Poslední lednovou sobotu se Česká republika konečně dozvěděla, kdo se stane nástupcem Miloše Zemana. Petr Pavel, generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO, se ujme úřadu ve čtvrtek 9. března. Ještě před volbami často prezidentští kandidáti v debatách dostávali otázky, které se týkaly ekonomického směřování Česka. Může ale něco takového prezident ovlivnit?
Na rozdíl od Miloše Zemana slibuje budoucí prezident Petr Pavel směřování k Západu. Je pro zavedení eura, chce řešit aktuální ekonomickou krizi a plánuje se scházet s experty. I když sám není ekonom, jeho ekonomický poradce David Marek v průběhu kampaně zmínil, že budoucí hlavu státu ekonomika bavila. Co tedy zvolení Petra Pavla budoucím prezidentem České republiky znamená pro její ekonomické směřování?
Důležité je si uvědomit, že ze své pozice prezidenta nemá Pavel velké ekonomické pravomoci. Jeho jediné přímé ovlivnění tuzemské ekonomiky je jmenování členů bankovní rady České národní banky, která odpovídá za měnovou politiku, vydávání bankovek a mincí, řídí oběh peněz a také na ně dohlíží. V neposlední řadě se věnuje dohledu nad komerčními bankami, jejím řídícím orgánem je pak bankovní rada. Konkrétní jména ekonomů, které by budoucí Pavel jmenoval do bankovní rady, nejsou známá. Proto tedy nelze dělat závěry o tom, jak by případně jmenovaní členové radu ovlivňovali.
Protože ale i během své kampaně Pavel kritizoval přístup národní banky k boji s inflační krizí, je pravděpodobné, že by měli odlišný názor než současní členové. I kdyby jména možných Pavlových adeptů na členy bankovní rady byla známa, jeho mandát trvá pouze 5 let. Konkrétně do března 2028.
Mandát většiny členů rady však končí až v polovině roku 2029. Pavel tak bude stejně moci jmenovat pouze jednoho člena, pokud tedy nebude v roce 2028 zvolen na post prezidenta republiky na dalších 5 let, tedy do roku 2033. Tímto členem je Tomáš Holub, kterému končí mandát v polovině roku 2023.
Stejným způsobem jako o tom, jak ČNB zvládá ekonomickou krizi a inflaci způsobenou válkou na Ukrajině, se ale Pavel vyjadřoval i o zvýšení výdajů na obranu na 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Ale ani na ovlivnění tohoto nemá přímé pravomoci, může tedy pouze apelovat na vládu.
Jmenováním členů bankovní rady České národní banky vlastně končí všechny ekonomické pravomoci prezidenta. Prezident sice může jmenovat soudce ústavního soudu, jmenovat předsedy a místopředsedy ústavního soudu, prezidenta a viceprezidenta NKÚ, udělovat amnestie a vetovat vládou navrhované zákony, ale žádnou z těchto pravomocí už se ekonomiky přímo nedotýká. Prezident tedy nemá v tomto ohledu příliš velký vliv, jak se ale sám Pavel vyjadřoval, on pravomoci prezidenta „považuje za dostatečné“.
Podle slov již zmíněného Pavlova ekonomického poradce Davida Marka jsou jediné kompetence prezidenta doopravdy pouze vytváření neformálního tlaku na vládu a na ministerstvo financí a případně vetování zákonů, které kabinet navrhne. To je podle něj ale „zbytečné házení klacků pod nohy vládě“, takže by toto sám z pozice Pavlova poradce – pokud si ho zvolený prezident vybere do svého prezidentského poradního týmu – prezidentovi nedoporučoval.
Jisté však je, že nově zvolený prezident nemůže nijak zásadně ovlivnit ekonomické směřování země.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.