Před týdnem zveřejnilo FORUM 24 rozhovor s imunologem Janem Pačesem, který prohlásil, že mutanta delta – „indická mutace“ – se u nás již vyskytuje. Do redakce pak doputoval konkrétnější materiál o šíření této výrazně nakažlivější a vražednější mutace. Deníku FORUM 24 poskytla rozhovor RNDr. Helena Jiřincová, v této věci asi nejkompetentnější osoba v ČR.
S vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění RNDr. Helenou Jiřincovou jsme hovořili o tématu, které nás v srpnu, září či nejpozději v říjnu bude hodně pálit: O šíření výrazně nebezpečnější mutace koronaviru, mutaci delta – indické.
Mutace delta byla zachycena ve 126 případech, a to takřka ne celém území republiky. Je to pravda?
Ano, toto číslo bylo v pátek předáno médiím, a odpovídá skutečnosti. Veškeré podrobnosti včetně grafů už jsou k dispozici v tiskové zprávě na webu SZÚ.
Dle vědeckých autorit je pravděpodobné, že vzestupný trend záchytu mutace delta bude pokračovat přes přijatá opatření proti jejímu importu. Tomuto napovídá i sedmdesátiprocentní detekce delta varianty v rámci diskriminační PCR vůči třicetiprocentní detekci varianty alfa. Co to vlastně znamená?
Upozorňuji, že nelze nyní říci, že bychom měli u všech pozitivních průkazů SARS -CoV-2 sedmdesátiprocentní záchyt varianty delta. Do Národní referenční laboratoře (NRL) jsou totiž zasílány k vyšetření nejen vzorky z některých laboratoří, které neprovádějí diskriminační PCR, ale také z dalších laboratoří, které vyšetřují a vybírají podezřelé vzorky. Jedná se tedy spíše o zkreslení dat směrem k vyšším hodnotám, což je zapříčiněno cíleným výběrem takových vzorků, které se posílají NRL právě již s podezřením na výskyt mutace. Obecně ale vámi zmíněný fakt, že detekce varianty delta mírně narůstá, zmiňuje právě i titulek tiskové zprávy, která vychází z výsledků Národní referenční laboratoře.
Je pravda, že ve Velké Británii už nešíří mutaci delta turisté navracející se z Indie, ale že si deltu Britové předávají mezi sebou?
Ano, v rámci importu (od turistů) jsou ve Velké Británii detekovány i jiné varianty než delta. Zajímavé je, že procento nákaz u importu je v poměrném porovnání nižší než procento nákaz ve sledovaných komunitách. V komunitním přenosu v Británii jednoznačně převládá varianta delta, a to ve všech hrabstvích, jak také vyplývá ze zprávy PHE (Public Health of England).
Jaká opatření by teď měla vláda udělat? Neměla by být – minimálně od momentu, kdy se s podzimem ochladí a lidé se ze zahradních restaurací přesunou do interiéru -– nařízena vyšší intenzita povinné epidemické hygieny?
Národní referenční laboratoř se zabývá čistě odbornou prací, v tomto případě detekcí variant viru a dodáváním těchto dat epidemiologům. Jejich úkolem je doporučit kabinetu další strategii. Tento dotaz patří tedy spíš na Ministerstvo zdravotnictví ČR. Nicméně Británie, která je nám dávána za vzor, je přes veškerá opatření dokladem faktu, že šíření viru není snadné zabránit. Obecně lze konstatovat, že v uzavřených veřejných prostorách by měla přetrvávat povinnost nosit ochranu dýchacích cest, a to respirátory, nikoli pouhé roušky. Za rozumná lze označit i další technicko-organizační opatření, jako je pravidelné větrání či snaha snížit zahuštění lidí v uzavřeném prostoru, ať už třeba prodloužením úředních hodin, nebo například zkrácením intervalů ve veřejné dopravě. Na místě je také kontrola dodržování stanoveného maximálního bezpečného počtu osob na metry čtvereční. Komunitní šíření vytváří evoluční tlak na virus, to znamená, že virus se snaží co nejlépe přežít a přizpůsobuje tomu svou odolnost. Stává se tak odolnějším vůči již poznaným obranným mechanismům lidského organismu. Je třeba, aby veřejnost vnímala tento fakt a pomáhala aktivně zabránit přenosu viru dodržováním všech opatření. V tomto kontextu si je třeba také uvědomit, že současná situace je historicky jedinečná, nikdy v historii lidstva neexistovala tak vysoká hustota osídlení a tak velká rychlost migrace v rámci globálního světa. To vše pomáhá viru v rychlejší evoluci.
Je to na nás!
Česká vláda nezvládla už dvě vlny pandemie – podzimní a povánoční. Že by napotřetí zafungovala, je skutečně těžké věřit. A i kdyby zavedl kabinet Andreje Babiše opatření, která mu doporučí epidemiologové, narážíme již na psychické bariéry. Lidé jsou – a za to vláda nemůže – po roce a půl pandemie vyčerpaní, depresivní a rezignovaní. Za co vláda naopak může, je fakt, že dlouhodobým chaosem kolem epidemie zdevastovala důvěru občanů ve svá opatření. Zásadně a u většiny občanů snížila ochotu podřizovat se jakýmkoliv – třeba i velmi rozumným – nařízením.
Přitom stále platí: Mnohem důležitější než míra přísnosti protiepidemických opatření je pro nešíření nákazy individuální zodpovědnost a příčetnost každého z nás. Alespoň trochu racionálně myslící člověk nechce nakazit okolí, a zcela jistě nechce onemocnět a umřít sám. Takže bez ohledu na nařízení nosí roušku, myje si ruce a nechává se očkovat.