílejí na roztržce na hranicích Běloruska s Polskem, Lotyšskem a Litvou“. Tyto země tvoří východní křídlo EU i NATO.
Nejvyšší diplomat bloku Josep Borrell po jednání novinářům řekl, že ministři zahraničí dosáhli dohody o pátém kole sankcí, které bude dokončeno v nadcházejících dnech. Konkrétně sankce zasáhnou „poměrně významný počet“ osob a subjektů za „usnadnění nelegálního překročení hranic do EU“. Očekává se, že opatření budou zahrnovat i zmrazení majetku a zákazy cestování. „Dnešní rozhodnutí odráží odhodlání Evropské unie postavit se instrumentalizaci migrantů pro politické účely,“ uvedl Borrell.
„V reakci na migrační krizi Polsko, Lotyšsko a Litva posilují své hranice s Běloruskem. Polská pohraniční stráž 15. listopadu varovala migranty na druhé straně hranice prostřednictvím reproduktorů, že proti nim může být použita síla, pokud neuposlechnou příkazů. Polsko a Litva oznámily, že předchozího dne zastavily každá více než 100 lidí, kteří se pokoušeli překročit hranici,“ píše RFE/RL.
Prezidenti Litvy, Lotyšska a Estonska po setkání s polským protějškem Andrzejem Dudou prostřednictvím videolinky ve společném prohlášení uvedli, že Lukašenko a jeho vláda musí být pohnáni k odpovědnosti za obchodování s lidmi. „Odsuzujeme … kroky Lukašenkova režimu, který zneužívá migranty k politickým účelům,“ uvedli.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis již dříve vyzval, aby byla všechna běloruská letiště zakázána leteckým společnostem, které by mohly potenciální migranty přepravovat, a navrhl pomoc při repatriaci z Běloruska zpět na Blízký východ. „Musíme z minského letiště udělat bezletovou zónu,“ řekl novinářům.
CNN.com píše: „Polsko, Litva a Lotyšsko zvažují spuštění článku 4 NATO kvůli krizi na hranicích s Běloruskem, protože tisíce lidí, kteří uvízli v mrazivých podmínkách, se stále snaží dostat do Evropy. Polský premiér Mateusz Morawiecki v neděli pro polskou tiskovou agenturu uvedl, že tyto tři země jednají o tom, zda tento článek, který vyzývá ke konzultacím v případě ‚ohrožení územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečnosti některé ze stran‘, spustit. Představitel NATO minulý týden uvedl, že vojenská aliance sleduje vyhrocující se situaci a že ‚spojenci NATO jsou plně solidární s Polskem a dalšími spojenci postiženými instrumentalizací migrantů ze strany Běloruska‘. Činitel uvedl, že Bělorusko ‚nese odpovědnost za krizi a že využívání migrantů Lukašenkovým režimem jako hybridní taktiky je nehumánní, nezákonné a nepřijatelné‘.“