Finanční správu zaujal muž z Ústí nad Labem, který nanosil do banky 90 miliard korun. Hotovost na soukromý účet ukládal v eurech a zpět ji vybíral v dolarech. Jak informoval server iRozhlas.cz, finanční správa se teď zabývá původem peněz. Pokud muž původ neprokáže, hrozí mu doměření daně a sankce za několik miliard korun.
Muž, který žije v malém rodinném domku kousek od železniční tratě na okraji obce Valtířov nedaleko Ústí nad Labem, nanosil peníze v hotovosti do banky v taškách nebo kufrech. Nikomu přitom není jasné, odkud se peníze vzaly. Detektivové z Národní centrály proti organizovaném zločinu původně pracovali s verzí praní špinavých peněz z Ruska. Teorie ale nebyla podložena, a tak byl celý případ odložen.
Nyní se mají případem zabývat i kontroloři z finanční správy. „Finanční správa je o výsledku šetření policie informována a v návaznosti na něj provádí své vlastní kroky,“ potvrdil mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Podrobnosti ale odmítl specifikovat.
Šest miliard za čtvrt roku
Průběh vkladu peněz na účet vypadal podle Radiožurnálu vždy stejně: Do pobočky Raiffeisentbank vstupuje nenápadný muž s kufříkem, plným papírových eur. Do Prahy přijel vlakem z Ústí nad Labem. Na účet vkládá většinou v přepočtu sto milionů korun. Podle jednoho ze zdrojů ale peníze na účtu příliš dlouho nezůstanou: „V podstatě vzápětí je totiž vybíral zpátky, tentokrát už ale v dolarech.“
Svou návštěvu musel muž ohlásit vždy dopředu, a to z důvodu přepočítání peněz, které vzhledem k vysoké částce trvalo vždy několik hodin, a kvůli dovozu amerických dolarů. Následně muž ukládá do kufříku americké bankovky a odchází. Scéna se pravidelně opakovala, a to po dobu několika let. Pracovníci specializovaného Finančního analytického úřadu z dokladů banky vypočítali, že za jedno čtvrtletí v roce 2014 protočil Ondráček v bance 6 miliard korun.
Původ peněz zatím neprokázal
Muž v bance vykazoval miliardy jako výnosy dvou jiných směnáren v centru Prahy. Jejich obraty tomu ale neodpovídaly. Daňové břemeno tak leží na něm, a to hlavně kvůli tomu, že finanční správa může využít zákon o prokazování původu majetku. „V případě, že neprokáže zdroj a výši příjmů vedoucí k nárůstu jmění, orgány finanční správy v souladu procesním předpisem doměří daňovou povinnost a penále, případně další sankce,“ řekla mluvčí generálního finančního ředitelství Zuzana Mašátová. Finanční kontroloři následně důkazy prověří.
Sankce ve výši tří miliard
Podle zákona může finanční správa zpětně zdanit jen období posledních tří let. Za takové období nanosil směnárník do banky přes deset miliard korun. Nejvyšší možná daň včetně penále by tak mohla dosáhnout maximální částky tří miliard korun. Šlo by o nejvyšší uloženou sankci uloženou podle zákona o prokazování původu majetku, který platí pět let a jehož cílem je zamezit praní špinavých peněž. Podle Mašátové bylo za pět let vyzváno 59 daňových poplatníků k prokázání původu majetku.
„Již povědomí toho, že státní orgány mají kompetenci prověřit původ majetku, odrazuje značnou část potenciálních pachatelů od nekalé činnosti nelegálního nabývání majetku,“ poznamenala Mašátová.
Směnárny v rukách ruských vlastníků
Směnárny, které muž uvedl jako zdroj peněz, vlastní společnost Fiesta International, kterou v České republice podle výpisu z obchodního rejstříku zakládali před více než dvaceti lety ruští občané Kamil Saypuev, Ibragim Aziev a Nadyr a Zakir Mirzoevovi. Od roku 2014 firmu ovládá jen Saypuev.
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu odhalili hned několik konkrétních míst, odkud měly peníze do směnárny přicházet. V celém řetězci společnosti by mělo být přímo několik článků a lidí, kteří si je měli předávat. Mezi nimi měli být i lidé z vietnamského obchodního centra Sapa. Pravý původ peněz ale odhalen nebyl.
„Velmi pravděpodobně byl ten původ peněz v Rusku a dolary se tam zase po směně s největší pravděpodobností vracely,“ uvedl Radiožurnálu zdroj.
Detektivové pracovali i s verzí, zda peníze nepochází ze zisku z prodeje drog. Z Národní protidrogové centrály ale dostali zprávu, že v České republice vynese obchod s drogami za rok přibližně dvě miliardy korun. Zdroj směnárníkových peněz tedy musí být jinde.
