Můžou se sociální demokraté vrátit zpátky do sněmovny? Na populistické Babišovo hnutí nestačí

Michal Šmarda (ČSSD), ilustrační foto (ČTK/Kamaryt Michal)

Michal Šmarda (ČSSD), ilustrační foto | FOTO: ČTK/Kamaryt Michal

Je to už půl roku, co ČSSD nezasedá v poslanecké sněmovně. Podle posledního volebního modelu agentury Median by se však do dolní komory parlamentu vrátila s 5,5 procenty. Daří se sociálním demokratům mimo sněmovní lavice a můžeme očekávat, že se do nich jednoho dne opět vrátí, nebo jde spíše jen o ojedinělý a přechodný výkyv, možná statistickou odchylku, která nic moc neznamená, a Česká strana sociálně demokratická navzdory občasným mediálním výstupům svých představitelů nezadržitelně upadá v zapomnění?

Předně výsledek v jednom volebním modelu nemá nijak významnou vypovídací hodnotu. Zmíněných 5,5 procenta je sice více, než strana obdržela podle Medianu v prosinci (4,5 procenta hlasů), ale když se podíváme na dva poslední modely agentury Kantar, sociální demokracie v nich měla shodně pouhá 3 procenta hlasů, takže to na nějaký velký vzestup této partaje nevypadá. Je to dokonce méně, než získala v říjnových sněmovních volbách, kdy se přece jen ještě nenacházela tak daleko od pětiprocentní hranice (4,65 procenta).

()

Sociálnědemokratická strana po svém vypadnutí ze sněmovny naráží v první řadě na problém, který se dal celkem dobře předjímat: jak na sebe upozornit a dát najevo, že stále ještě existuje. Nedá se říct, že by v tomto ohledu sociální demokraté nevyvíjeli žádnou snahu, ale zájem o ně samozřejmě výrazným způsobem poklesl.

Sem tam se jim sice daří využívat toho, že jejich místopředsedou je bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček a v jejich řadách zůstává i někdejší ministr zahraničí a kultury Lubomír Zaorálek. Oba jsou pořád ještě čas od času někam zváni, a to i z toho důvodu, že zahraniční politika je dnes velmi aktuální.

Straně rovněž zůstává hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který se občas také někde objeví, a v neposlední řadě se pak sociální demokraté snaží nějakým způsobem zužitkovat to, že stále ještě mají zastoupení v horní komoře parlamentu. Celkem jsou zde tři senátoři zvolení za ČSSD: Petr Vícha, Jaromír Strnad a Jan Žaloudík. Členem partaje jsou však pouze první dva.

Ve výsledku je tomu tak, že sociální demokracie se zuby nehty snaží chytit čehokoli, co se týká témat, kterým se dlouhodobě věnuje, a pokouší se s nimi dostat do veřejného prostoru. Příliš se jí to ale nedaří. Řadu z nich si totiž mnohem viditelněji přisvojilo Babišovo hnutí, a ČSSD tak pouze opakuje to, co mnohem výrazněji a hlasitěji říká Andrej Babiš a spol., jejichž výhodou je samozřejmě to, že na rozdíl od sociálních demokratů jsou v poslanecké sněmovně, a navíc mají velmi výkonnou mediální a PR mašinérii.

Privatizace důchodového systému

Znovu se tak odehrává to, čeho jsme už jednou byli svědky v době, kdy sociálnědemokratická partaj a hnutí ANO byly společně ve vládě, jen s tím rozdílem, že teď je na tom strana, v jejímž čele stojí starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, ještě nesrovnatelně hůře a její možnosti občanům něco sdělit jsou mnohem menší.

Marian Jurečka (KDU-ČSL) (ČTK)

Některé snahy Šmardovy partaje, jak na sebe upozornit, přitom působí až vykonstruovaně a přehnaně, například když v tiskové zprávě z tohoto týdne s názvem Sociální demokracie odmítá privatizaci důchodů. ODS opakuje staré triky píše: „Sociální demokracie jednoznačně odmítá snahy pravicové koalice privatizovat český důchodový systém. V době, kdy na nižší a středněpříjmové domácnosti dopadají vysoké ceny energií a dalších základních potřeb, vyvolává vláda Petra Fialy pouze další pocit nejistoty u veřejnosti.“

