Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář si loni ve své funkci vydělal 2,6 milionu korun hrubého. Zhruba tři čtvrtiny z toho tvořil jeho plat a zbývající čtvrtinu odměny. Sněmovní kancléř, kterým byl až do letošního jara Jan Morávek, si loni vydělal 1,7 milionu hrubého a z toho odměna tvořila 40 tisíc korun. Senátní kancléřka Jana Vohralíková si pak v minulém roce přišla na 2,1 milionu hrubého. Loňské platy státních úředníků zveřejnil web Platyúředníků.cz. V tiskové zprávě o tom informovala organizace Hlídač státu.
Platy a odměny za loňský rok jí poskytlo přes 230 subjektů. Zaslaly údaje k více než 1800 pozicím v managementu svých úřadů, organizací nebo podniků.
Bude mít Babiš nového konkurenta? Fialův poradce Tomáš Pojar se ke své kandidatuře nechce vyjadřovat
číst článek »Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček vydělal 1,3 milionu korun hrubého, z toho zhruba pětinu tvořila odměna. Prezidentská kancelář podle serveru zaslala kompletní data. Celkový hrubý příjem ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky představoval 1,3 milionu korun. Jako nefinanční bonus měl k dispozici služební vozidlo kvůli okamžité pracovní dosažitelnosti. Předseda Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Vojtěch Weis loni získal v hrubém 1,5 milionu korun, asi o 30 tisíc korun meziročně víc.
Hlídač státu získal data i za zdravotnická zařízení, například pražský IKEM, brněnský Masarykův onkologický ústav, fakultní nemocnice v Plzni, Olomouci a Brně. Pražská Nemocnice na Homolce odmítla podle Hlídače státu poskytnout data již druhý rok po sobě. Instituce pod ministerstvem dopravy podle serveru třikrát poskytly kompletní data, ale v 19 případech nikoli.
Hlídač státu se dotazoval víc než 300 subjektů. Na platy se ptal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Přestože žádosti zasílal datovou schránkou a touto cestou očekával i odpovědi, v pěti případech obdržel reakci prostřednictvím České pošty. Hlídač státu uvádí, že v demokratických zemích je běžné zveřejňovat platy a odměny vrcholných činitelů státu, protože občan jako plátce daní musí být informován o tom, jakým způsobem s jeho penězi stát nakládá.