Dále pak ČSSD vysvětluje, co ji vlastně tak nadzvedlo: „Ministr financí Stanjura se vrací ke staré představě privatizace důchodového systému, o kterou se ODS pokoušela již od samého svého politického vzniku. Prohlášení, že důchod nelze brát jako pojištění, je jen snaha pravicové vlády zničit nejdůležitější systém sociálního zabezpečení v naší zemi. Pravicová koalice opět přichází s jednoduchou představou, že z veřejného průběžného systému bude financována velmi nízká solidární část penzí. Chce tak donutit veřejnost, zejména mladší lidi, aby vstoupili do nejrůznějších spořicích systémů a museli využívat různé bankovní produkty.“

Skutečnost je taková, že nikdo se k ničemu zatím nevrací. Ministr financí Zbyněk Stanjura v březnovém rozhovoru pro Lidové noviny pouze prohlásil, že myšlenka budoucích důchodů je taková, že bude existovat zaručená, solidární část a pak část, na niž by si lidé měli střádat celý svůj aktivní život. To je samozřejmě velmi vágní formulace, ze které není vůbec jasné, s čím přesně vláda nakonec přijde.

Navíc už Komise pro spravedlivé důchody, kterou ustanovila bývalá ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová, navrhla, že by se současný první pilíř penzijního systému placený z důchodového pojištění měl rozdělit na nultý pilíř, který bude tvořit pro všechny stejně vysoká solidární složka, a první pilíř, který bude představovat zásluhová složka vycházející z toho, jak člověk do systému během života přispíval.

Ještě větší populista

Zásadní tak bude, co přesně vládní koalice (respektive poradní tým, který vznikl na ministerstvu práce a sociálních věcí) předloží, a zda to bude znamenat, že žádný první pilíř už nebude a zůstane pouze ona solidární složka a zbytek již bude záležet jenom na tom, kolik si lidé naspoří.

Vít Hradil (Vít Hradil / se svolením autora)

To by opravdu byla radikální změna, těžko ji však posuzovat, dokud nevíme, jak vysoký by byl zmiňovaný solidární důchod a jestli by se současně snížil celkový balík peněz (resp. výše sociálního pojištění), který by šel na penze. Pokud by nebyl nižší, o žádnou privatizaci důchodového systému by se nejednalo, naopak penzijní systém by byl ještě solidárnější a rovnostářštější než dnes.

Přesto když si srovnáme návrhy, které aktuálně předkládá sociální demokracie a hnutí ANO, snadno dojdeme k závěru, že kdyby hlavní opoziční stranou dnes byla ČSSD místo Babišova uskupení, byla by to lepší varianta, protože v porovnání s ANO je sociálnědemokratická partaj v současné době umírněnější a méně populistická.

Sociální demokraté by tak například chtěli zvýšit životní minimum, rodičovský příspěvek a mateřskou a příspěvek za státní pojištěnce, snížit DPH na základní potraviny na 5 %, zvýšit zemědělské dotace na podporu produkce potravin, podpořit skladování a omezení vývozu obilovin, zastropovat a důsledně kontrolovat marže a v neposlední řadě také stáhnout 60 % produkce společnosti ČEZ pro český trh.

Hnutí ANO jde v tomto ohledu mnohem dál a navrhuje třeba snížení sazby DPH na elektřinu, plyn a topení po zbytek roku na 0 %, zastropování pohonných hmot na maximálně 36 korun/litr formou snížení DPH či spotřební daně nebo snížení DPH u základních potravin z 15 % na 0 % a zastropování cen u základních potravin. Dále také prosazuje mimořádný příspěvek pro důchodce nad zákonnou a inflační valorizaci ve výši 6 000 Kč, zvýšení rodičovského příspěvku z 300 na 400 tisíc Kč s pravidelnou valorizací či vrácení slevy na jízdném pro seniory a studenty na původní úroveň 75 %.

Tomu představitelé sociální demokracie mohou těžko čelit. Dokud se hnutí ANO nerozpadne nebo jeho předseda a zakladatel neodejde na odpočinek, sotva tady bude pro ČSSD místo. Zmíněných 5,5 procenta ve volebním modelu Medianu ji tak sice může povzbudit v aktivitě, s největší pravděpodobností se však jedná o fata morganu.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]